Tornádo přijde bez varování. „O pár metrů vedle je zem nedotčená,“ říká meteoroložka

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Tornádo, které v pondělí zasáhlo francouzskou obec Pomas, během několika minut poškodilo stovky domů. Podobné události ale nejsou jen americkou specialitou. Tornáda se objevují i v Evropě a podle meteoroložky Dagmar Honsové jsou součástí zdejšího počasí odedávna. Problém je, že jejich přesné místo a čas vzniku stále neumíme předpovědět.

Pomas na jihu Francie ukázalo, jak zvláštní povahu tornáda mají. Na jednom místě mohou během několika minut strhávat střechy a ničit domy, zatímco jen o několik metrů dál zůstane krajina téměř bez následků.

„Tornáda většinou působí značné lokální škody, ale pouze na relativně omezeném území. Po přechodu tornádo po sobě nechává naprostou spoušť, ale jen o několik metrů vedle je zem nedotčená,“ popisuje meteoroložka Dagmar Honsová.

Právě jejich mimořádná lokálnost je jedním z důvodů, proč se tornáda tak obtížně předpovídají. Meteorologové mohou dopředu poznat, že se vytvářejí vhodné podmínky pro velmi silné bouřky. Nemohou však obvykle říct, že se tornádo v konkrétní čas objeví právě nad jednou vesnicí.

Bouřka, která má vlastní rotaci

Tornádo nevzniká jako samostatný meteorologický jev. Je spojeno s mohutnou bouřkovou oblačností. „V tomto případě bylo tornádo spojeno s královnou bouřek – supercelou, jejíž intenzitu zřejmě podpořila další supercela v její blízkosti,“ říká Honsová.

Supercela se od běžné bouřky liší mimo jiné rotujícím vzestupným proudem. Když se k tomu přidá dostatek vlhkosti, energie a výrazné proudění, které se s výškou mění, mohou vzniknout podmínky vhodné pro rotaci vzduchu.

Právě taková situace panovala podle Honsové v jižní Francii. „Byl tam vysoký střih větru, labilní zvrstvení atmosféry, hodně vlhkosti v atmosféře, dostatek energie pro rotaci vzduchu,“ popisuje. Ani tak ale vznik tornáda není samozřejmostí. Silná bouřka ještě neznamená, že se pod ní vytvoří ničivý vír.

Kdy se z tromby stane tornádo?

Možná překvapivě se v meteorologii rozlišuje mezi tornádem a trombou. Rozhodující je kontakt se zemí. „Za tornádo se považuje vír, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu, jinak hovoříme o trombě,“ vysvětluje Honsová.

Síla tornád se následně hodnotí podle škod pomocí Fujitovy stupnice. Na jejím nejvyšším, pátém stupni se mohou odhadované rychlosti větru dostat nad 322 kilometrů za hodinu. Takový vítr už dokáže zcela zničit i dobře postavené budovy.

V Česku se naštěstí nejčastěji setkáváme s podstatně slabšími tornády. „U nás se nejčastěji setkáváme s tornády o síle F0 až F2 – tedy o síle větru 105 až 200 km/h, který maximálně strhává střechy,“ říká meteoroložka. Přesnou sílu francouzského tornáda je proto lepší určit až po odborném vyhodnocení škod.

Tornáda nejsou americká výsada

Tornáda si často spojujeme s americkým Středozápadem, kde se pravidelně objevují rozsáhlé oblasti s podmínkami vhodnými pro jejich vznik. Evropa je ale zná také.

„U nás se s tornády setkáváme zejména v letním půlroce, když je v atmosféře nejvíce energie,“ říká Honsová. Neznamená to však, že by mimo léto nemohla vzniknout. V českých záznamech jsou například doložena i tornáda z podzimních měsíců.

Letošní první slabé tornádo v Česku bylo podle Honsové zaznamenáno 19. dubna na Jičínsku. A právě historie ukazuje, že tornáda nejsou novým důsledkem moderního klimatu.

„Dat je tak málo, že nelze s určitostí potvrdit statistikou. Nicméně z kronik víme, že se v Evropě tornáda vyskytovala vždy,“ upozorňuje. Dnes jich ale dokážeme zachytit mnohem více. Každý má telefon s kamerou, meteorologové sledují bouřky pomocí radarů a záběry z míst zasažených bouřemi se během několika minut objeví na internetu. Vyšší počet zaznamenaných tornád proto nemusí automaticky znamenat, že jich skutečně vzniká více.

Přesnou intenzitu tornáda meteorologové stále vyhodnocují. U tornád se používá rozšířená Fujitova stupnice EF0 až EF5, která se určuje především podle způsobených škod. Nejsilnější tornáda dosahují stupně EF5.

Varování může přijít pozdě

Největší problém s tornády je jejich nevyzpytatelnost. Meteorologové mohou vydat výstrahu před bouřkami, silným větrem nebo krupobitím. Samotné tornádo ale často nelze předpovědět s přesností, jakou bychom si představovali. „Tornáda se vyvíjejí téměř neočekávaně a výstraha před nimi bývá možná nejvýše několik minut dopředu, až když už se začne chobot spouštět k zemi,“ říká Honsová.

V případě Francie tak meteorologové mohli předem upozornit na nebezpečné bouřky, nikoli však spolehlivě určit, že právě Pomas za chvíli zasáhne tornádo. Pro člověka na místě proto není důležité čekat na zprávu typu „za pět minut přijde tornádo“.

Mnohem důležitější je sledovat, zda se v okolí nevyskytuje nebezpečná bouřková situace. Varovným signálem může být podle Honsové například temný rotující bouřkový oblak nebo takzvaný wall cloud – snížená tmavá základna oblaku. Ani ten však automaticky neznamená, že se tornádo vytvoří.

Co dělat, když se objeví

Právě proto je při silných bouřkách důležitější sledovat nejen dlouhodobou předpověď, ale i aktuální výstrahy a radar. ČHMÚ vydává výstrahy před nebezpečnými bouřkami a při jejich očekávání je vhodné sledovat vývoj situace v reálném čase.

Pokud člověka tornádo zastihne doma, měl by se podle meteoroložky dostat co nejdále od oken a ukrýt se v chráněné části budovy. Při jízdě autem je podle ní nejlepší z nebezpečné oblasti pokud možno ujet. Pomoci může i obyčejná prevence.

„Nejvíce škod přináší volné věci na zahradě, tak alespoň na toto dbát,“ upozorňuje Honsová. Zahradní nábytek, lehké předměty nebo jiné volně položené věci se při silném větru mohou změnit v nebezpečné projektily.

Silnému tornádu ale žádná běžná prevence nedokáže zcela zabránit. Rozhodující je proto především včas se ukrýt a sledovat aktuální varování. Případ Pomas ukazuje, proč je rozdíl mezi předpovědí nebezpečné bouřkové situace a předpovědí samotného tornáda tak důležitý. Meteorologové mohou vědět, že atmosféra vytváří podmínky pro extrémní počasí. Nemohou však s jistotou říct, kde přesně se během několika minut vytvoří úzký rotující vír, který dokáže na jednom místě strhnout střechy a o pár ulic dál téměř nic nepoškodit.