Vědci získali DNA spisovatelky Boženy Němcové. Konečně odhalíme její původ, doufají

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 2. 2017 14:02
Vědci po dvouletém zkoumání získali DNA spisovatelky Boženy Němcové. To by mohlo pomoci při vyjasnění jejího původu – někteří badatelé totiž tvrdí, že mohla být šlechtického původu a pocházet z rodinného okolí vévodkyně Kateřiny Zaháňské. Těmto spekulacím nahrává to, že oficiální termín narození 4. února 1820 ve Vídni zpochybňují školní matriky, podle kterých se narodila v roce 1817 či 1818.
Božena Němcová na obraze Josefa Hellicha
Božena Němcová na obraze Josefa Hellicha | Foto: archiv

Česká Skalice – Týmu odborníků se podařilo po dvouletém výzkumu získat mitochondriální DNA spisovatelky Boženy Němcové. To by mohlo pomoci při vyjasnění jejího původu. Uvedl to člen týmu a ředitel Muzea Boženy Němcové v České Skalici Milan Horký.

"My jsme zatím udělali krok číslo jedna. Ověřili jsme si, že ten genetický materiál, který máme, jsou opravdu vlasy příbuzných. Předpokládám, že jsme vyvrátili pochybnost, že by snad šlo o nějaký podvrh," řekl Horký. Odborníci zkoumali vzorky vlasů spisovatelky a jejího syna Hynka, které jsou uložené v českoskalickém muzeu.

Prameny vlasů Boženy Němcové pocházejí z roku 1862 a byly zřejmě ustřiženy po jejím úmrtí, Hynkovy vlasy rodina Němcových uchovávala jako vzpomínku na předčasně zesnulého syna. V roce 1919 se oba tyto prameny vlasů dostaly do majetku Muzea Boženy Němcové v České Skalici prostřednictvím dcery Dory.

Odborníci pro genetický výzkum odebrali z každého pramene pouze nepatrný zlomek. "Povrch vlasů byl pečlivě ošetřen a podroben dekontaminačním procedurám, poté byla mitochondriální DNA získána způsobem, který je vhodný pro velmi malé až stopové množství DNA. K vlastnímu přečtení byl použit postup cílený na degradovanou DNA," uvedli v tiskové zprávě.

Dosavadní výsledky průzkumu podle zprávy neodpovídají na spekulativní otázky o původu Boženy Němcové, které šíří popularizační literatura od 2. poloviny 20. století v souvislosti s mezerami v genealogickém bádání ve spisovatelčině rodině a zjevnými rozpory ve školních matrikách. "O okolnostech a výsledcích výzkumu byli informováni vybraní potomci Boženy Němcové," stojí ve zprávě. Muzeum uvedlo, že odborníci postupují s vědomím, souhlasem a podporou těchto potomků.

Takzvaná mitochodriální DNA se nachází mimo buněčné jádro a předává se do další generace striktně prostřednictvím vaječné buňky matky, proto je tento typ DNA použitelný výhradně při určování dědičnosti po předcích v nepřerušené ženské linii. Výjimkou mohou být synové v první generaci, tuto možnost využil badatelský tým v případě Boženy Němcové a syna Hynka.

Podle Horkého by dalším krokem mohlo být pátrání ať už v linii oficiální či alternativních. Odborníci by museli vytipovat příbuzenskou linii a najít u ní přímé ženské potomky, uvedl Horký.

Spekuluje se o šlechtickém původu

Němcová, která je považovaná za zakladatelku novodobé české prózy, se narodila zřejmě 4. února 1820 a zemřela 21. ledna 1862 v Praze. Datum narození zpochybňují školní matriky, podle kterých se narodila v roce 1817 či 1818. Němcová se narodila ve Vídni jako Barbora Panklová Rakušanovi Johannu Panklovi a služce Terezii Novotné. Starší životopisná literatura nezpochybňovala, že Panklovi byli spisovatelčinými rodiči. Někteří badatelé však vyslovili i názor o jejím možném šlechtickém původu – a to z okolí kněžny Kateřiny Zaháňské, u níž Panklovi pracovali. Podle některých spekulací mohla být Němcová dcerou mladší kněžniny sestry, Dorothey von Bironové (později hraběnky Talleyrandové) a hraběte Clam-Martinice.

Nejslavnějším dílem Boženy Němcové je kniha Babička, jde o vyprávění o moudré, milované a vnoučaty obklopené stařence, k níž chodí pro radu rodina i sousedé. Kromě zidealizovaného pohledu do vlastního dětství líčí Němcová v Babičce i řadu venkovských lidových zvyků.

Členy vědeckého týmu, který se výzkumem spisovatelčina DNA zabývá, jsou odborníci z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Památníku národního písemnictví, laboratoří Genexone a LMG U.S.G.POL, Ústavu lékařské genetiky Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky. Vedoucím týmu je ředitel Muzea Boženy Němcové.

Ne všechny výstupy z analýzy DNA poskytují individuální identifikaci, konstatuje forenzní genetik Daniel Vaněk. Ani genetika nemusí být stoprocentní, u soudu podle něj hrozí tzv. přecenění důkazu. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Horská služba varuje v Krkonoších před ledovkou a náledím

Horská služba Krkonoše varuje před náledím a ledovkou. Hlavně na hřebenech hor komplikuje pohyb místy vyfoukaný zledovatělý terén, který se střídá s navátým novým sněhem. Na hřebenech Krkonoš je nejčastěji 40 až 110 centimetrů sněhu a nadále platí druhý mírný stupeň lavinového nebezpečí z pěti.

U hřebenové Luční boudy v nadmořské výšce 1415 metrů bylo ráno zataženo, 12 stupňů pod nulou. Ještě mrazivěji bylo na Sněžce, kde podle polské horské služby teplota ráno klesla na minus 13,8 stupně Celsia, pocitová teplota kvůli silnému větru byla téměř 22 stupňů pod nulou. Vítr dosahoval rychlosti přes 50 km/h. 

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Z kurdské věznice v Sýrii utekli po vzpouře zajatci z řad IS

Ve věznici na severovýchodě Sýrie, kde jsou zadržováni údajní bojovníci teroristické sítě Islámský stát (IS), v neděli vypukla vzpoura a vícero radikálům se podařilo utéct.

Podle světových zpravodajských agentur to uvedl mluvčí arabsko-kurdské koalice SDF, kterou podporuje mezinárodní koalice v čele s USA. Kurdské ozbrojené síly se následně snažily uprchlé vězně opět zajmout a ve věznici obnovit pořádek.

"Nepokoje ve věznicích propukají často. Tentokrát je ale rozsah vzpoury velký," citovala AP mluvčího SDF. "Situace uvnitř věznice je aktuálně napjatá a poslali jsme protiteroristické jednotky a další posily, abychom situaci dostali pod kontrolu," sdělil. 

Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch má celkem SDF ve vazbě kolem 12 tisíc chlapců a mužů, z toho až čtyři tisíce cizinců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy