Ankara - Turecko se po letech váhání připojí ke Kjótskému protokolu. Rozhodla o tom vláda.
Podle agentury Reuters dostane dohodu už brzy ke schválení turecký parlament.
Kjótský protokol ukládá průmyslovým zemím omezit svojí roční produkci skleníkových plynů, a to v porovnání s hodnotami z roku 1990.
Čtěte také: Studie: Emise CO2 zkrotí planeta až za stovky tisíc let
Více než 170 států už smlouvu, jež vstoupila v platnost v roce 2005, ratifikovalo. A Turecko je jednou z mála zemí, které to zatím neučinily.
"Vláda se dnes rozhodla tento protokol schválit," řekl po jednání kabinetu předseda vlády Cemil Cicek.
Pojištěno parlamentní většinou
Vládní koalice má v parlamentu většinu, a proto by schválení protokolu mělo bez problémů projít.
"Turecko Kjóto nepodepsalo ze svých vnitřních důvodů. Ale nepodepsání znamenalo, že bylo vyloučeno z diskusí," vysvětlil premiér Cicek.
Stranou zatím Turci zůstávali hlavně proto, že se báli vysokých nákladů, které by povinné snižování emisí v praxi znamenalo.
"Ne" Spojených států a Číny
Infobox
Kjótský protokol:
- je dohoda vlád 170 států světa
- o redukci skleníkových plynů
- nejméně o 5,2% pod hranice z roku 1990
- během let 2008 až 2012
- vypracován v roce 1997 na konferenci OSN v Kjótu
-
pro signatáře je právně závazný.
Spojené státy americké, největší znečišťovatel na světě, kterého ovšem rychle dohání Čína, vystoupily proti smlouvě v roce 2001.
Odcházející prezident Bush nicméně letos v dubnu uvedl, že se USA pokusí o zastavení růstu emisí kysličníku uhličitého do roku 2025.
S konkrétními návrhy ale Bílý dům podle očekávání nepřišel. Zmínil jen obecné principy - jako je potřeba zaměřit se na emise elektráren.
Více o USA: Amerika zezelená. Chce více větrné energie
"Pokud chceme dosáhnout našeho cíle do roku 2025, budeme muset rychleji zpomalovat růst emisí skleníkových plynů v elektrárenském sektoru tak, aby dosáhly vrcholu během deseti až patnácti let a pak se snižovaly," řekl George W. Bush.
Mezi státy, které Kjótský protokol zatím neratifikovaly, patří mimo Turecka a USA například Čína, Indie, Chorvatsko nebo Monako. Jeho platnost závisela na přistoupení Ruska, které smlouvu nakonec podepsalo.
Čtěte také: Biopaliva jsou až 400krát méně ekologická než ropa
