


Na půdě po prarodičích často neleží jen staré harampádí. Zaprášené vázy, retro lampy, židle nebo obyčejné krabice se starými fotografiemi dnes mohou mít překvapivou hodnotu. Zatímco jedni při vyklízení chalup všechno vozí do sběrného dvora, jiní za podobné věci inkasují desetitisíce korun.
Ještě před pár lety končily staré kredence, lampičky nebo sektorový nábytek běžně v kontejneru. Dnes stejné kusy mizí ze starožitnictví během několika hodin. Češi znovu objevují retro design, poctivé řemeslo i atmosféru starých věcí. A odborníci upozorňují, že právě půdy, sklepy a chalupy stále ukrývají obrovské množství cenných předmětů, o jejichž hodnotě majitelé často vůbec netuší.
„Většinou předměty, které laikovi připadají nejošklivější, mívají pro sběratele největší cenu. Často jde o zašlé technické předměty, staré přístroje, zčernalé postříbřené nádobí nebo zaprášenou keramiku, která na první pohled vypadá jako bezcenný odpad,“ říká Petr Horáček ze starožitnictví Antik Spomyšl.
To, co lidé po revoluci hromadně vyhazovali jako symbol socialismu, dnes sběratelé a designéři znovu shánějí do moderních interiérů. „Aktuálně je největší zájem o produkci z 60. a 70. let 20. století. Sběratelé a designéři vyhledávají zejména nábytek z období tzv. bruselského stylu, dobová svítidla, průmyslový design a autorské sklo,“ popisuje Horáček.

Právě bruselský styl nebo funkcionalistický nábytek dnes zažívají obrovský boom. Renovované komody, křesla nebo jídelní sestavy se běžně prodávají za desítky tisíc korun. Velký zájem je také o chromové lampy, bakelitové doplňky, staré reklamy nebo industriální vybavení. Podle odborníků přitom často nerozhoduje stáří, ale originalita a vzácnost konkrétního kusu.
„Vysokou cenu mají vždy výjimečné a málo se vyskytující předměty bez ohledu na stáří. Poptávka samozřejmě podléhá módním vlivům, které se v čase mění. Dnes může mít špičkový designový kousek ze 70. let mnohem vyšší tržní hodnotu než běžný, sériově vyráběný prvorepublikový nábytek. Rozhoduje kvalita zpracování a vzácnost,“ vysvětluje Horáček.
Staré židle a křesla: Ohýbaný nábytek (např. TON či Halabala) je dnes designovým hitem.
Retro lampy ze 60. a 70. let: Typická bruselská svítidla či chromované „husí krky“ mají vysokou hodnotu.
Skleněné vázy a mísy: Autorské hutní či lisované sklo z českých skláren sběratelé vyvažují zlatem.
Smaltované reklamní cedule: Staré poutače (např. Baťa, Orion, káva) jsou vysoce ceněné solitéry.
Kredence a vitríny: Původní kuchyňské kredence po babičce jsou po očištění ozdobou moderních interiérů.
Podle starožitníků lidé při rekonstrukci nebo vyklízení domů opakují stále stejnou chybu. V dobré víře začnou staré věci čistit, natírat nebo rovnou vyhazovat. „První rada zní: nic nevyhazujte, nevyklízejte nábytek a nechte vše tak, jak leží. Projděte dům, odneste nebo si označte věci, které si chcete nechat jako památku na předky nebo pro budoucí interiér. Následně oslovte obchodníka s použitým zbožím, aby dům osobně prošel,“ doporučuje Horáček.

