Tutanchamon možná leží jen v předsíni. Skryté komory za zdí mají provrtat kamery

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Více než sto let od senzačního nálezu v Údolí králů stojí vědci před dalším průlomem. Nová geofyzikální měření ukazují, že za malovanými stěnami Tutanchamonovy hrobky leží rozlehlý komplex komor a chodba zasypaná sutí. Britský egyptolog Nicholas Reeves je přesvědčený, že slavný faraon zabral pouze upravenou předsíň a v nitru hrobky dodnes odpočívá legendární královna Nefertiti.

Když Howard Carter v roce 1922 objevil Tutanchamonovu hrobku v Údolí králů, její poklady vyvolaly celosvětovou senzaci. Následovala desetiletí zkoumání, popisování a hledání odpovědí. Mohlo se zdát, že místo už nemá čím překvapit. Jenže jedna věc archeologům dlouho vrtala hlavou: proč je hrobka faraona tak malá a proč má tak nezvyklé uspořádání?

Britský egyptolog Nicholas Reeves přišel v roce 2015 s odvážným vysvětlením. Co když známé místnosti představují jen část mnohem většího pohřebiště? A co když za zdmi zůstala ukrytá hrobka někoho jiného?

„Hrobka KV 62 svým uspořádáním neodpovídá ani soukromé, ani královské hrobce. Její půdorys odpovídá hrobce královny z 18. dynastie,“ píše Reeves v nové zprávě. Zatímco chodby hrobek egyptských faraonů se po vstupu stáčely doleva, Tutanchamonova hrobka se láme v pravém úhlu doprava, což staří stavitelé dělali výhradně pro ženy panovnického rodu. Podle Reevese tedy místo původně patřilo jiné a v té době nesrovnatelně významnější osobnosti, než byl zhruba devatenáctiletý mladý král.

Ve hře je jméno, které zná i člověk, jenž se o starověký Egypt nikdy příliš nezajímal. Nefertiti, manželka faraona Achnatona a jedna z nejznámějších žen historie, jejíž slavná busta se stala jedním ze symbolů egyptské civilizace. Místo jejího posledního odpočinku zůstává záhadou.

Chodba, kterou mohli přehlédnout

Nové poznatky přináší tým vedený archeologem a někdejším egyptským ministrem pro památky Mamdouhem Eldamatym. Badatelé spojili průzkum hrobky a okolního terénu s dřívějšími měřeními i rozborem nástěnných maleb, jejich zjištění vyšla v Occasional Papers of the Amarna Royal Tombs Project.

„Souhrn architektonických, výzdobných a geofyzikálních indicií silně naznačuje existenci nejméně jedné další skladovací komory za západní stěnou pohřební komory a pokračování královského pohřebního komplexu za její severní stěnou,“ uvádějí autoři zprávy.

Jednou z nejzajímavějších stop je možná chodba široká přibližně dva metry, která by vedla od pohřební komory. Podle geofyzika George Ballarda, jenž měření vyhodnocoval, by byla zaplněná sutí. Právě to může vysvětlovat, proč ji některé předchozí průzkumy nezachytily: hledaly velký prázdný prostor bezprostředně za zdí.

Tentokrát vědci vedle georadaru využili také měření nepatrných změn gravitačního pole. Z nich lze usuzovat na rozdíly v hustotě materiálu pod zemí. V datech se objevily útvary, které by mohly odpovídat prostorám vytvořeným člověkem.

Ballard popsal „struktury s pravými úhly a nízkou hustotou“. Podle navrženého uspořádání by se celý dosud skrytý komplex mohl táhnout zhruba 25 až 30 metrů na sever a zahrnovat chodbu s pěti či šesti dalšími komorami. Zatím je to však rekonstrukce možného půdorysu, nikoli mapa prozkoumaných místností.

Záhadná „anomálie číslo sedm“

Zvláštní pozornost přitahuje místo označené jako anomálie číslo sedm. Uvnitř oblasti s nižší hustotou přístroje naznačily přibližně čtvercový útvar z hustšího materiálu. Ballard připouští lákavé vysvětlení: mohlo by jít o místnost, v níž leží nějaké předměty.

Co přesně by to bylo, ovšem měření neprozradí. Sám odborník upozorňuje, že se pohybuje „na samé hranici detekce“. Z přístrojových dat tak zatím nelze vyčíst ani podobu případné komory, natož její obsah.

Reevesova teorie přesto nabízí pozoruhodný příběh. Když mladý Tutanchamon nečekaně zemřel, mohli pro jeho pohřeb upravit vstupní část starší královské hrobky a její hlubší prostory uzavřít. Vodítkem mají být mimo jiné linie a praskliny ve stěnách i úpravy původní malířské výzdoby.

Pokud by se existence pokračování hrobky potvrdila, podle Eldamatyho by význam nálezu mohl přesáhnout samotné Údolí králů. „Pokud by se takové pokračování nakonec potvrdilo, nešlo by jen o nejvýznamnější objev v Údolí králů od odkrytí Tutanchamonovy hrobky v roce 1922,“ uvedl. „Mohl by se zařadit mezi archeologické objevy moderní doby.“

Rozhodnout mohou malé kamery

Nadšení ale zatím brzdí chybějící přímý důkaz. Dosavadní průzkumy přinášely rozporné výsledky a ani nezávislí odborníci nepovažují nové závěry za definitivní.

Archeolog Christopher Gaffney z Bradfordské univerzity označil zprávu za „fascinující“, zároveň však upozornil, že zveřejněné informace k jednoznačnému verdiktu nestačí. „Mám z toho dost smíšené pocity,“ přiznal. Další specialista Peter Styles by také rád viděl podrobnější data.

Odpověď by mohl přinést až opatrný průnik do vytipovaných míst. Tým navrhuje vyvrtat z povrchu malé otvory o průměru zhruba sedm až osm centimetrů a vyslat jimi miniaturní dálkově ovládaná vozítka s kamerami. Podle Ballarda by práce mohly začít už v listopadu 2026, pokud je schválí egyptská Nejvyšší rada pro památky.