Düsseldorf sevřel v roce 1929 strach. Německé město terorizoval nepolapitelný vrah, který pil krev obětí a zabíjel děti, ženy i muže. Peter Kürten, ctihodný občan ve dne a krvežíznivý predátor v noci, spáchal 68 trestných činů včetně devíti vražd. Zajímavé je, že dopadnout ho pomohla česká stopa. Příběh "Vampýra z Düsseldorfu" odhaluje tíživou kapitolu německé kriminalistiky.
Oheň jako zvrácený spojenec
Ještě než se Peter Kürten stal známým jako "Vampýr z Düsseldorfu", objevil jiný zdroj své zvrácené vášně - žhářství. Sledování ohně ho vzrušovalo. Jeho největším potěšením byla představa, že uvnitř mohou být lidé bez domova, kteří v plamenech zahynou. Následně byl za sérii žhářských útoků, spolu s dezercí a krádežemi, odsouzen k osmi letům vězení.
Psychologové, včetně doktora Karla Berga, který Kürtena podrobně studoval, později potvrdili, že jeho vášeň pro zakládání ohně nebyla obyčejnou pyromanií. Jeho touha pálit byla složitou kombinací sadismu, sexuální deviace a touhy po pomstě společnosti. Nepálil kvůli samotnému ohni, ale kvůli utrpení, chaosu a strachu, které jeho činy vyvolávaly.