Více než šest let chodili Šárka a Jan Petrovičovi pracovat do kanceláří velkých nadnárodních korporátů. Ona do RWE a Nestlé, on do velké počítačové společnosti. Dlouhou dobu je to tam naplňovalo a bavilo, ale po pár letech jim role bílých límečků pracujících pro nadnárodního giganta začala připadat beze smyslu.
"Postupem času jsem si nějak čím dál víc uvědomoval, že ubývá práce věcné a smysluplné a přibývá práce byrokratické. Zároveň té práce bylo víc a víc a nemohli jsme žít tak, jak bychom chtěli," říká dvaatřicetiletý Jan, který pracoval jako IT projektový manažer a analytik.
A jedna z věcí, kterou chtěli dělat, bylo nakupovat a konzumovat tak, aby to mělo co nejmenší dopad na životní prostředí. Vadilo jim chodit domů každý den s nákupními taškami plnými plastových obalů, které hned po vybalení končily v koši.
"Nejbližší bezobalový obchod byl ale daleko, měli jsme časově náročné pozice a v práci hodně zodpovědnosti. Neměli jsme čas věnovat se něčemu jinému než práci," pokračuje Jan.
Čím víc ale k bezobalovému stylu života tíhli, tím méně jim dávalo smysl pracovat pro korporát. "Myslíme si, že problematika hromadícího se odpadu je jeden z největších problémů na světě. Řekli jsme si, že zkusíme přispět k jeho řešení, chtěli jsme být součástí změny," vzpomíná Jan. A právě to byl impuls, který odstartoval velký a riskantní životní krok.
Na riskantní dráhu se vydali s druhým dítětem na cestě
Na konci roku 2017 přišel za svou ženou Šárkou a navrhl jí, že si otevřou vlastní bezobalový obchod. Ona byla právě na mateřské s jejich malou dcerkou. "Byla jsem trochu vyděšená, protože jsme měli už jedno dítě a plánovali jsme druhé, takže mi to načasování připadalo poměrně hektické," říká jednatřicetiletá Šárka.
Navíc ani jeden z nich neměl s podnikáním žádné zkušenosti. Potkali se jako studenti České zemědělské univerzity, ona studovala ekonomii, on systémové inženýrství. Stejně se do toho ale pustili: už v říjnu vymysleli název obchodu Neobaleno a Jan rovnou zaregistroval internetovou doménu.
Když v lednu 2018 šli na školení o bezobalovém prodeji, které v Česku zajišťuje neziskovka Bezobalu, Šárka byla již těhotná s druhou dcerkou. V květnu dával Jan výpověď v práci, kde se na něj dívali trochu nevěřícně. "Můj přímý nadřízený se mě zeptal, jestli jsem si to rozmyslel dobře, když mám druhé dítě na cestě," směje se dnes Jan.
Někteří z přátel byli jejich nápadem nadšení a slíbili, že si přijdou nakoupit. Jiní ale byli konzervativnější a s obavami se ptali, jestli si Petrovičovi vzhledem ke své rodinné situaci nápad dobře rozmysleli. "Někdo nás i trochu podceňoval a ptal se, jestli jsme si dokázali připravit byznys plán a finančně vše dobře zvážili," připouští Šárka.
Ještě těsně před porodem běžela Šárka podepsat nájemní smlouvu na prostor na pražských Lužinách, na místo, kde předtím bývala herna. "Stály tady dřív automaty, herna byla prokouřená, všechno muselo pryč," popisuje Jan.
Kdyby to nemělo ekologický přesah, už bychom to vzdali
Petrovičovi vzali své uspořené dva miliony korun a s pomocí přátel, po večerech a o víkendech prostor zrekonstruovali. "Postupně jsme naráželi na celou řadu těžkostí, hlavně na byrokracii kolem povolání stavebních úprav. Dnes musím říct, že kdyby to nemělo ten ekologický přesah, asi bychom to dávno vzdali," přiznávají oba.
Poměrně velké, dvoumilionové vstupní náklady pojmula rekonstrukce a první várka zboží. Předzásobení bezobalového obchodu je náročné na peníze, protože se zboží kupuje ve velkých objemech. "To je rozdíl mezi standardními obchody a námi. Ony si koupí pár krabiček, my, abychom mohli fungovat, musíme držet poměrně velké skladové zásoby, je to tudíž náročnější na prostor. Musíte také někde ty nádoby vymývat a sušit," vysvětluje Šárka.
Obchod úspěšně otevřeli v polovině loňského listopadu a od té doby stále rozšiřují sortiment. V obchůdku se dá kromě trvanlivých potravin jako rýže, oříšků, sušeného ovoce, olejů nebo mouky nakoupit i chléb, jogurty či sýry, a dokonce i drogerie, například stáčené mycí a prací prostředky, tuhé šampony na vlasy či krémy. Vše si člověk odnáší ve vlastních nádobách nebo pytlících, ve vratných zálohovaných obalech nebo si v obchodě může znovupoužitelné obaly nakoupit a některé i zdarma vzít. Všechno zboží je v biokvalitě, cenově stejné, někdy i levnější než v běžných prodejnách.
Dodavatele přiměli dodávat zboží bez obalu
Několik svých dodavatelů Petrovičovi dokonce přiměli, aby kvůli nim upravili výrobní linky a začali produkty dodávat bez obalu. "Chtěli jsme třeba mýdlo s jelenem. Dodavatel je konceptu bez obalu nakloněný, takže nám vyšel vstříc a vozí nám mýdla bez obalového papíru," pochvaluje si Šárka. Obchod se také zaměřuje na lokálnost, aby za sebou výrobky měly co nejmenší ekologickou stopu. "Kde to jde, tam máme české produkty. Je to pro nás velmi důležité, chceme podporovat českou ekonomiku. Myslíme si, že české výrobky jsou kvalitní," podotýká Šárka.
Zájem zákazníků je zatím trochu menší, než Petrovičovi očekávali. Denně sem přichází do 25 lidí. Jsou to různorodí lidé, jak ti, kteří se o téma takzvaného zero waste zajímají a nakupují tímhle způsobem dlouhodobě, tak lidé, kteří jdou jen kolem a zaujalo je zboží. "A co nás strašně moc těší, že tu nakupují i běžní lidé, kteří koncept bez obalu neznají. Například dvě starší paní sem chodí opakovaně a jedna z nich nám nedávno říkala: vy máte stejné mléko, jako když jsem já chodila na vesnici pro mléko k sousednímu farmáři. Taky mělo ten tuk a smetanu na vrchu," usmívají se oba manželé.
Do budoucna by chtěli sortiment ještě rozšířit a kromě prodeje se věnovat i neziskovým aktivitám, pořádat školení a workshopy o bezobalovém způsobu života pro širokou veřejnost.
Bezobalové obchody jsou už v mnoha českých městech
Koncept obchodů se zbožím bez obalu je fenomén, který se ve světě i v České republice rychle rozšiřuje. První takový obchod otevřela v roce 2015 neziskovka Bezobalu na pražských Vinohradech, v roce 2017 následovala prodejna u metra Hradčanská a nyní je takových prodejen v celém Česku již několik desítek.
Kromě Prahy také v Brně, ve Zlíně, v Hradci Králové, v Ostravě či ve Frýdku-Místku. Některé z nich vznikly díky sbírkám na crowdfundingových serverech, jiné ze zdrojů svých zakladatelů.
