Český biochemik bojuje proti pesticidům. Rostliny pěstuje pomocí umělé inteligence

Magdaléna Medková Magdaléna Medková
22. 5. 2019 6:01
Chemické látky zvyšují produkci zemědělců, plodiny chrání před nemocemi, škůdci či plísní. Jsou ale také hlavním znečišťovatelem vody i půdy, které dodávají organismům potřebné živiny. S alternativou k chemickým postřikům teď přišel biochemik Zbyněk Lamplot, rostliny chce pěstovat pomocí umělé inteligence. První chytrý prototyp bude mít ve svém podniku Entrée šéfkuchař Přemek Forejt.
Pesticidy by měla nahradit umělá inteligence, tvrdí biochemik Zbyněk Lamplot. Smluvní výzkum vědci prováděli na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Pesticidy by měla nahradit umělá inteligence, tvrdí biochemik Zbyněk Lamplot. Smluvní výzkum vědci prováděli na Univerzitě Palackého v Olomouci. | Foto: Leaf Learn

"Díval jsem se kolem sebe a postupně zjistil, že nic z toho, co jíme, není ve skutečnosti čisté. Chtěl jsem vědět, co rostliny obsahují, chtěl jsem mít zkrátka kontrolu na tím, co do těla dostává má rodina," říká ke svým začátkům biochemik Zbyněk Lamplot.

Před třemi lety založil společnost Leaf Learn a pustil se do náročného výzkumu, na kterém spolupracuje i Univerzita Palackého v Olomouci. "Věděl jsem, že problém rostliny signalizují ještě dříve, než se projeví vizuálně, nevěděl jsem ale, jak takový signál poznat," popisuje svůj průzkum Lamplot. "Když víte, co té rostlině je a v jaké je fázi, tak na ni nemusíte sypat látky, které vám sice zajistí výnos, ale nejsou dobré pro přírodu."

Pro výzkum si biochemik vybral tzv. microgreens, různorodé klíčky zeleniny, které mají bohaté složení vitaminů. Denně je pak se svými kolegy snímal pomocí speciálních kamer, dokud nebyl schopný říct, jakým způsobem rostlinky projevují nespokojenost. Výsledkem je rozsáhlá softwarová databáze, která obsahuje kompletní informace o vývoji jednotlivých rostlinek. Dokáže poznat, zda má dostatek vláhy, světla, zda není nemocná či napadená škůdcem.

Aplikace nahradí know-how zkušeného pěstitele

Společně se softwarem vznikla i mobilní aplikace a růstová skříň, ve které si lidé mohou rostlinky sami pěstovat. "Lidé chtějí zdravé potraviny, dá se pořídit leccos, ale jak někdo dokáže poznat, zda je rostlina zdravá a šťastná, když neví, co se děje uvnitř ní?" ptá se biochemik. "Když si rodina pořídí chytrou skříň, bude znát nejen původ rostlin, ale i prostředí, ve kterém rostou."

Biosemínka si uživatelé budou objednávat přes e-shop. Firma má zatím k dispozici zhruba dvacet druhů, od rukoly, řeřichy a ředkve až po hrášek a brokolici. "Výhodou microgreens je to, že můžete vypěstovat téměř cokoli, záleží, co vám chutná," dodává Lamplot.

"Výhodou microgreens je to, že můžete vypěstovat téměř cokoli, záleží, co vám chutná," dodává Lamplot.
"Výhodou microgreens je to, že můžete vypěstovat téměř cokoli, záleží, co vám chutná," dodává Lamplot. | Foto: Leaf Learn

Průběh celého života rostlinky monitoruje chytrá skříň, která posílá informace uživateli přes aplikaci. "Kdykoli se tak může podívat, zda se rostlince daří, nepotřebuje zalít nebo není čas na její sklizeň," vyjmenovává chemik vlastnosti aplikace, kterou má v telefonu. 

Chytrá skříň v restauracích, domácnostech i sklenících

O první chytré skříně už projevily zájem některé špičkové restaurace v České republice. "Prvním zákazníkem bude naše restaurace Entrée," řekl šéfkuchař Přemek Forejt. "Chci vědět to, kde rostou suroviny, které používám ve své kuchyni. Tohle řešení se mi zdá velmi funkční a elegantní zároveň."

Chytrá skříň je schopná obhospodařit vytížené restaurace, pro které jsou čerstvost a kvalita na prvním místě. Za pár měsíců si ji v menším provedení budou moct pořídit i jednotlivé domácnosti, microgreens jim pod světly vyrostou mezi jedním a dvěma týdny. 

V současné době umí systém vyhodnotit, co rostlinkám chybí a proč. Hlavním cílem Leaf Learn je možnost technologicky ovlivnit vývoj rostlin či urychlit jejich růst. Domácí chytré pěstování by mu k tomu mohlo napomoct.

Pokud se vize vyplní, systém v budoucnu bude schopný nahradit chemické postřiky. "Výhodou našeho řešení je, že kamery dokážou lokalizovat původ nákazy, a tak nebude nutné plošně ošetřovat celou úrodu, ale jen konkrétní místo," popisuje biochemik. 

Speciální kamery jsou schopny snímat vnitřní rozpoložení rostlin.
Speciální kamery jsou schopny snímat vnitřní rozpoložení rostlin. | Foto: Leaf Learn

V zahraničí už podobné projekty existují, například v Izraeli vědci zkoumají pěstování rostlin pomocí senzorů, které hlídají vnitřní teplotu rostlin. Odlišnost českého projektu je v tom, že rostliny nejsou obepnuté žádnými senzory, hlídají je jen vzdálené kamery. Podle biochemika to není pro rostlinu invazivní způsob a přinese i další výhody: "Chceme software vzdělat tak, aby byl schopný určit stav rostliny jen pomocí jedné fotografie."  

Milióny tun pesticidů po celém světě

Podle studie Českého hydrometeorologického ústavu obsahuje podzemní voda chemické látky, a to včetně těch, které jsou v České republice zakázané. "V Česku jsou pro jednotlivé látky určené limity, které by se neměly překračovat. Nikdo už ale nezkoumá, co jednotlivé látky způsobují třeba po rozpadu, na to žádné limity nejsou," říká biochemik.

Z dat Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO) vyplývá, že světová produkce pesticidů činí 2,5 miliardy tun ročně. Mezi největší spotřebitele chemických postřiků patří Čína, Spojené státy, ale také země s extenzivním zemědělstvím, jako jsou státy bývalého Sovětského svazu. Od 70. let vzrostla produkce pesticidů zhruba pětinásobně. 

Graf udává množství tun pesticidů deseti největších spotřebitelů.
Graf udává množství tun pesticidů deseti největších spotřebitelů. | Foto: FAO

I když se některé státy snaží pesticidy omezit, kvůli rozvojovým zemím v Asii jejich spotřeba celosvětově neklesá. Chemické látky se podzemní vodou šíří do jiných oblastí a rostlin, které z půdy čerpají živiny. "Do těla je v malých dávkách dostáváme i my a pak se divíme, proč je větší výskyt rakovin i alergií," uzavírá biochemik Zbyněk Lamplot.

Podívejte se také na video: Evropa žije na úkor ostatních, ale zkuste lidem říct, že se mají uskromnit, říká člen Greenpeace

Evropa si ještě několik desítek let může dovolit zaplatit kvalitní život svých obyvatel, ničíme ale půdu pesticidy a hnojivy, tvrdí Freidinger. | Video: DVTV, Filip Horký
 

Právě se děje

Další zprávy