Trezorové filmy: Které snímky chtěli komunisté zničit?

Trezorové filmy: Které snímky chtěli komunisté zničit?
Ucho 
 Film Karla Kachyni z roku 1970 je jeden z nejpalčivějších zapovězených titulů tehdejší doby. Jde o psychologické drama v podání herečky Jiřiny Bohdalové a Radoslava Brzobohatého. Manželský pár byl sice loajální vůči komunistickému režimu, přesto byl po vzoru "důvěřuj, ale prověřuj" tajně odposloucháván Státní bezpečností. Když manželé zjistí, že jsou vyzrazena všechna jejich nejintimnější tajemství, zachvátí je panika a strach. Film se kvůli jasné obžalobě režimu nesměl vysílat a dlouho se tak o tomto skvostu české kinematografie nevědělo. Premiéry i ocenění se dočkal až roku 1990.
Sedmikrásky 
 Satirická groteska Věry Chytilové pojednává o dvou Mariích, které se rozhodnou pro zkaženost, protože svět kolem nich je také zkažený. Vyhledávají jen zábavu, motají hlavy pánům, kradou a dělají rozruch. V době svého vzniku v roce 1966 byly Sedmikrásky velmi provokativním dílem. Poslanec Jaroslav Pružinec dokonce vystoupil na Národním shromáždění ČSSR s interpelací a požadoval stažení Sedmikrásek z kin. Vadilo mu, jaké filmy se točí za státní peníze a tvrdil, že snímek nemá s ideály komunismu nic společného.
Spalovač mrtvol 
 Psychologický horor režiséra Juraje Herze natočený roku 1968 se stal okamžitě trnem v oku režimu. I když se odehrává na sklonku 30. let, komunistický režim viděl v boji proti nacismu jistou paralelu. Hlavní hrdina, zaměstnanec pražského krematoria Karel Kopfrkingl, je na začátku filmu velmi vzorným otcem i občanem. V tehdejší atmosféře strachu ale sám začne spolupracovat s nacisty a stává se z něho stoupenec režimu. V roli spalovače mrtvol vynikl herec Rudolf Hrušínský. Obnovené premiéry se film dočkal až v roce 1990.
O slavnosti a hostech 
 Režisér Jan Němec vytvořil v roce 1966 tragikomický příběh o jedné oslavě. Divák sleduje sedm osob, které se navzájem vůbec neznají, přesto jsou pozvány na jistou společenskou akci. Cestou ke svému hostiteli jsou ale přepadeny a svorně přijímají postavení poraženého. Záhy se ale dozvídají, že vše byl jen žert a oslava může začít. Během ní ale jeden z hostů uteče a rozhořčený hostitel po něm začne se všemi okamžitě pátrat. Tehdejší prezident Antonín Novotný se ovšem v postavě hostitele zhlédl natolik, že film okamžitě zakázal.
Foto: Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
20. 12. 2013 13:00

Praha - V 60. letech se zrodila nová vlna umělců, jejichž filmy dnes patří do zlatého fondu (nejen) české kinematografie. Řada z nich si ale kvůli politickým okolnostem musela na ocenění a úspěch počkat. Rozčarování z ideologie, nedůvěra a skepse. To vše spojovalo tehdejší režiséry, kteří se dočkali uznání po více než dvaceti letech. Dnes je snaha tento kinematografický poklad digitalizovat a opět uvést do českých kin. Naposledy si diváci připomněli film Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci, který se v digitálně restaurované verzi promítal na letošním ročníku MFF v Karlových Varech.

 

Právě se děje

Další zprávy