Mnoho lidí se podle něj snaží starý nábytek „vylepšit“ moderní renovací. Tím ale často zničí jeho hodnotu. „Starý, použitý nábytek po renovaci zkrátka nikdy nebude vypadat jako nový kus z továrny. Je důležité vyvarovat se velkým zásahům, jak již do povrchu, tak i do konstrukce, ke každému kusu se musí přistupovat individuálně, co nejvíce zachovat původní stav se stopami stáří. Neodborné obroušení původní patiny nebo nátěry moderními laky dokážou srazit hodnotu předmětu na minimum.“
Nejcennější přitom často nejsou luxusní věci, ale obyčejné předměty, které přežily v původním stavu. „Ano, na chalupách se stále dá objevit výjimečně cenný malovaný lidový nábytek. I ten však podléhá aktuálním módním trendům. Někdy se objeví i kvalitní krajinářská malba, portréty z 19. století nebo staré tisky, které ležely dlouhá léta zapomenuté na dně truhly,“ říká Horáček.
Velkou cenu dnes mají například vázy značek Moser, Loetz nebo Harrachov. Některé designové kusy z českého skla se prodávají za desetitisíce korun. Sběratelé shánějí také smaltované reklamní cedule Baťa nebo Orion, staré mechanické hračky, rádia Tesla či funkcionalistické lampy. Roste ale i zájem o obyčejné věci každodenní potřeby – staré kufry, židle, vitríny nebo kredence po prarodičích. Lidé totiž stále častěji hledají originální kusy s příběhem místo sériového nábytku z obchodních řetězců.
Původní stav
Nepřetřený lak, původní čalounění nebo originální detaily bývají často cennější než moderní renovace.
Výrobní štítky
Kontrolujte spodní strany nábytku, lamp nebo porcelánu. Cenné mohou být značky: TON, Jitona, UP Závody, Moser, Ditmar-Urbach, Tesla, Rosenthal, Haas & Czjzek.
Kvalitní materiály
Masivní dřevo, broušené sklo, chrom nebo ruční výroba bývají dobrým znamením.
Neobvyklý design
Velký zájem je o bruselský styl, funkcionalismus, art deco, retro 60. a 70. let.
Původ předmětu
Hodnotu může zvýšit i historie věci – například pokud pochází z prvorepublikové vily, hotelu nebo od známé rodiny.
Podle starožitníků se vztah Čechů ke starým věcem v posledních letech výrazně změnil. Místo přeplněných interiérů dnes lidé hledají jeden výrazný kus s příběhem.
„Sledujeme celoevropský trend, který zasáhl i Česko – dochází k odklonu od běžných starožitností. Lidé si jimi dnes zkrášlují domovy méně než dříve. Zákazníci spíše vyhledávají solitéry – jeden výrazný historický nebo retro kus, který vytvoří kontrast v jinak strohém, moderním interiéru.“ A právě proto dnes mohou mít velkou cenu i věci, které ještě před několika lety působily jako bezcenné harampádí.
Přesto podle odborníků nebývají nejcennější právě věci s vysokou cenovkou. „Skutečným a nejčastějším pokladem jsou uložené vzpomínky předešlých generací – milostné dopisy babičky, soukromá korespondence, staré fotografie a osobní věci. Pro rodinu, která půdu vyklízí, by toto mělo mít vždy největší cenu. Z obchodního hlediska jde sice o méně prodejné položky, ale pro rodinnou historii jsou naprosto nenahraditelné.“
Právě osobní předměty dnes často mizí jako první. Lidé vyhazují staré dopisy, rodinné fotografie nebo dokumenty, aniž by si uvědomili, že nenávratně mizí část rodinné historie.
Zdroj: autorský článek






Pákistánská armáda tvrdí, že ve středu provedla útoky na skrýše ozbrojenců na afghánské hranici a zabila nejméně 26 z nich, napsala agentura Reuters s odkazem na pákistánského ministra informací Attáulláha Tarára. Mluvčí afghánského vládního hnutí Tálibán ale ve středu už před oznámením Islámábádu uvedl, že pákistánské vzdušné údery si vyžádaly nejméně 13 mrtvých, převážně dětí, a 14 zraněných.



Americká policie vyšetřuje velký hořící kříž, který se v úterý objevil v Grantově parku v centru Chicaga. Snaží se zjistit motiv i to, jak se tam kříž dostal. Pálení křížů je ve Spojených státech historicky vnímáno jako symbol nenávisti spjatý s rasistickou organizací Ku-Klux-Klan, připomíná agentura AP s odvoláním na rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2003.



Spojené státy zahájily nové údery na Írán, a to jako reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), které údery označilo za sebeobranné. Íránská agentura Mehr mezitím informovala o výbuších v oblasti přístavního města Sirík.



V severoirském Belfastu v pondělí večer propukly násilnosti poté, co policie zadržela Súdánce v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje.