


Rok 2025 byl plný silných příběhů, nečekaných zvratů i témat, které vás zaujaly svou bizarností či srdečností. Od inspirativních osobností přes virální fenomény až po dobrodružství z druhého konce světa — tohle všechno vás letos nejvíc bavilo od redaktorek rubriky Magazín.
Magazínový rok byl neskutečně pestrý. Přinášely jsme vám malé i velké lidské osudy, pohledy do nečekaných koutů světa, společenské trendy, které hýbaly internetem, i příběhy, které snad až vháněly slzy do očí. Něco vás rozesmálo, něco naštvalo a něco i inspirovalo – a některé texty vystřelily ve statistikách tak vysoko, že celá redakce zůstala překvapena.
V tomto článku najdete to nejlepší z nejlepšího: články, které jste četli nejčastěji, sdíleli je mezi přáteli, vraceli se k nim a diskutovali o nich. A nakonec nechybí ani osobní výběr – tedy best of – samotných redaktorek.
Pojďte se s námi ohlédnout za tím, co v roce 2025 opravdu rezonovalo.

Když manželé odešli z města na venkov, chtěli jen zpomalit a zkusit něco svého. Netušili ale, že jejich domácí tortilly se během pár měsíců stanou hitem široko daleko.
Příběh o tom, jak se z obyčejného nápadu stane velmi úspěšný podnik, sepsala redaktorka Tereza Štolcová. Celý text najdete zde.

Když manželé odešli z města na venkov, chtěli jen zpomalit a zkusit něco svého. Netušili ale, že jejich domácí tortilly se během pár měsíců stanou hitem široko daleko.
Příběh o tom, jak se z obyčejného nápadu stane velmi úspěšný podnik, sepsala redaktorka Tereza Štolcová. Celý text najdete zde.

Tragédie, která během chvíle změnila sever Itálie. Megatsunami smetla města i vesnice, zanechala za sebou tisíce obětí a otazníky nad tím, zda bylo možné katastrofě předejít.
Další Terezy článek, který vás letos velmi zaujal, popisuje příčiny, průběh i následky ničivé vlny vysoké jako mrakodrap. Co katastrofu spustilo, jak reagovaly záchranné složky a proč šlo o jednu z nejhorších přírodních pohrom moderní Evropy? Informace najdete přímo zde.

V hodinách, na hřištích i na internetu – dvě anglická slova, která znají všechny děti, ale rodiče nechápou. Odkud se vzalo „six seven“ a proč se stalo fenoménem?
Nikola Bernard rozkryla nový virální trend mezi školáky – a zjišťovala, proč fráze „six seven“ vznikla, co pro děti znamená, i to, jestli by se rodiče měli bát, nebo jde jen o další neškodnou hru mladé generace. Celý článek najdete zde.

Co se stane, když vyřadíte úplně všechno „průmyslové“? Jedna máma s dcerou to zkusily na vlastní kůži – a výsledek je překvapil víc, než čekaly.
Experiment, který začal jako výzva, se proměnil v měsíční zkoušku disciplíny i nervů. A obě zúčastněné sledovaly změny na zdraví, energii, náladě i domácím rozpočtu. Nikoly článek, který najdete přímo zde, popisuje jejich každodenní realitu, úskalí i nečekané přínosy života bez „éček“.

Velšskou pláž šokoval obří tvor, který jako by ani nepatřil na naši planetu – a jeho snímky obletěly svět. Odborníci v článku od Dagmar Tiché řeší, odkud se vzal, o jaký druh by mohlo jít a proč podobných nálezů bude kvůli změně klimatu přibývat. Celý text najdete zde.

Přímo před kamerami se odehrála scéna, na kterou nikdo nezapomene. Dagmar v textu, který můžeme v plné verzi najít zde, popisuje šokující moment, kdy během mezinárodní akce došlo ke krádeži přímo na hřišti. A neopomíjí reakci sportovců, organizátorů i diváků. Dopad na bezpečnost velkých akcí tvoří hlavní osu textu.

Už rok zkoumá Mars – a k výročí poslalo domů fotku, která vědce nadchla. Na snímku se totiž objevil někdo, koho tam opravdu nikdo nečekal.
Článek od redaktorky Šárky Nádeníčkové, který najdete zde, přibližuje práci marťanského roveru, jeho „selfie mechanismus“ a vědecké objevy.

Tání na severu není jen vzdálený problém. Hroutící se arktická ledová hráz může zamíchat počasím v celé Evropě – včetně Česka.
Šárka ve svém textu, který najdete zde, vysvětlila, proč se struktura v Arktidě rozpadá rychleji, než vědci čekali, jak ovlivňuje proudění vzduchu a jaké scénáře nás mohou čekat.

