Turínské plátno patří k nejzkoumanějším náboženským relikviím na světě. Nová studie teď odhalila, že na legendární lněné tkanině se za staletí nahromadila překvapivě pestrá směs genetických stop. Vědci na ní našli DNA lidí, bakterií, hub, rostlin i zvířat. Přesto zdůrazňují, že jejich práce nemá rozhodnout, zda jde skutečně o pohřební plátno Ježíše Krista.
Relikvie uchovávaná v italském Turíně je podle křesťanské tradice plátnem, do něhož bylo po ukřižování zabaleno Kristovo tělo. Na látce je dodnes patrný obrys lidské postavy i skvrny připomínající krev. Pravost plátna je však předmětem sporů už desítky let.
Radiokarbonové datování zveřejněné v roce 1988 určilo stáří látky do období let 1260 až 1390, což by odpovídalo středověkému původu. Zastánci pravosti výsledky dlouhodobě zpochybňují s odkazem na možné opravy tkaniny nebo kontaminaci vzorků.
Nový výzkum publikovaný v časopise Scientific Reports se ale vydal jiným směrem. Nezkoumal stáří ani pravost plátna. Cílem bylo zjistit, jaké biologické stopy se na něm zachovaly a co mohou vypovědět o jeho historii.
Vědci analyzovali vzorky odebrané už během oficiálního vědeckého průzkumu v roce 1978. Tentokrát však využili moderní metagenomické sekvenování – metodu, která dokáže zkoumat veškerou DNA přítomnou ve vzorku bez předchozího zaměření na konkrétní organismus. Díky tomu bylo možné zachytit i velmi malé a silně degradované genetické stopy.
Výsledkem je překvapivě pestrý biologický obraz.
Na plátně vědci identifikovali několik linií lidské mitochondriální DNA, rozsáhlý mikrobiom tvořený bakteriemi, houbami i mikroorganismy přizpůsobenými slanému prostředí. Objevili také genetické stopy rostlin, hospodářských zvířat i mořských organismů.
Některé odpovědi stále neznáme
Mezi rostlinami se objevila například pšenice, mrkev, kukuřice, banány nebo arašídy. Z živočichů pak skot, prasata, kuřata, psi a kočky. Přítomna byla dokonce i DNA středomořských červených korálů. Podle autorů studie všechny tyto stopy odrážejí dlouhou historii manipulace s plátnem, jeho vystavování i skladování v různých prostředích.
Právě to je hlavní závěr nové práce.
Za stovky let totiž s relikvií přišly do kontaktu tisíce lidí. Na látce proto zůstaly genetické stopy nejen těch, kteří ji uchovávali nebo zkoumali, ale i okolního prostředí. Autoři například zjistili, že jedna z nalezených mitochondriálních linií odpovídá DNA profesora Pierluigiho Baimy Bolloneho, který vzorky z plátna oficiálně odebíral v roce 1978.
Podle vedoucí autorky Noemi Procopiové představuje Turínské plátno jakýsi biologický archiv. „Turínské plátno představuje bohatý archiv genetických informací, které se nahromadily během staletí lidské interakce a působení prostředí. Přestože důkazy založené na DNA nemohou odpovědět na všechny otázky týkající se stáří či pravosti plátna, poskytují nové poznatky o jeho biologické historii a ukazují, jak pokrok ve forenzní vědě může odhalit nové informace z historických artefaktů,“ uvedla Procopiová.
Studie zároveň ukazuje limity podobných analýz. Vědcům se nepodařilo oddělit případné původní biologické stopy od těch, které se na plátně nahromadily během staletí. Sami proto upozorňují, že metagenomická analýza nemůže rozhodnout, zda látka skutečně pochází z doby Ježíše Krista, ani potvrdit nebo vyvrátit její autenticitu.
Nový výzkum tak nepřináší odpověď na otázku, která fascinuje historiky, věřící i skeptiky už po generace. Ukazuje ale něco jiného: že i z téměř padesát let starých vzorků lze pomocí moderních forenzních metod získat překvapivě podrobný obraz o tom, jakým prostředím historický artefakt prošel a s čím vším během své existence přišel do kontaktu.
VIDEO: Na analýzu dnes stačí jediná buňka. Z DNA určíme i podobu, říká forenzní genetička
Zdroj: Nature, ResearchGate, PHYSORG
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
„AfD může volit kdokoliv.“ Teď to ale bude mít strana složité, říká diplomat
Alternativa pro Německo získala v zemských volbách rekordní výsledek a Sasko-Anhaltsko může být první spolkovou zemí s premiérem z AfD. Výsledek také otevřel otázku, zda se udrží politická izolace AfD zavedenými německými stranami. Podle českého diplomata a znalce Německa Tomáše Kafky je tato izolace nyní neudržitelná. Zároveň ale dodává, že krajně pravicová strana to nebude mít jednoduché.
Soud s političkou ANO se nekonal. Den před ním měla nehodu, kampaň ale nevynechá
Soudní spor mezi pražskou zastupitelkou Lenkou Vedralovou a aktivistou Tonym Trnkou se nekonal. Slyšení bylo zrušeno pár hodin před začátkem, důvodem byla údajně autonehoda političky. Redakci Aktuálně.cz to řekl její kolega z hnutí Jaroslav Zvonař. Podotkl ale, že Vedralová předvolební kampaň nevynechá – i po nehodě byla aktivní na sociálních sítích. „Možná přijde s nějakým límcem na krku,“ dodal.
Dítě je nemocné dvanáckrát do roka? Pediatrička vysvětluje, proč to nemusí být alarmující
Kolikrát za rok může být dítě nemocné, kdy už horečka vyžaduje návštěvu lékaře a proč bývá první rok ve školce nejtěžší? Pediatrička Kateřina Trojanová vysvětluje, co je ještě běžná dětská nemocnost, kdy zbystřit a co může rodič udělat pro imunitu svého dítěte.
Milionová zakázka pro exministra Němce se prodražila. Audit řeší vazby na partnerku Zdeňka Kabátka
Advokátní kancelář exministra spravedlnosti Pavla Němce měla pro dceřinou společnost Všeobecné zdravotní pojišťovny vymáhat milionové pohledávky. Nakonec se ale tato služba pojišťovně prodražila – firma inkasovala víc, než kolik se jí podařilo vymoct. Forenzní audit navíc upozornil na možné propojení kanceláře s životní partnerkou exšéfa VZP Zdeňka Kabátka.