Terapeut: Zdravotníci se bojí přiznat problém. Mají strach o svou společenskou pozici

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
6. 12. 2020 9:13
Psychoterapeut Pavel Pařízek patří mezi profesionály, kteří spoluzaložili web Dělámcomůžu.cz, jenž nabízí psychologické konzultace pro všechny. Mezi jeho klienty, kterým na jaře pomáhal zadarmo, jsou i zdravotníci v první linii. S čím se nejčastěji potýkají a proč je letošek revolucí v oblasti psychoterapie, vysvětluje v rozhovoru.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Letošní rok kvůli pandemii koronaviru představuje velkou psychickou zátěž zejména pro zdravotníky. Vy jste několika na jaře pomáhal a stále v rámci své praxe pomáháte. Jaké to je dělat jim psychoterapeuta?

Předně je důležité pochopit, jak tyhle struktury fungují. Dělat psychologa zdravotníkům je zhruba jako dělat psychologa vojákům nebo policii. Tihle lidé tvrdě pracují, jsou zaměření výkonově a mají pocit, že nemohou ukázat slabost. Na webu jsme třeba museli zdůraznit, že lidé nám mohou volat ze skrytého telefonního čísla, což se normálně nedělá. Je to kvůli tomu, aby se nikdo nedozvěděl, že zdravotník pomoc využil.

Řeší v sobě totiž dilema - je jim sice blbě, ale mají pocit, že když si řeknou o pomoc, společensky se vyřadí. Ve zdravotnictví panuje příliš velká hierarchie a rozdíly mezi jednotlivými pozicemi. Je to statusový souboj. Lidé si svým postojem chrání svou společenskou pozici, na kterou se velmi nadřeli, a nechtějí, aby jejich vydobyté místo cokoliv ohrozilo.

Vyhledávali vás sami zdravotníci, nebo jim to někdo doporučil?

Kontaktovali mě napřímo. Stejně jako na jaře, i teď tvoří zdravotníci nebo pracovníci v takzvané první linii jenom deset procent našich klientů. Ale když si vezmete, kolik zdravotníků je v celé populaci, je to celkem vysoké číslo. Většina z nich pracovala ve zdravotnictví a v sociálních službách.

Co je nejvíc trápí?

Nejdominantnější téma je rozpor mezi povoláním a povinností a péčí o sebe sama. Musí jít za pacientem s covidem, ale zároveň mají strach o sebe a svou rodinu. Tahle ambivalence dvou sil na ně působí tak silně, jako by je měla roztrhnout. Je to nejnepříjemnější pocit ze všech. Často jsme tak spolu řešili, jak ty síly skloubit. Naším cílem je, aby lidi dosáhli toho, že budou mít pocit vlastní volby, a neměli pocit, že jsou do nějakého rozhodnutí tlačeni. Jsou to nepříjemná rozhodnutí a někdy ve výsledku ani není možné se takového vnitřního konfliktu zbavit. Jediné, co s ním mohou udělat, je naučit se jej snášet. Přijmout, že je nevyřešitelný, a vytvořit si postoj, s jakým si jej ponesou.

Druhým častým tématem byla extrémní vytíženost a přepracování. Radil jsem jim, jak dobíjet baterky a jak pracovat s energií. Lidé ve zdravotnictví jsou dlouhodobě přetěžovaní a letošní pandemie je dalším extrémem.

Zdravotníci se letos také častěji potýkali s tím, že jim umírali jejich pacienti nebo klienti v sociálních zařízeních. Mluví s vámi o tom, jak se vyrovnávají se smrtí lidí, o které se starají?

Téma úmrtí jsme při terapiích moc nezaznamenali a je otázkou proč, jestli se to snaží zasouvat do pozadí, anebo se jim to nestávalo. Mnohem častěji řešili, že lidem nemohli při umírání pomoci, například v paliativní péči. Lidé, kteří umírali, nemohli být se svými blízkými.

Dokážou se o sebe zdravotníci z psychické stránky postarat?

Zlepšuje se to. Ještě pár let zpátky byla pozice klinického psychologa brána jako skoro zbytečná. Dříve se na psychiku hledělo velmi málo, důležitější byla somatická medicína. Nyní mají kliničtí psychologové mnohem lepší postavení než dříve. Ve zdravotnictví často pozorujeme odříznutí se od emocí a vnímání, což je v krizových situacích nutné. Pokud to ale děláte dlouhodobě, máte vysokou pravděpodobnost, že vyhoříte. Neberete totiž ohled na to, jak vám je, co prožíváte. Přirovnal bych to k jízdě autem, během které přehlížíte svícení kontrolek na přístrojové desce.

Zdravotní sestry si své povolání většinou volí již po základní škole a je asi zřejmé, že ne všechny v tu chvíli uvažují nad tím, zda tuto práci zvládnou po psychické stránce. Měly by podle vás i střední zdravotnické školy pořádat kurzy péče o psychiku budoucích zdravotníků?

Lidé by měli dokázat pomoci sami sobě v krizových situacích, ale nevím, zda na to vystačí jeden kurz ve škole. Myslím, že všichni bychom do své základní výbavy do života potřebovali takovou znalost první pomoci duše, podobně jako známe první pomoc při zranění těla. Abychom věděli, co dělat, když se s námi někdo rozejde, dostaneme výpověď v práci nebo nás někde nepřijmou.

Se zahlceností zdravotnické personálu přišel i velký zájem ze strany dobrovolníků, kteří se nechali vyškolit, aby mohli pomáhat v nemocnicích i sociálních službách. Může dělat dobrovolníka v tak psychicky náročném povolání skutečně každý?

Líbí se mi, že lidé chtějí pomáhat. Ale je pravda, že to někdy může být medvědí pomoc. Lidé si třeba myslí, že práci zvládnou, ale na místě zjistí, že ne. Vlna pomoci, která se tady zvedla, je nesmírně důležitá, protože tenhle pozitivní příklad si jako společnost poneseme léta. I naše komunita psychoterapeutů do dnešního dne poskytla pomoc v hodnotě tří milionů korun zdarma lidem, kteří ji potřebovali a přihlásili se o ni. Pro nás psychoterapeuty to byl velký přelom.

Takže letošek se zapíše do dějin jako rok, kdy se lidé definitivně přestali stydět za své psychické problémy a pravidelná sezení s psychoterapeutem?

Na podzim se nám potvrdila domněnka, že tahle pandemie bude mít dopad především na psychiku. Více lidí trpělo karanténou a omezením pohybu než samotnou nemocí. Kromě toho premiér Babiš nedávno tweetoval, že se musí podpořit psychoterapie i mimo zdravotnictví. Pro nás terapeuty je to obrovská změna. Nikdy dříve se nestalo, že by stát podporoval soukromé psychoterapeuty a aby například VZP tyto psychoterapeutické služby proplácela. Téma psychické pomoci se navíc stává běžnějším a normálnějším. Víte, když má ve skupině deseti lidí jeden člověk psychické potíže, má špatnou pozici. Pokud ale problémy přizná šest lidí z deseti, je to téma běžnější. A to se teď děje.

Organizace Dělám co můžu

Nezisková organizace #delamcomuzu založila na crowdfundingovém serveru Donio.cz sbírku na psychologickou pomoc pro pracovníky v první linii a lidi, kteří by si ji jinak nemohli dovolit - rodiče samoživitele, seniory a lidi s minimálním příjmem. Web Dělámcomůžu.cz sdružuje přes 700 terapeutů.

Náš obor zároveň prochází velkou digitalizací. Před pandemií jsme uvázli někde v roce 1995, neexistoval žádný centrální seznam psychoterapeutů. Při hledání terapeuta jste tak byli odkázáni na doporučení, protože spousta z nás neměla ani webové stránky. Na to jsme zareagovali webem Dělámcomůžu.cz, a navíc jsme založili portál Terapie.cz, kde si každý může najít svého terapeuta.

Oslovuje vás teď více klientů než před pandemií?

Ano, ale je otázkou, jestli za to může covid-19, nebo to, že jsem dával rozhovory do médií. Z našich výzkumů ale vyplývá, že poptávka je mírně zvýšená. Předpokládáme, že se snížením počtu onemocnění vzroste počet psychických potíží. Jde o to, že s nárůstem počtu případů roste strach a krize. Při krizi vám naskočí instinkty přežití, teprve jakmile krize pomine, začnou se objevovat psychické problémy, protože je najednou máte prostor řešit.

Čeho se lidé, kteří vyhledají vaši pomoc, momentálně nejvíce obávají?

