Tibetské ledovce tají moc rychle, vyschnou i veletoky

Zuzana Kleknerová Zuzana Kleknerová
19. 1. 2009 13:30
Rok 2008 byl osmým nejteplejším od roku 1880
Řeky v Asii budou bez vody z tibetských ledovců. Možná už za pár desítek let.
Řeky v Asii budou bez vody z tibetských ledovců. Možná už za pár desítek let. | Foto: Surya

Ohio - Do roku 2050 mohou být asijské veletoky bez přísunu vody z tajících ledovců Tibetské náhorní plošiny.

Pro dvě miliardy lidí, obývající rozsáhlé oblasti na jihu a východě kontinentu, by to znamenalo katastrofu. Nebudou mít čím zavlažovat zemědělskou půdu, kterou obdělávají, a budou se muset hromadně přesunout jinam.

Souvislosti: Oteplování způsobí hladomor

Asijské řeky dnes vzbuzují dojem, že se tamní zásoby vody nikdy nemohou ztenčit. Pokud ale bude 45 000 ledovců Tibetské náhorní plošiny tát stejnou rychlostí jako nyní, ztratí během příštích čtyř desetiletí dvě třetiny svého objemu.

Mekong, Brahmaputra či Jang-c’-ťiang by se musely spolehnout takřka výhradně na dešťové srážky. A ty nemusejí přijít.

Bez vody z ledovců nebude čím zavlažovat půdu.
Bez vody z ledovců nebude čím zavlažovat půdu. | Foto: Reuters/Andreas Manolis

"Infrastruktura i životní styl v této oblasti byly v minulém století založeny na předpokladu, že zde vždy bude existovat nadbytek vody," říká Lonnie Thompson, glaciolog z Ohijské státní univerzity, který se výzkumem ledovců zabývá několik desetiletí.

Globální oteplování se projevuje všude na zeměkouli, nárůst teplot na Tibetské náhorní plošině je ale podle něj dvakrát rychlejší než v ostatních částech světa.

Nejteplejší rok? 1998

Teploty v Tibetu budou stoupat přesně tím tempem, jakým se bude zvyšovat celková průměrná teplota na Zemi. Ta loni ležela 0,49 stupňů Celsia nad dlouhodobým průměrem 13,9 ºC naměřeným během 20. století.

Rok 2008 tak nepatřil - co se týče nárůstu teplot - k nijak výjimečným. Přesto byl podle amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) osmým nejteplejším, jaký byl kdy zaznamenán

Ledovec Uppsala v roce 1928 a 2004
Ledovec Uppsala v roce 1928 a 2004 | Foto: Aktuálně.cz

Klimatologové však mají obavy, že každý následující rok se zařadí mezi osm až deset nejteplejších vůbec. A že se katastrofické předpovědi pro rozsáhlé oblasti jižní a východní Asie vyplní.

Zatímco až do roku 1970 činil globální nárůst teplot pouze 0,05 setin stupně za jedno desetiletí, v uplynulých třiceti letech to bylo již 0,16 ºC za dekádu.

Nejteplejším stále zůstává rok 1998, kdy byla naměřena průměrná teplota 14,52 stupně Celsia.

Čekání na politiky

Důkazů, že globální oteplování není výmysl, je ve světě víc než dost.

Například horské ledovce se v důsledku nárůstu teplot za poslední dekádu zkrátily v Alpách o stovky metrů, v Andách dokonce o celé kilometry.

Ustavičně se zmenšuje také pevninský ledovec v Arktidě a Antarktidě.

Čtěte více: Arktida zažívá rekordní teplo. Následky jsou fatální

Led mizí rekordně rychle i v Arktidě a Antarktidě. Na snímku tající ledový příkrov v Grónsku.
Led mizí rekordně rychle i v Arktidě a Antarktidě. Na snímku tající ledový příkrov v Grónsku. | Foto: REUTERS/Bob Strong

Podrobná měření americké federální Agentury pro ochranu životního prostředí, zveřejněná v pátek agenturou Reuters, prokázala, že úroveň mořské hladiny při východním pobřeží Spojených států stoupá každoročně o 2,4 až 4,4 milimetru.

Většina vědců přitom zdůrazňuje, že globální oteplování není zapříčiněno jen lidskou činností, ale že se na něm podílejí i dlouhodobé klimatické procesy, které na zeměkouli probíhají.

A řada z nich přiznává, že je velmi obtížné zjistit, co přesně spouští mechanismy vyvolávající klimatické fenomény, jako je El Niňo. Tento jev způsobuje náhlý nárůst teplot v oblasti východního Pacifiku.

V jednom ale mají jasno: Je zapotřebí urychleně přijmout politická rozhodnutí na nejvyšší úrovni, která povedou k zastavení dalšího oteplování planety.

Souvislosti: Sever proti jihu. Boj proti změnám klimatu dusí bohatí

"Pokud nic nepodnikneme, dopady globálních (klimatických) změn budou záhy takové, že to jednou pro vždy ochromí naši schopnost se jim přizpůsobit," cituje rozhlasová stanice BBC ředitele Australské nadace pro ochranu přírody Iana Loweho.

 

Právě se děje

před 9 minutami

U letiště v Mošnově se tvoří několikakilometrové kolony. Lidé míří na Dny NATO

U letiště v Mošnově na Novojičínsku se ze všech stran tvoří kolony aut, která míří na Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Lidé v kolonách čekají minimálně desítky minut, nejdelší, asi sedmikilometrová kolona je od Studénky, kudy vede cesta od dálnice. ČTK to řekl operátor speciální policejní linky Michal Tichý.

Situace je obdobná jako v jiných letech. "Je pěkné počasí, takže jede hodně lidí," řekl operátor speciální policejní linky Michal Tichý. Kolona ve směru od Ostravy je dlouhá asi pět kilometrů a od Příbora asi 2,5 kilometru. Očekává se, že na akci denně dorazí okolo 100 tisíc návštěvníků.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

O víkendu bude vystaven Kupkův rekordní obraz

Ve výstavní síni areálu zámku v Opočně je tento víkend možné prohlédnout si obraz Františka Kupky nazvaný Plochy příčné II. V květnu byl vydražen za 78 milionů korun, čímž přepsal rekordy českých aukcí. Královéhradecký kraj dvoudenní výstavu připravil ve spolupráci s opočenskou radnicí ke 148. výročí narození Františka Kupky a ke 100. narozeninám mecenášky umění Medy Mládkové. Plochy příčné II jsou jedním z nejdůležitějších Kupkových děl a ukázkou progresivního výtvarného jazyka, kterým autor předstihl vývoj světového malířství. Dílo namaloval ve Francii, v roce 1946 ho věnoval pražskému příteli za pomoc s retrospektivou v Mánesu. V roce 1968 bylo plátno součástí velké Kupkovy výstavy ve Valdštejnské jízdárně, pak se ale vytratilo z povědomí veřejnosti. Až do letošní aukce jej vlastnila rodina původního majitele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy