Ohio - Do roku 2050 mohou být asijské veletoky bez přísunu vody z tajících ledovců Tibetské náhorní plošiny.
Pro dvě miliardy lidí, obývající rozsáhlé oblasti na jihu a východě kontinentu, by to znamenalo katastrofu. Nebudou mít čím zavlažovat zemědělskou půdu, kterou obdělávají, a budou se muset hromadně přesunout jinam.
Souvislosti: Oteplování způsobí hladomor
Asijské řeky dnes vzbuzují dojem, že se tamní zásoby vody nikdy nemohou ztenčit. Pokud ale bude 45 000 ledovců Tibetské náhorní plošiny tát stejnou rychlostí jako nyní, ztratí během příštích čtyř desetiletí dvě třetiny svého objemu.
Mekong, Brahmaputra či Jang-c’-ťiang by se musely spolehnout takřka výhradně na dešťové srážky. A ty nemusejí přijít.
"Infrastruktura i životní styl v této oblasti byly v minulém století založeny na předpokladu, že zde vždy bude existovat nadbytek vody," říká Lonnie Thompson, glaciolog z Ohijské státní univerzity, který se výzkumem ledovců zabývá několik desetiletí.
Globální oteplování se projevuje všude na zeměkouli, nárůst teplot na Tibetské náhorní plošině je ale podle něj dvakrát rychlejší než v ostatních částech světa.
Nejteplejší rok? 1998
Teploty v Tibetu budou stoupat přesně tím tempem, jakým se bude zvyšovat celková průměrná teplota na Zemi. Ta loni ležela 0,49 stupňů Celsia nad dlouhodobým průměrem 13,9 ºC naměřeným během 20. století.
Rok 2008 tak nepatřil - co se týče nárůstu teplot - k nijak výjimečným. Přesto byl podle amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) osmým nejteplejším, jaký byl kdy zaznamenán
Klimatologové však mají obavy, že každý následující rok se zařadí mezi osm až deset nejteplejších vůbec. A že se katastrofické předpovědi pro rozsáhlé oblasti jižní a východní Asie vyplní.
Zatímco až do roku 1970 činil globální nárůst teplot pouze 0,05 setin stupně za jedno desetiletí, v uplynulých třiceti letech to bylo již 0,16 ºC za dekádu.
Nejteplejším stále zůstává rok 1998, kdy byla naměřena průměrná teplota 14,52 stupně Celsia.
Čekání na politiky
Důkazů, že globální oteplování není výmysl, je ve světě víc než dost.
Například horské ledovce se v důsledku nárůstu teplot za poslední dekádu zkrátily v Alpách o stovky metrů, v Andách dokonce o celé kilometry.
Ustavičně se zmenšuje také pevninský ledovec v Arktidě a Antarktidě.
Čtěte více: Arktida zažívá rekordní teplo. Následky jsou fatální
Podrobná měření americké federální Agentury pro ochranu životního prostředí, zveřejněná v pátek agenturou Reuters, prokázala, že úroveň mořské hladiny při východním pobřeží Spojených států stoupá každoročně o 2,4 až 4,4 milimetru.
Většina vědců přitom zdůrazňuje, že globální oteplování není zapříčiněno jen lidskou činností, ale že se na něm podílejí i dlouhodobé klimatické procesy, které na zeměkouli probíhají.
A řada z nich přiznává, že je velmi obtížné zjistit, co přesně spouští mechanismy vyvolávající klimatické fenomény, jako je El Niňo. Tento jev způsobuje náhlý nárůst teplot v oblasti východního Pacifiku.
V jednom ale mají jasno: Je zapotřebí urychleně přijmout politická rozhodnutí na nejvyšší úrovni, která povedou k zastavení dalšího oteplování planety.
Souvislosti: Sever proti jihu. Boj proti změnám klimatu dusí bohatí
"Pokud nic nepodnikneme, dopady globálních (klimatických) změn budou záhy takové, že to jednou pro vždy ochromí naši schopnost se jim přizpůsobit," cituje rozhlasová stanice BBC ředitele Australské nadace pro ochranu přírody Iana Loweho.
