Tohle tu ještě nebylo. Vědci zachytili rádiový signál přímo z planety mimo Sluneční soustavu

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Astronomové zachytili rádiové signály z planety vzdálené asi 63 světelných let a poprvé je přesvědčivě spojili přímo s exoplanetou, nikoli s její hvězdou. Nejde o zprávu od mimozemšťanů. Signál podle autorů vzniká při aurorálních procesech v silném magnetickém poli planety a vědcům poprvé umožnil přímo odhadnout jeho sílu.

Astronomové už dříve zachytili rádiové záření v soustavách, kde obíhají planety kolem jiných hvězd. Dosud ale nedokázali jednoznačně určit, zda signál vychází přímo z planety, nebo z její mateřské hvězdy. Tým vedený Kevinem Ortizem Ceballosem z Centra pro astrofyziku Harvardovy univerzity nyní tvrdí, že tuto hranici poprvé překročil.

Vědci zaměřili jihoafrickou soustavu radioteleskopů MeerKAT na systém Beta Pictoris vzdálený přibližně 63 světelných let. Kolem mladé hvězdy obíhá několik známých planet a pozornost týmu nakonec upoutala Beta Pictoris b: mladý plynný obr s hmotností zhruba desetkrát převyšující Jupiter. Astronomové planetu znají od roku 2008.

Při čtyřech pozorováních v letech 2025 a 2026 zachytil MeerKAT rychlé, opakující se rádiové záblesky na frekvencích od 0,85 do 3,5 gigahertzu. Signál vykazoval také silnou kruhovou polarizaci a rychle se měnil.

„Ačkoli rádiové záblesky polárních září pozorujeme u planet Sluneční soustavy i u některých ultrachladných trpaslíků, dosud se žádný rádiový signál nepodařilo jednoznačně lokalizovat k exoplanetě namísto její mateřské hvězdy,“ píší autoři studie.

Odkud to přichází?

Klíčovou otázkou proto zůstávalo, odkud přesně záření přichází. Astronomové využili vzdálené kvazary jako velmi přesné orientační body na obloze a porovnali s nimi polohu rádiového zdroje. Výsledek podle nich ukázal přímo na Beta Pictoris b, nikoli na hvězdu, kolem které planeta obíhá.

Autoři zároveň hledali možné vysvětlení na straně samotné hvězdy, ale žádné vhodné nenašli. „Žádný známý fyzikální mechanismus způsobující rádiové záření u hvězd raného typu nedokáže pozorované emise vysvětlit,“ uvádějí.

Silná kruhová polarizace a rychlé změny signálu podle týmu ukazují na elektronovou cyklotronovou maserovou nestabilitu, známou pod zkratkou ECMI. Při tomto procesu elektrony pohybující se v magnetickém poli vytvářejí intenzivní rádiové záření. Podobný mechanismus stojí také za některými rádiovými projevy polárních září na Zemi nebo Jupiteru.

Právě díky tomu mohou astronomové ze signálu vyčíst i informace o magnetickém poli vzdálené planety. Z naměřených frekvencí odhadují, že v oblasti, kde rádiové záření vzniká, dosahuje jeho síla nejméně přibližně 1,25 kilogaussu.

„Jde o první přímé měření síly magnetického pole exoplanety,“ píší vědci. Výsledek podle nich odpovídá modelům mladých a velmi hmotných plynných obrů.

Magnetická pole planet astronomy zajímají mimo jiné proto, že ovlivňují jejich interakci s okolním prostředím a částicemi proudícími od hvězdy. Zároveň mohou nabídnout informace o procesech hluboko uvnitř planety.

Nezávislá astrofyzička Suzanne Aigrainová z Oxfordské univerzity označila výsledek výzkumu za mimořádně přesvědčivý. „Objevily se už předběžné a nepřímé detekce, ale toto je první skutečně přesvědčivá přímá detekce a doufejme, že otevře cestu k mnoha dalším,“ uvedla.

Definitivní tečku ale vědci zatím napsat nemohou. Autoři zveřejnili práci jako preprint na serveru arXiv a výsledek tedy ještě neprošel standardním recenzním řízením.

Pokud další odborná kontrola závěry potvrdí, astronomové získají nový způsob, jak z velké dálky zkoumat magnetická pole světů mimo Sluneční soustavu. Autoři už vytipovali další obří exoplanety, na které by stejnou metodu mohli zaměřit. Podle jejich odhadu zpřístupní příští generace radioteleskopů díky několikanásobně vyšší citlivosti podstatně více podobných planet.