To, co má být ozdobou na kůži, nezůstává jen tam. Průlomová mezinárodní studie s účastí českých vědců z Biologického centra AV ČR přišla se znepokojivým zjištěním: pigmenty z tetovacích barev se hromadí v klíčových imunitních buňkách, kde přetrvávají roky.
Tetování, které nosí miliony Čechů, nezanechává stopy pouze na kůži, ale také přímo v imunitním systému, zjistili vědci. Běžné tetovací barvy podle nové studie zhoršují imunitní reakce těla a mohou negativně ovlivňovat i účinnost některých druhů očkování.
Inkoust, který se šíří tělem
Výzkum se zaměřil na toxicitu tří nejpoužívanějších barev – černé, červené a zelené – a odhalil zásadní problém. Pigmenty se nejen trvale usazují v kůži, ale rychle po tetování se šíří lymfatickým systémem a hromadí se v mízních uzlinách. Právě zde, v centrech imunitní obrany, barviva přetrvávají celé roky.
Tady vstupují do hry klíčové imunitní buňky – makrofágy. Tyto buňky mají za úkol pohlcovat a odklízet z těla viry, bakterie a toxiny. Pigmenty z tetovacích inkoustů ale rozložit nedokážou. Výsledkem je jejich dlouhodobé poškození a následná buněčná smrt, a to nejvýrazněji v případě nejběžnějších, černých a červených inkoustů.
„Tetovací inkoust není z pohledu imunologie neutrální. Dokáže dlouhodobě měnit prostředí v lymfatických uzlinách, což může být důležité při reakcích na infekce i při očkování,“ upozorňuje Martin Palus z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích, který se na studii uveřejněné v prestižním vědeckém časopise PNAS podílel.
Méně protilátek po očkování
Zjištění vědců naznačují, že pigment dlouhodobě ovlivňuje schopnost imunitního systému účinně reagovat. Experimenty na tetovaných myších ukázaly, že po podání mRNA vakcíny vytvářely zvířata výrazně méně protilátek.
„Důvodem může být to, že část imunitních buněk zůstává dlouhodobě ovlivněna pigmentem, hůře zpracovává antigen a poskytuje slabší signály potřebné pro tvorbu protilátek. Podobně i lidské imunitní buňky vystavené inkoustu reagovaly na antigen méně efektivně,“ vysvětluje Biologické centrum AV.
Vědci, kteří pigment v mízních uzlinách pozorovali ve vzorcích i mnoho let po tetování, upozorňují, že tato zjištění otevírají nové otázky – nejen o bezpečnosti samotného tetování, ale také o možných dopadech na imunitní reakce u lidí s rozsáhlými či mnohačetnými tetováními.
Do rozsáhlého výzkumu se zapojilo dvanáct mezinárodních skupin pod vedením Santiaga F. Gonzálese ze švýcarského Institutu pro výzkum v biomedicíně. Vědci potvrdili, že práce zdaleka nekončí a vztah mezi tetovacími pigmenty, imunitním systémem a potenciálním vlivem na nemoci bude dále detailně zkoumán.
VIDEO: Tetování a piercing mohou pomoci s traumatem. Fungují i terapeuticky, říká Dudziaková
Zdroj: Biologické centrum AV ČR
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚPapež přijal pozvání do Česka, oznámil prezident Pavel po návštěvě Vatikánu
Prezident Petr Pavel na síti X napsal, že papež Lev XIV., se kterým se v pondělí ve Vatikánu setkal, přijal pozvání do České republiky. Věří, že návštěva se brzy uskuteční. Na síti X uvedl, že církev má velký diplomatický dosah a sehrává důležitou roli při hledání cest k ukončení konfliktů. „Právě dialog je v současné době, která zásadně formuje budoucnost Evropy, stěžejní," dodal prezident.
ŽIVĚRusko je připravené k dalšímu rozsáhlému útoku proti Ukrajině, varoval Zelenskyj
Rusko se připravilo k dalšímu rozsáhlému útoku proti Ukrajině, varoval spoluobčany v pondělí večer v projevu na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "V těchto dnech musíme být nadále velice ostražití, protože Rusko se připravilo na útok, na rozsáhlý útok, a čeká na okamžik, kdy tento úder zasadí," řekl Zelenskyj. Zdůraznil, že každý region musí být připraven pomoci lidem.
Střelba na úřadě: mrtvý zaměstnanec i vrah, policie šetří zvlášť závažný zločin
V Chřibské na Děčínsku v pondělí dopoledne zemřel po střeleckém útoku na městském úřadu zaměstnanec tohoto úřadu. Útočník zranil šest lidí, z toho tři byli civilisté a lehce byli zraněni i tři policisté. Mezi zraněnými je starosta obce Jan Machač (nez.). Motivem střelce, který je rovněž po smrti, byly pravděpodobně vztahové problémy, uvedl krajský ředitel policie Zbyněk Dvořák.
ŽIVĚEvropa se má soustředit na Ukrajinu, ne na Grónsko, vzkázal Trump a opět pohrozil cly
Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své úsilí nedostal Nobelovu cenu. Evropě pak v pondělním rozhovoru vzkázal, že se má soustředit na válku Ruska s Ukrajinou, nikoliv na Grónsko. Zároveň podotkl, že naplní svou hrozbu zavedení dalších cel, pokud nebude dohoda o Grónsku.
Ustojí to NATO? Spor s Trumpem o Grónsko rozhádá celou alianci, bojí se experti
Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Evropou se dostaly na bod „grónského“ mrazu. Ostrá slova padají na obou stranách Atlantiku. Americký prezident Donald Trump už několik týdnů hrozí obsazením Grónska a nově také další obchodní válkou. Některé evropské státy mezitím volají po tvrdé odplatě. Hrozí rozpad NATO? Zeptali jsme se expertů na mezinárodní vztahy.