


Astronomové přišli s překvapivým zjištěním: v disku Mléčné dráhy se zřejmě skrývají pozůstatky dávno pohlcené trpasličí galaxie. Pojmenovali ji Loki, podle severského boha klamu.

Na první pohled to zní jako sci-fi: galaxie uvnitř galaxie. Ve skutečnosti ale jde o důsledek bouřlivé minulosti Mléčné dráhy. Nová studie publikovaná v odborném časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society naznačuje, že naše galaxie v průběhu miliard let postupně rostla pohlcováním menších galaxií.
Loki by tak mohl být jedním z jejích „stavebních bloků“, který se v ní dodnes zachoval. „Tyto stavební bloky se spojovaly už v raných epochách a rozptýlily svůj hvězdný, plynný i temnohmotný obsah do vznikající proto-galaxie,“ popisují autoři nové studie.
Klíčem ke zjištění jsou hvězdy. Každá z nich si totiž nese svůj „chemický podpis“ - stopu podmínek, v nichž vznikla. Díky tomu mohou astronomové rozlišit, zda hvězda patří k původní Mléčné dráze, nebo jde o vetřelce z jiné galaxie. A právě takto vědci postupovali i v případě Loki.
Zaměřili se na dvacet hvězd v rovině Mléčné dráhy, tedy v oblasti, kde se nachází většina jejích hvězd. Na první pohled šlo o běžné objekty chudé na těžší prvky, které vznikly velmi brzy po vzniku vesmíru.
Neobvyklost Loki spočívá především v poloze. „Předpokládá se, že hvězdy nejchudší na kovy z raných fází formování galaxie obývají vnitřní oblasti Mléčné dráhy, zatímco ty, které byly připojeny později, mohou být rozptýleny ve vnějším halu,“ vysvětlili vědci. Oproti tomu skupina hvězd Loki leží přímo v rovině Mléčné dráhy. Zásadní je také jejich společný chemický podpis. Ten podle vědců naznačuje, že vznikly v uzavřeném systému - tedy v jediné, dnes již neexistující galaxii.
Z jejich složení lze navíc vyčíst i dramatickou historii jejich „domova“. Hvězdy nesou stopy po extrémně silných kosmických explozích, například supernovách nebo srážkách neutronových hvězd, které produkují těžké prvky. Naopak chybí známky výbuchů bílých trpaslíků, které vznikají až po velmi dlouhé době. To podle vědců znamená, že původní galaxie existovala jen krátce, než byla pohlcena.



Výzkum je zatím na začátku a opírá se o relativně malý vzorek dat. K definitivnímu potvrzení existence Loki budou potřeba další pozorování. Pokud se ale závěry vědců potvrdí, ukáže se, že Mléčná dráha je ještě složitější, než jsme si dosud mysleli.
Zdroj: Oxford Academic, The Futurism









Snímek otce a syna Svěrákových je dodnes mnohými pokládán za ideální model velkého českého filmu, který působí moderně a zároveň staromilsky, mezinárodně i ryze lokálně. V českých kinech měl premiéru 15. května 1996.






Jsou Češi připraveni na krizové situace? Dokázali by přežít 72 hodin bez pomoci, kdyby vše přestalo fungovat? Skupina mladých dokumentaristů to testuje na dobrovolnících v rámci platformy CzeXperiment. Tři lidé strávili 72 hodin v boxech, kde jim simulovali reálný blackout. Co jim chybělo nejvíc a jaké situace zvládali nejhůř? Ve Spotlightu Terezy Engelové to prozradil režisér Jan Látal.



Akce, která jedny pobuřuje a druhé dojímá. Jak kontroverze vnímá její hlavní tvář? Šéf sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o kontroverzích kolem setkání v Brně, Benešových dekretech i o tom, proč podle něj dnes Čechy a sudetské Němce spojuje víc, než je rozděluje.



Úkol byl jasný – dobýt zpět území zabrané Rusy ještě dříve, než nepřítel upevní své pozice. Ukrajinský protiútok v Záporožské a Dněpropetrovské oblasti z konce ledna 2026 byl proto plánován v přísném utajení. O riskantní misi do poslední chvíle nevěděli ani někteří vysoce postavení velitelé, píší ukrajinská média.