Dodoma - Příroda ve východní části Afriky čelí neobvyklému nebezpečí: ničí ji hladoví uprchlíci. Informuje o tom britská BBC.
Nejkritičtější je situace na západě Tanzánie, kde sídlí více než půl milionu utečenců, kteří opustili své domovy během válek ve Rwandě, Burundi a Demokratické republice Kongo.
Migranti vyrážejí do okolí uprchlických táborů na lov divokých zvířat. Kvůli tomu rychle ubývá buvolů, zeber nebo šimpanzů.
Maso je drahé
Některá zvířata utečenci snědí, s jinými obchodují.
"Humanitární organizace se nezabývají opravdovou příčinou pytlačení uprchlíků. Ti totiž v přídělech potravin nedostávají maso a trpí nedostatkem bílkovin," řekl BBC autor nejnovější studie o pytlačení uprchlíků George Jambiya.
Zástupce Světového potravinového programu (WFP), který poskytuje v Tanzánii jídlo více než 200 tisícům migrantů, to odmítá. "Uprchlíci dostávají vyváženou stravu z obilnin, luštěnin a dalších potravin, které jsou obohacené vitamíny," reagoval jeho mluvčí.
Humanitární organizace maso uprchlíkům většinou nedávají, protože je drahé. To však nahrazují rostlinnými bílkovinami, které jsou obsažené hlavně v luštěninách.
Migranti hubí opice i antilopy
Řada uprchlíků v Tanzánii nyní pobývá v táborech nedaleko Národního parku Gombe Stream, kde žije řada šimpanzů. Ty teď migranti ohrožují nejvíce.
Uprchlíci plundrují národní parky v Tanzánii už řadu let. V této relativně stabilní zemi dlouhodobě přebývá nejvíce migrantů v celé Africe.
Například v roce 1994, kdy vrcholily etnické boje ve Rwandě, uprchlo do Tanzánie 600 tisíc lidí. Obklopili rezervaci Burigi. Počet divokých buvolů tam tehdy klesl z 2.670 na pouhých 44 a zeber z asi 6.500 na šest stovek kusů. Výrazně ubylo také antilop, a jeden z druhů dokonce zcela vyhynul.
Zkušenosti ukazují, že když se uprchlíci vrátí do svých domovů, pytlačení ubude a zvířat opět pomalu přibývá.
