


Celé léto se jim dařilo, po přestěhování domů ale začnou chřadnout. Na vině mohou být škůdci, kterým nové podmínky náramně vyhovují. Na rostlinách přitom mohli přežívat už dávno, jen jste si jich nevšimli. Pavel Matiska z České zemědělské univerzity vysvětluje, proč může být vyhřátý byt problém a na co si dát pozor.

Tyhle vetřelce jste si možná s kytkami nastěhovali domů i vy. V teple se mohou rychle přemnožit. S příchodem chladných nocí se oleandry, muškáty i citrusy stěhují z balkonů a teras pod střechu. V teplém obýváku jim ale nemusí být tak dobře, jak si jejich majitelé představují. Zatímco rostliny může nedostatek světla oslabit, škůdci, kteří se na nich dosud nenápadně skrývali, dostanou příležitost se rozmnožit.
Mšice, molice nebo svilušky si rostlina může přinést zvenku. U dalších škůdců je ovšem příběh trochu jiný. Na květině už mohli být předtím, než jste ji na jaře vůbec vynesli na balkon.
„Spoustě škůdců nevyhovuje venkovní klima a často zmizí, někdy jen viditelně, při letnění,“ vysvětluje Pavel Matiska z České zemědělské univerzity v Praze. Venku je navíc mohou omezovat jejich přirození nepřátelé. Po návratu do interiéru tak někdy vyjde najevo problém, který se přes léto zdál vyřešený.
Venku měla květina dostatek světla, proudění vzduchu a podmínky, ve kterých lépe odolávala napadení. S podzimním stěhováním se to může změnit. V teple dál roste, světla už ale nemá tolik, kolik potřebuje.
„Většinou se začnou tvořit nevyzrálá pletiva, která jsou lépe napadaná škůdci,“ popisuje Matiska. Rostlina tak může slábnout právě ve chvíli, kdy se její škůdci začínají množit.
Záleží přitom i na tom, kam květináče postavíte. Teplé a suché prostředí podle odborníka vyhovuje například sviluškám a molicím, vlhké a chladnější naopak mšicím a třásněnkám. Když navíc budete příliš zalévat, můžete vytvořit vhodné podmínky pro smutnice.
Ani rostlina, která na pohled vypadá zdravě, nemusí být bez škůdců. Některá jejich vývojová stadia jsou podle Matisky rozeznatelná jen pod mikroskopem nebo silnou lupou. Důležitější je proto rostlinu pravidelně sledovat po přenesení do tepla, kdy se dosud skrytí škůdci mohou začít projevovat.
„Důležité je spíše sledování po přenesení do teplejších podmínek,“ upozorňuje Matiska. Kontrolujte hlavně spodní strany listů, stonky a okolí kořenového krčku, tedy místo, kde stonek přechází v kořeny. Prohlídku opakujte i v dalších dnech a týdnech.
Vodítkem mohou být také jemné pavučinky, lepkavý povlak nebo bílé chomáčky připomínající vatu. Pozornost zaslouží i drobné mušky, které vyletují při manipulaci s rostlinou či zalévání.
Nejlepší prevence podle Matisky začíná výběrem zimoviště. Příliš vysoká teplota v kombinaci s nedostatkem světla může být pro rostliny až likvidační a škůdcům usnadní šíření.



Řadě běžně přezimovaných rostlin, například oleandrům, olivovníkům, myrtám či vavřínům, vyhovuje světlé a chladnější místo. Matiska pro tuto skupinu uvádí orientačně šest až dvanáct stupňů. „Pak se většinou škůdci objevují málo,“ dodává.
Konkrétní podmínky je ale potřeba přizpůsobit druhu rostliny; stejné zimoviště se nehodí automaticky pro všechny květiny, které jste měli přes léto venku. Ani chlad ovšem nevyřeší všechno. Puklice a další červci podle odborníka zvládají i takové podmínky.
Pokud na rostlině objevíte škůdce, dejte ji stranou od ostatních. Zvlášť u červců se vyplatí jednat rychle: napadají řadu různých rostlin a jejich přítomnost nemusíte zpočátku vůbec zaznamenat.
„Larvy červců se pohybují po rostlinách a nejsou viditelné, takže o nich často nevíme,“ upozorňuje Matiska. Do viditelné fáze se podle něj mohou dostat až po několika dnech či týdnech. Pozornost proto věnujte i okolním rostlinám, přestože zatím vypadají zdravě. U červců odborník doporučuje ošetřit také sousední rostliny, na kterých ještě škůdce nevidíte.
Při silném napadení je podle Matisky potřeba sáhnout po vhodném přípravku proti konkrétnímu škůdci. Pokud to venkovní teplota dovolí, doporučuje rostlinu dočasně vynést a postřik provést mimo obytné prostory. Vždy se přitom řiďte návodem přípravku, který určuje i případné opakování ošetření.
Zdroj: autorský text, University of Minnesota Extension













Čtení na chvíle, kdy chcete zvolnit. Vždy v úterý: životní styl, zajímavosti a příběhy lidí – slavných i těch, o kterých jste ještě neslyšeli.

Góly, rekordy i příběhy za nimi. Každé ráno vám pošleme výsledky, rozhovory a aktuální dění ze světa sportu přehledně na jednom místě.



Běloruská tenistka Aryna Sabalenková se omluvila za sprostý výstup při páteční porážce s Ukrajinkou Elinou Svitolinovou na závěr skupiny na Turnaji mistryň. Na sociálních sítích uvedla, že nadávky nepatřily soupeřce.



Soud v Jordánsku odsoudil tři muže k trestu smrti oběšením za říjnový útok na kostel v governorátu Karak, informovala v neděli agentura AFP. Kromě útoku, který si vyžádal devět mrtvých, soud pachatele shledal vinnými také ze spiknutí za účelem spáchání teroristických činů a propagace idejí teroristické organizace.



Evropská unie chystá nový rozpočet, který bude platit v období 2028–2034. Jednání ale doprovázejí tvrdé střety a emoce, kdy se v Bruselu ostře střetává tábor „šetřílků“ s „přáteli koheze“. Bohatší severní státy již odmítají dál financovat rozvoj chudších regionů a může to dopadnout i na Česko. Možné důsledky popisuje v podcastu Evropa v souvislostech Aneta Zachová, šéfredaktorka webu Update.eu.cz.



Nejméně jeden člověk přišel o život a dalších pět utrpělo zranění při nočním ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Podle agentury Reuters to v neděli oznámil gubernátor regionu Jurij Sljusar. Další tři lidé byli zraněni při útoku na město Nižněkamsk v Tatarstánu, kde bezpilotní letouny poškodily průmyslový areál a obytný dům.



Mozková hniloba, skřetí režim nebo dokonce jen emotikon. Slova, která by před pár lety nikdo nepochopil, dnes vyhrávají jazykové ankety slavných slovníků. Víte ale, co znamenají?