Zatímco u předchozích slidů jste se mohli dozvědět, jaké články redaktorek vás zaujaly nejvíc, v rámci statistik, nyní se můžete podívat na to, jaké texty zaujaly samotné autorky.
Tereza ze svých početných textů vybrala článek: Hajný se oběsil. Z hájenky mu trampové udělali slavnou hospodu, dnes se nestačí divit. Článek pojednává o tom, jak starou hájenku zatížila temná minulost, přičemž dnes je z ní vyhlášená hospoda, kam se sjíždějí lidé z celé republiky – a její majitelé občas nevěří vlastním očím.
Jako druhý vybrala: Dávali mu dva roky života. Lékař s nádorem na mozku se vzepřel osudu a stal se tátou – text o muži, který když uslyšel svou diagnózu, prognózy byly kruté. Dnes je však otcem a jeho příběh inspiruje pacienty i lékaře. A ukazuje, že zázraky se občas dějí.
Nikola pak vybrala článek s titulkem: Z lodě vytvořila oblíbené bistro u řeky. S rybou a hranolky boduje nejen u cyklistů – příběh o jedné lodi, odvaze i jasné vizi podnikatelky. Ta proměnila staré plavidlo v bistro, z nějž se postupem času stal magnet pro místní i turisty.
A jako druhý článek zvolila: Zadek, za který se styděla, ji dnes živí. Svobodu maminka našla díky OnlyFans – příběh ženy, která přijala své tělo, díky kterému našla svobodu. Text ukazuje cestu od komplexů až k sebevědomí, ale také stinnou stránku OnlyFans a navazování vztahů v moderní době.

Šárka mezi své nejlepší texty zařazuje článek s titulkem: Přijela na víno a už na Moravě zůstala. S manželem vybudovali lednickou oázu. Jde o příběh ženy, která na Moravu jela jen na víkendový výlet, ale zamilovala se – nejen do vína, ale i do místního vinaře. A tak s ním dnes provozuje jednu z nejpříjemnějších kaváren v Lednici.
A dále článek s titulkem: Pěšky kolem světa. Po 27 letech se Karl Bushby konečně blíží domů. Text pojednává o muži, který se vydal obejít svět pěšky – bez jediného dopravního prostředku. A po 27 letech dobrodružství, krizí i neuvěřitelných úspěchů je britský výsadkář konečně téměř doma.
Dáša pak tento výčet završuje reportáží: „Pohlreich by se oběsil.“ Retro bufet vaří podle starých norem a dělá kuře s broskví – která ukazuje, že v moderní gastronomii stále existuje místo, kde se zastavil čas. Menu jak z 80. let, ceny jako z jiného světa a jídla, která by Zdeňka Pohlreicha možná položila. A článkem: Důchodci jako terč posměchu? Dva kluci točí videa a mění pohled na starší generaci. V textu představuje hochy, kteří dokazují, že sociální sítě nejsou jen pro mladé. Jejich rozhovory se seniory sledují miliony lidí – a mění tak pohled na stáří.
Co vás zaujme v roce 2026? Těšíme se na výsledky statistik.






Případným zrušením nákupu amerických stíhaček F-35 pro českou armádu by vznikla škoda asi 30 miliard korun, řekl v úterý novinářům při návštěvě liberecké nemocnice premiér Andrej Babiš (ANO). Nová vláda v projektu pokračuje, i když zástupci vládních hnutí ANO a SPD před volbami mluvili o jeho přehodnocení a zrušení.



Generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky (ZPMV) David Kostka odejde na konci dubna z funkce. Uvedl to v úterý server Seznam Zprávy na základě vyjádření pojišťovny. Podle mluvčí pojišťovny Jany Schillerové končí Kostka z osobních důvodů.



Čeští hokejisté nejsou na olympiádě v Miláně v pohodě. Zápas předkola play off proti Dánsku to akorát potvrdil. Jen díky několika výjimečným momentům vydřeli výhru 3:2, ale výhled na čtvrtfinále s nadupanou Kanadou po pouhých 20 hodinách odpočinku nevěstí nic dobrého.



„Polsko by se mělo vydat cestou rozvoje vlastního jaderného potenciálu,“ řekl prezident Karol Nawrocki překvapenému redaktorovi televize PolSat. „Je to cesta, kterou musíme jít. Za hranicí probíhá ozbrojený konflikt a agresivní, imperiální postoj Ruska k Polsku je dobře znám.“



Z Ruska a Ruskem okupovaných částí Ukrajiny se do vlasti od začátku války vrátilo dva tisíce ukrajinských dětí. V úterý to podle agentury AFP řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev obviňuje Rusko, že od začátku invaze na Ukrajinu odvezlo okolo dvacet tisíc ukrajinských dětí.