Tetování jako časovaná bomba? Vědci objevili, co inkoust dělá s vaší imunitou

To, co má být ozdobou na kůži, nezůstává jen tam. Průlomová mezinárodní studie s účastí českých vědců z Biologického centra AV ČR přišla se znepokojivým zjištěním: pigmenty z tetovacích barev se hromadí v klíčových imunitních buňkách, kde přetrvávají roky.

Tetování, které nosí miliony Čechů, nezanechává stopy pouze na kůži, ale také přímo v imunitním systému, zjistili vědci. Běžné tetovací barvy podle nové studie zhoršují imunitní reakce těla a mohou negativně ovlivňovat i účinnost některých druhů očkování.

Inkoust, který se šíří tělem

Výzkum se zaměřil na toxicitu tří nejpoužívanějších barev – černé, červené a zelené – a odhalil zásadní problém. Pigmenty se nejen trvale usazují v kůži, ale rychle po tetování se šíří lymfatickým systémem a hromadí se v mízních uzlinách. Právě zde, v centrech imunitní obrany, barviva přetrvávají celé roky.

Tady vstupují do hry klíčové imunitní buňky – makrofágy. Tyto buňky mají za úkol pohlcovat a odklízet z těla viry, bakterie a toxiny. Pigmenty z tetovacích inkoustů ale rozložit nedokážou. Výsledkem je jejich dlouhodobé poškození a následná buněčná smrt, a to nejvýrazněji v případě nejběžnějších, černých a červených inkoustů.

„Tetovací inkoust není z pohledu imunologie neutrální. Dokáže dlouhodobě měnit prostředí v lymfatických uzlinách, což může být důležité při reakcích na infekce i při očkování,“ upozorňuje Martin Palus z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích, který se na studii uveřejněné v prestižním vědeckém časopise PNAS podílel.

Méně protilátek po očkování

Zjištění vědců naznačují, že pigment dlouhodobě ovlivňuje schopnost imunitního systému účinně reagovat. Experimenty na tetovaných myších ukázaly, že po podání mRNA vakcíny vytvářely zvířata výrazně méně protilátek.

„Důvodem může být to, že část imunitních buněk zůstává dlouhodobě ovlivněna pigmentem, hůře zpracovává antigen a poskytuje slabší signály potřebné pro tvorbu protilátek. Podobně i lidské imunitní buňky vystavené inkoustu reagovaly na antigen méně efektivně,“ vysvětluje Biologické centrum AV.

Vědci, kteří pigment v mízních uzlinách pozorovali ve vzorcích i mnoho let po tetování, upozorňují, že tato zjištění otevírají nové otázky – nejen o bezpečnosti samotného tetování, ale také o možných dopadech na imunitní reakce u lidí s rozsáhlými či mnohačetnými tetováními.

Do rozsáhlého výzkumu se zapojilo dvanáct mezinárodních skupin pod vedením Santiaga F. Gonzálese ze švýcarského Institutu pro výzkum v biomedicíně. Vědci potvrdili, že práce zdaleka nekončí a vztah mezi tetovacími pigmenty, imunitním systémem a potenciálním vlivem na nemoci bude dále detailně zkoumán.