V nemocnici strávila jen týden. Po klíšťové encefalitidě se ale učitelka do práce vrátit nedokáže

Klíšťová encefalitida je v Česku dlouhodobě spojována především se seniory a rizikem těžkého průběhu. Nová multicentrická studie lékařů z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Bulovka ale ukazuje, že skutečný dopad nemoci je mnohem širší. Dlouhodobé následky totiž často postihují i mladší lidi v produktivním věku, kteří před onemocněním vedli zcela běžný život.

Související

Smrtící jed a čelisti jako kleště. V Řecku natahují sítě proti čtverzubcům, česká bioložka varuje před jednou věcí

Do prospektivní studie bylo zařazeno 209 pacientů hospitalizovaných s laboratorně potvrzenou klíšťovou encefalitidou ve čtyřech českých infekčních centrech. Šestiměsíční sledování dokončilo 187 z nich. Výsledky ukázaly, že 44,9 procenta pacientů mělo i po šesti měsících alespoň jeden přetrvávající zdravotní problém. Nejčastěji šlo o chronickou únavu, bolesti hlavy, poruchy koncentrace nebo paměti. Přetrvávající motorické postižení mělo 12,3 procenta nemocných.

Týden v nemocnici, rok problémů

Právě příběh čtyřicetileté učitelky podle hlavního autora studie doktora Martina Slížka dobře ukazuje, jak zrádná může nemoc být.

„Zrovna nedávno jsem měl v ambulanci čtyřicetiletou učitelku, která prodělala klíšťovou encefalitidu na podzim loňského roku. Akutní fáze nebyla nijak komplikovaná, v nemocnici strávila týden. V pracovní neschopnosti ale byla přes tři měsíce a i teď, skoro po roce, není schopná odučit více než dvě hodiny, aniž by ji rozbolela hlava a měla problémy se soustředěním,“ popisuje.

Podobné příběhy jsou podle něj častější, než si veřejnost uvědomuje. „U vysokého procenta našich pacientů je každodenní fungování ovlivněno velmi zásadně. Často špatně tolerují jakoukoliv fyzickou nebo duševní námahu, asi nejtypičtější je neschopnost práce na počítači, což je v dnešní době velmi omezující. Nezřídka si ale naši pacienti stěžují i na sníženou toleranci sociálních kontaktů a emoční nestabilitu.“

Následky, které nejsou vidět

Lékaři se ve studii zaměřili nejen na závažnost akutního průběhu onemocnění, ale především na dlouhodobé následky, takzvaný postencefalitický syndrom.

„Byly to hlavně mé zkušenosti z oddělení a z ambulance, kde pacienty po klíšťové encefalitidě dlouhodobě sleduji. Je těžké vidět tak závažné následky po onemocnění, kterému se dá tak snadno předcházet. To mě motivovalo k tomu udělat studii, která dopady klíšťové encefalitidy zanalyzuje,“ vysvětluje Slížek.

Postencefalitický syndrom zahrnuje obtíže přetrvávající nejméně šest měsíců po prodělaném zánětu mozku. Zatímco u části pacientů se projeví ochrnutím nebo poruchami hybnosti, mnohem častější jsou méně nápadné příznaky.

„Může se jednat o motorické postižení, kdy pacient například nemůže chodit nebo hýbat rukou, ale jsou sem zahrnuty i hůře viditelné obtíže, jako je chronický únavový syndrom, bolesti hlavy či poruchy paměti nebo spánku.“

Právě tyto následky podle autorů studie zásadně ovlivňují návrat do běžného života. „Pacienti s postencefalitickým syndromem často nejsou schopni ani po mnoha měsících pracovat, studovat nebo vykonávat běžné denní činnosti. V krajních případech musí měnit zaměstnání, ukončit studium nebo odejít do invalidního důchodu.“

Věk nerozhoduje

Dosavadní poznatky ukazovaly, že vyšší věk výrazně zvyšuje riziko těžkého průběhu klíšťové encefalitidy. Nová studie to potvrzuje – lidé starší 50 let častěji končí s těžkým průběhem nemoci a mají vyšší riziko trvalých pohybových následků. U postencefalitického syndromu ale věk podle výsledků rozhodující není.

„To, na co poukazuje naše studie, je v první řadě častý výskyt dlouhodobých následků i u mladých lidí. Vzhledem k tomu, jak moc jsou tito lidé v produktivním věku omezeni v každodenních aktivitách, to nutí k zamyšlení nad tím, jestli je hrazení očkování zdarma pouze nad padesát let rozumnou strategií,“ vysvětluje doktor Slížek.

Nepřekvapilo ho, že se dlouhodobé obtíže objevují i u mladších pacientů. „Setkáváme se s nimi dlouhodobě. Naše studie nám to ale pomohla vyjádřit v konkrétních číslech.“

Ani lehký průběh není zárukou uzdravení

Velkým problémem podle lékařů je, že dlouhodobé následky nelze spolehlivě předpovědět. „Víme například, že riziko motorického postižení a úmrtí se zvyšuje s věkem. Pro ostatní následky to ale neplatí a nedá se odhadnout, který pacient bude mít postencefalitický syndrom. Dlouhodobé obtíže jsou častější u pacientů s těžkou akutní fází onemocnění, vídáme je ale i u lidí, u nichž hospitalizace proběhla naprosto nekomplikovaně.“

Stejnou zkušenost potvrzuje i přednostka Kliniky infekčních nemocí FN Bulovka Dita Smíšková. „Zrádné je to, že i pacient, který stůně zdánlivě nekomplikovaně, může mít do budoucna problém s nějakými trvalými následky, které mu znemožňují dělat vše, na co byl zvyklý před nemocí.“ Podle ní se lidé často nemohou vrátit ani ke zdánlivě běžným činnostem. „Nezvládají třeba práci na počítači, často je bolí hlava, pozorují zhoršení paměti, poruchy koncentrace. Skutečně je to limituje. To se může stát i u velmi mladých pacientů.“

Nemoci se přitom dá předejít

Na klíšťovou encefalitidu neexistuje specifická léčba. Lékaři mohou pouze zmírňovat jednotlivé příznaky a čekat, jak se organismus s infekcí vyrovná. Právě proto považuje Martin Slížek výsledky studie především za argument pro očkování.

„Kdyby si měl čtenář odnést jednu hlavní věc, pak je to to, že existuje nemoc, která dokáže významně zkomplikovat život bez ohledu na věk, a zároveň se jí dá snadno předejít. Očkování proti klíšťové encefalitidě je velmi účinné i bezpečné a v České republice, která patří mezi země s nejvyšším výskytem této nemoci, má jednoznačně smysl.“

Zdroj: autorský článek