Je zajímavé, jak roztříštěné je vnímání pandemie ve společnosti. S někým covid ani nehne a někdo má strach vyjít na ulici, aby neumřel. Mám lidi, kteří odmítají celé týdny vyjít ven a i doma si všechno neustále dezinfikují. A pak mám lidi, kteří odmítají nosit roušky a říkají, že je to fašismus. Dominantními tématy jsou tedy strach o život a sociálně-ekonomické dopady. Přitom socio-ekonomická stránka je pro ně často zásadnější.

Vy sám jste psycholog a pomáháte lidem s jejich problémy. Jak si ale pomůžete, když je vám mizerně?

Moje první psychická pomoc spočívá v celé řadě věcí. Předně se snažím neignorovat svůj stav a problémy. Snažím se vnímat se komplexně, včetně negativních vlivů. A taky cvičím a snažím se kolem sebe mít uklizeno, protože se mi pak lépe soustředí.

Pavel Pařízek

Pavel Pařízek
  • Psycholog a terapeut pochází z Prahy.
  • Vystudoval Psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. A následně absolvoval výcvik na Institut pro výcvik v Gestalt terapii (IVGT) v Praze.
  • Praxi absolvoval na Psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnici na Karlově náměstí v Praze a v krizovém týmu organizace Fokus Praha. V současné době vede vlastní individuální a skupinovou psychoterapeutickou praxi na Praze 6. Je zakladatelem neziskové organizace #delamcomuzu a portálu Terapie.cz.
  • Ve volném čase rád sportuje, čte a chodí do divadla.

Mohlo by vás zajímat: Koronavirus škodí i srdci, říká česká výzkumnice

Zkoumáme, do jaké míry může koronavirus poškozovat srdce, objevují se záněty a krevní sraženiny, některé studie jsou alarmující, zajímají nás i mladí | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 58 minutami

Italský Senát těsně vyslovil důvěru vládě premiéra Conteho, který přestál i pondělní hlasování Poslanecké sněmovny

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Tucet členů národních gard USA bylo postaveno mimo službu

Tucet příslušníků amerických národních gard, kteří měli ve středu posílit bezpečnost inaugurace zvoleného prezidenta Joea Bidena, bylo postaveno mimo službu. Stalo se tak po prověrkách, které mimo jiné zkoumaly možné vazby na krajně pravicový extremismus. Podle Reuters to řekli představitelé Pentagonu.

Mluvčí Pentagonu uvedl, že se prověrky nezabývaly jen možnými vazbami na extremistické skupiny.

Jeden příslušník gard byl postaven mimo službu kvůli znepokojivým textovým zprávám, zatímco jiný byl nahlášen úřadům telefonicky. Reuters to sdělil generál v čele úřadu národní gardy Daniel Hokanson.

Do Washingtonu míří na inauguraci, která se uskuteční ve středu, asi dvaapůlkrát více členů národní gardy než v minulých letech. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) přitom posuzoval jejich profil ještě nad rámec obvyklých prověrek, jimiž prochází standardně všichni členové ozbrojených sil USA. Zjišťoval mimo jiné, zda některý z nich v minulosti nečelil obviněním v případu spojeném s terorismem. Dříve dnes ministr obrany Christopher Miller řekl, že americké úřady nemají informace o tom, že by při inauguraci "hrozila hrozba zevnitř".

před 1 hodinou

Basketbalistky USK schytaly v Eurolize debakl

Basketbalistky ZVVZ USK Praha podlehly v domácí "bublině" v hale na Královce v utkání 4. kola Evropské ligy Fenerbahce Istanbul vysoko 70:99 a nedokázaly soupeři oplatit porážku 70:77 z prosincového turnaje v Turecku. O udržení naděje na postup do březnového čtvrtfinále bude hrát tým trenérky Natálie Hejkové ve čtvrtek od 19:00 proti Lyonu, který má stejně jako Fenerbahce o bod více než Pražanky.

V celku vítěze tři hráčky předvedly dvacetibodový střelecký výkon - Kayla McBrideová (26), Alina Jagupová (23) a Cecilia Zandalasiniová (20). Z domácího týmu se nejvíce dařilo Kateřině Elhotové s 19 body.

Pražanky se musely obejít bez americké opory Alyssy Thomasové a držely s tureckým celkem krok jen do osmé minuty, kdy byl stav ještě 13:18. Pak ale Fenerbahce uhrálo osmibodovou šňůru a naděje domácího výběru se postupně začaly rozplývat.

