Peking - Přítomnost tučňáků obvykle není považována za riziko pro životní prostředí. Podle nového výzkumu je však právě jejich trus zdrojem akumulace arsenu v půdě na Antarktidě.
Informaci přinesl server NewScientist.com.
Čou-čching Sie z Institutu polárního životního prostředí Vědecké a technologické univerzity v Číně a jeho kolegové zkoumali, kolik arsenu bylo nalezeno v trusu tří ptačích druhů a dvou druhů tuleňů, které žijí na ostrově Ardley u Antarktidy.
Třikrát víc arsenu než tulení trus
Trus tučňáků obsahoval mnohem více arsenu než trus ostatních druhů. Obsah arsenu byl u nich téměř dvakrát vyšší než v trusu jižních buřňáků obrovských a více než trojnásobný oproti trusu tuleňů žijících v oblasti.
Sedimenty z dalších antarktických ostrovů, kde nežijí žádní tučňáci, ale které mají podobné geologické složení, obsahovaly poloviční množství arsenu ve srovnání s ostrovem Ardley.
Tým vědců pod vedením Sieho se pokusil zjistit, jak se množství arsenu mění v závislosti na počtu tučňáků v oblasti.
Čtěte také: Do Brazílie doplavaly stovky tučňáků. Mnozí uhynuli
Zkoumali 34 centimetrů bláta
Vzali 34centimetrovou vrstvu bláta ze dna jezera na ostrově Ardley. To jim umožnilo změřit, jak se množství arsenu měnilo během posledních 1 800 let a také odhadnout, jak se měnila populace místních tučňáků.
Vědci zjistili, že po změnách v počtech tučňáků následovaly změny v množství arsenu. Více tučňáků znamenalo více arsenu.
Arsen je látka znečišťující životní prostředí, která se ale v přírodě vyskytuje. Na Antarktidě například ve vodě, kterou vstřebávají drobné organismy, načež postupuje v potravním řetězci až k predátorům jako jsou tučňáci.
Vědci zatím nevědí, proč by se arsen měl více hromadit právě v organismu tučňáků a ne v ostatních predátorech, jako je například tuleň.
„Může to souviset s tím, jak se arsen v těle tučňáků vstřebává," dodává Sie.
Čtěte také: V Antarktidě umrzly tisíce tučňáků. Pršelo, když nemělo
