Trávník v této zahradě nenajdete. Uzavřený dvůr zdobí koupací jezírko a důmyslné cestičky

„Majitelé chtěli jezero, stání pro auta s pergolou, ohniště, terasu a vyvýšené záhony. Na samotný trávník zbylo poměrně málo místa a nedával smysl. Jedním z požadavků také bylo, aby zahrada působila divočejším dojmem, takže jsme chtěli jednotlivé prvky spíše zabalit do záhonů a vytvořit mezi nimi cestičky,“ vysvětluje autorka návrhu Kristýna Vaverková z ateliéru Flera.

Když děti odrostou

Zásadní roli v konceptu hraje i životní fáze majitelů. Děti už odrostly a velká plocha trávníku by pro ně nedávala praktický smysl. „Byli s tím úplně v pohodě a teď zpětně si pochvalují, že nemusí vůbec sekat,“ dodává Vaverková. Místo jednotné zelené plochy vznikl systém záhonů, cestiček a pobytových míst, který se mění v průběhu roku.

Související

26 fotografiíProhlédnout si 26 fotografií

Architektka jim rozmluvila pergolu. Teď mají „živý strop“ a jezero, které se čistí samo

„Podle mě dodávají hloubku zahradě právě záhony, které jsou dynamické, mění se v průběhu roku, trávy se pohybují ve větru. Kdyby byl na zahradě jen trávník, působila by mnohem menším dojmem a staticky,“ říká.

Hlavním prvkem celé kompozice je jezero, které bylo v návrhu od samého začátku. Má přesně definovanou plaveckou část i přirozenou pobřežní zónu.

„Domluvili jsme se na rozměru plavací části 7 × 3 metry. Kolem je pobřeží udělané tak, aby jezero působilo přirozenějším dojmem. Do těchto zón zároveň chodí pít ptáci, jsou zde žáby a další živočichové,“ popisuje Vaverková. Na vodu navazuje sauna, která se nakonec stala jedním z nejpřekvapivějších prvků celé zahrady. „Majitelé ji původně neplánovali, nenapadlo je, že by se na zahradu vešla. Ale nám u jezera dávala smysl. Teď mají saunování každou neděli jako rituál,“ říká architektka.

Místní materiál i důraz na detail

Silným motivem návrhu je práce s tím, co dům a pozemek samy nabídly. Kameny z výkopu jezera se znovu objevují na zídkách nebo u studny. „Vždycky rádi pracujeme s lokálními materiály. A co je více lokální, než materiál přímo z pozemku. Většina se našla při výkopu jezera a majitelé výrazně ušetřili,“ vysvětluje Vaverková.

Důležitou roli tu ale hraje i přesnost zpracování detailu. „Když máte hezky a s citem zpracované technické prvky, může být zahrada klidně i divočejší, ale pořád bude působit dobře.“

Užitková zahrada se vrací

Zahrada není jen o estetice, ale i o užitku. Vyvýšené záhony slouží pro pěstování zeleniny, bylinek i drobného ovoce. „Ovocné keře jsou vysazeny i v dalších částech zahrady a po celé zahradě jsou také jedlé jahody. Myslím, že je to trend i návrat ke kořenům, kdy zahrady sloužily především jako užitkové,“ říká Vaverková.

Absence trávníku není jen estetické rozhodnutí, ale i praktická úleva. Místo pravidelné údržby vznikl jiný rytmus péče o zahradu. „Myslím, že zahrada bez trávníku je určitě méně náročná na údržbu. Záhony je potřeba na jaře ostříhat a vyplít a v průběhu roku jen občas projít. Trávník musíte oproti tomu pravidelně sekat, hnojit a vertikutovat,“ popisuje architektka.

Zobrazit
34 fotografií

Zahrada přirozeně navazuje na dům, který je sám o sobě výrazně řemeslně zpracovaný. Majitel je totiž umělecký kovář a jeho práce se propsala i ven. „I v samotné zahradě si spoustu prvků realizoval klient sám – stání pro auta, treláže nebo vstupní bránu. Jsou to drobnosti, ale promyšlené do detailu a to dělá tuto zahradu jedinečnou,“ uzavírá Vaverková.

Zdroj: autorský článek