Problémy jim dělaly hlavně McBrideová s Jagupovovou a do poločasové přestávky šly suverénky české basketbalové scény s mankem 27:59. Na začátku třetí čtvrtiny prohrávaly i nejvyšším rozdílem v utkání o 33 bodů. Slabou náplastí mohlo být pro USK, že třetí i čtvrtou čtvrtinu těsně vyhrál a také se těsně ubránil stovce inkasovaných bodů.

Evropská liga basketbalistek - 4. kolo:

Skupina B (Praha - hala Královka):

USK Praha - Fenerbahce Istanbul 70:99, Gdyně - Lyon 76:79

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nymburk prošel do osmifinále LM z druhého místa

Basketbalisté Nymburka podlehli v závěrečném 6. kole základní skupiny B tureckému celku Tofas Bursa 97:103 a postoupili do osmifinálové fáze Ligy mistrů ze druhého místa. Soupeř pořadí v tabulce ovládl, francouzský Dijon i přes výhru na Kypru nad Keravnosem klesl při shodném zisku 10 bodů vinou nejhoršího skóre ze vzájemných zápasů na nepostupovou třetí příčku v minitabulce tří týmů.

Soupeře pro osmifinálovou skupinu se tým trenéra Orena Amiela dozví při losování 2. února. Další sérii zápasů začne šestnáctinásobný český šampion přesně o měsíc později.

Úvod utkání patřil Omaru Prewittovi, který se rozehrál dvěma trojkami, za čtyři minuty měl na kontě 12 bodů a zařídil vedení 15:8. Nymburk v první čtvrtině vedl i o deset bodů, ale Tofas bojující o klíčovou výhru se ve druhé části přiblížil i na dva.

Domácí už ale soupeře do vedení v první polovině utkání nepustili. Na rozdíl od něj hráli s jistotou, že jim při shodě okolností vezme postup jen porážka téměř o 60 bodů. Nymburk dokonce ke konci druhé čtvrtiny podruhé v utkání unikl i do desetibodového náskoku.

Touha Tofasu po play off ale vyústila ve třetí desetiminutovce v obrat. Týmy se pak přetahovaly o nejtěsnější vedení. Domácí šli ještě do vedení 87:82, ale soupeř odpověděl sedmibodovou šňůrou a vybojoval vítězství. Zařídil ho 27 body Tomislav Zubčič. Domácím nestačilo Prewittových 24 bodů.

Basketbalová Liga mistrů - 6. kolo:

Skupina B:

ERA Nymburk - Tofas Bursa 97:103 (30:26, 57:52, 78:79)

Nejvíce bodů: Prewitt 24, Hruban 17, Dalton 15 - Zubčič 27, Akoon-Purcell 23, Christon 19. Fauly: 21:30. Trestné hody: 41/31 - 28/19. Trojky: 14:10. Doskoky: 38:33.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Kandidát na ministra zahraničí USA Blinken: Čína je největší diplomatickou výzvou Spojených států

Čína je bezpochyby největší diplomatickou výzvou pro USA ze všech světových zemí. Na slyšení v Senátu to dnes řekl kandidát na ministra zahraničí v nastupující administrativě Joea Bidena Antony Blinken. Naléhavou zodpovědností USA je podle něj zabránit Íránu v nabytí jaderných zbraní, k návratu Spojených států k jaderné dohodě s Teheránem z roku 2015 však podle něj v blízké budoucnosti nedojde.

Dosluhující prezident Donald Trump podle Blinkena učinil správně, když zaujal tvrdý postoj vůči Číně, protože ta pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga začala dávat jasně najevo svou asertivitu a snahu stát se vůdčí světovou velmocí. Kandidát na funkci šéfa diplomacie však vyjádřil nesouhlas s Trumpovou strategií.

"Musíme čelit Číně z pozice síly, ne slabosti," řekl Blinken, což podle něj znamená "spolupracovat se spojenci, a ne je pomlouvat, podílet se na chodu mezinárodních institucí a vést je, namísto toho, abychom z nich ustupovali". Kandidát na ministra zahraničí rovněž prohlásil, že podle jeho názoru existuje základ pro vybudování takového postoje vůči Číně, s nímž budou souhlasit zástupci obou hlavních politických stran.

USA jsou podle něj připraveny vrátit se k jaderné dohodě světových mocností a Íránu o omezení íránského jaderného programu (JCPOA), od které Trump odstoupil. Podmínkou je však to, aby Teherán začal znovu respektovat závazky, které mu dohoda ukládá. "Od toho jsme ještě daleko," poznamenal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy