Dno oceánu bývá považováno za jedno z nejméně prozkoumaných míst na planetě Zemi. V hloubkách, kam neproniká sluneční světlo a tlak by tu během okamžiku rozdrtil člověka, nyní vědci objevili něco mimořádného. Tisíce kilometrů od pevniny narazili na rozsáhlé pohřebiště velryb, které ukrývá miliony let stará tajemství i životní formy, jež možná věda dosud neznala.
Vědci oznámili objev nejhlubšího, nejstaršího a zároveň nejrozsáhlejšího známého velrybího pohřebiště na světě. Nachází se v jihovýchodní části Indického oceánu v oblasti známé jako Diamantinská zlomová zóna (Diamantina Fracture Zone). Některé nalezené fosilie jsou staré více než pět milionů let.
Takzvané „velrybí pády“ vznikají ve chvíli, kdy mrtvá velryba klesne na mořské dno. Takové nálezy nejsou mezi mořskými biology neznámé, většina z nich však byla objevena v hloubkách menších než čtyři kilometry. Nově objevená lokalita se nachází v hloubkách přesahujících sedm kilometrů a táhne se stovky kilometrů napříč oceánským dnem.
Výzkumný tým z Číny, Itálie a Nového Zélandu zkoumal oblast pomocí hlubinného ponorného plavidla. Diamantinská zlomová zóna vznikla před 50 až 60 miliony lety během oddělování Austrálie a Antarktidy a patří mezi nejodlehlejší a nejméně probádané části oceánu.
Během výpravy vědci objevili velrybí fosilie v hloubce až sedm tisíc metrů pod mořskou hladinou poblíž nejhlubšího bodu celé oblasti. Následovalo 32 ponorů, při nichž zdokumentovali 485 nalezišť velrybích fosilií a dalších pět současných velrybích těl v pokročilém stadiu rozkladu.
Podle autorů studie mohou být tato naleziště součástí dosud neznámého „superkoridoru velrybích pádů“. Fosilie a kostry se totiž táhnou v pásu dlouhém přibližně 1200 kilometrů. Největším objeveným ostatkem byla pětimetrová kostra plejtváka malého antarktického. Vědci ale narazili také na mnohem starší nálezy. Mezi nimi byl například fosilizovaný lebkový fragment zobákovce druhu Pterocetus benguelae starý 5,3 milionu let nebo lebka dosud neznámého druhu, který výzkumníci pojmenovali Pterocetus diamantinae.
Tady je věda zatím krátká
Překvapivé nebyly jen samotné kostry. Rozkládající se těla velryb se ukázala jako domov nečekaně bohatých společenstev organismů. Na kostech a v jejich okolí žijí korýši, měkkýši, křehké hvězdice i specializovaní červi živící se kostní tkání. Řada z těchto organismů může podle vědců představovat dosud nepopsané druhy.
„Tento objev ukazuje, že i v extrémních a téměř neprozkoumaných prostředích existují druhy a celé ekosystémy, které věda dosud nezná. Jsme stále velmi daleko od úplného pochopení skutečné biodiverzity naší planety,“ uvedl spoluautor studie Giovanni Bianucci z Pisy. Podle něj nález zároveň dokládá mimořádnou schopnost života přizpůsobit se podmínkám, kde neexistuje světlo a panuje extrémní tlak. Výzkum navíc přinesl nové poznatky o záhadných zobákovcích, jedněch z nejméně známých velryb na světě.
Stephen J. Godfrey z amerického Calvert Marine Museum označil lokalitu za skutečně unikátní objev. Podle něj může oblast vydat ještě mnoho dalších překvapení. „Připomnělo mi to trailer k prvnímu dílu velkolepé filmové ságy,“ napsal v komentáři doprovázejícím studii.
Nadšení neskrývá ani oceánograf Jon Copley ze Southamptonské univerzity, který se výzkumu přímo neúčastnil. „Jde o vzácný a mimořádně zajímavý objev. Nejen že jde o nejhlubší známou kolonii organismů spojených s velrybími pády, ale také o neobvykle vysokou koncentraci současných i fosilních velrybích pozůstatků na jednom místě,“ uvedl.
Právě množství nalezených koster představuje jednu z největších záhad. V některých částech lokality připadá téměř 800 koster na jediný kilometr čtvereční. Vědci se domnívají, že oblast mohla ležet na migrační trase některých druhů velryb, zatímco pro hlubinné lovce, jako jsou zobákovci, představovala ideální místo k lovu hlavonožců ve velkých hloubkách.
VIDEO:
Zdroj: Nature, The Guardian, BBC
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
„Neměl bych čas.“ Babiš odmítl Pavlův návrh na obnovení schůzek nejvyšších ústavních činitelů
Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl návrh prezidenta Petra Pavla na obnovení konzultačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice státu. Informovala o tom v neděli Česká televize (ČT). Předseda vlády ČT sdělil, že se pohled vlády a prezidenta na zahraniční politiku liší, a zmínil, že na schůzky by neměl čas.
ŽIVĚ USA pokračují v úderech na Írán a tvrdí, že Hormuzský průliv je otevřený. Teherán to popírá
Íránská média informují, že „nepřítel“ v neděli zasáhl ostrov Kešm v Hormuzském průlivu. Portál Axios s odvoláním na americké činitele uvedl, že armáda USA udeřila proti raketovým, protivzdušným systémům i proti menším lodím íránských revolučních gard v úžině. Ta je podle Teheránu pro lodě uzavřená, Washington tvrdí pak. V noci na neděli Američané zasáhli na 140 íránských vojenských cílů.
Tajný spolek šedé eminence USA. Elity se v něm připravují na třetí světovou válku
Více než dvě stovky politických elit, podnikatelů, technologických šéfů, ale například i hereček a herců se právě chystají na několikadenní setkání nedaleko irského Dublinu. Na programu mají debaty o třetí světové válce, umělé inteligenci a dalších tématech týkajících se budoucnosti světa. O fungování této elitní skupiny se přitom veřejnost dozvěděla paradoxně díky základnímu selhání zabezpečení.
ŽIVĚ Zelenskyj avizoval změny ve vládě i v bezpečnostních složkách, premiérce nabídl novou roli
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil v neděli změnu politické strategie země a avizoval změny ve vládě. Premiérce Juliji Svyrydenkové na síti X poděkoval za práci a uvedl, že jí nabídl možnost vést novou oblast vztahů s klíčovým partnerem. Zelenskyj v neděli ohlásil i změny ve vedení bezpečnostních složek.
Vedro zkrátilo devátou etapu Tour. Van der Poel nedal v úniku nikomu šanci
Devátou etapu cyklistické Tour de France vyhrál ve spurtu čtyřčlenné skupiny uprchlíků bývalý mistr světa Mathieu van der Poel z Nizozemska. Kvůli velkému horku byla etapa mezi městy Malemort a Ussel zkrácena o zhruba třicet kilometrů na 154,6 km.