Původně renesanční stavbu, v následujících staletích upravovanou, zakoupil stát jako letní rezidenci hlavy státu od Fürstenberků v roce 1919. Architekt Jože Plečnik dostal za úkol upravit především rozlehlý zámecký park přiléhající k objektu a blízké polesí. Do interiéru zámku zasahoval Plečnik jen minimálně. Z drobných zámeckých zásahů se zachovaly jen fragmenty (strop haly ve druhém patře, adaptace pracovny TGM). Daleko větší pak byly zásahy právě v parku.
Podívejte se také na díl Skrytých pokladů o Rajské zahradě Pražského hradu:
Jože Plečnik se podílel například na ohrazení barokní budovy před zámkem, vzniku kašny, realizaci pomníku padlým, vstupní bráně či vstupní brance do kostela. Kašna před branou z roku 1923 je na vrchu zdobena růžicí, pomník je pak vytvořen z odštěpku mrákotínského obelisku a na kostelní brance lze najít zajímavý detail kovové plastiky kohouta. Hlavní zámeckou bránu pak zdobí zlatý lev. Na detailech lvů pracoval Plečnik ve spolupráci se svým žákem Karlem Štiplem.
Velmi zajímavý je vodní systém, který v parku Plečnik vytvořil. Ze zásobovacího rybníka teče voda skrze lví kašnu do nově vzniklého vodního díla. Rybník pak architekt doplnil ostrůvkem, můstky a lávkami, které jsou zdobené kamennými koulemi.
Jože Plečnik se podílel i na úpravách palmového skleníku a jeho okolí. Také zde navrhl kašnu a další zajímavé detaily. V areálu zámku se pak podílel i na vzniku dalších drobných objektů, jako je včelín či kůlna.
Plečnikovy lánské intervence jsou zdařilým příkladem citlivé úpravy s plným respektem k původní koncepci zámku i přilehlého parku a byly pojednány ve stylu Plečnikova osobitého moderního klasicismu. Mnoho prvků bylo za éry komunismu zničeno, vše se obnovilo až v průběhu 90. let.
