


Přechod studené fronty sice srazí teploty o osm stupňů a přinese šedivou oblohu, definitivní konec příjemného podzimu to ale neznamená. Sezonní modely ukazují, že říjen jako celek zůstane teplotně nadprůměrný. Meteoroložka Dagmar Honsová vysvětluje, proč se slunečné dny mohou vrátit.

Ještě před pár dny připomínalo počasí spíš konec léta než začátek října. Slunce, teploty vysoko nad obvyklými hodnotami a dny, kdy bylo příjemné být venku jen v lehké bundě.
Teď přijde změna. Na několik dní se zatáhne, ochladí a místy zaprší. To ale ještě nemusí být předzvěst zimy.
„Po čtvrtečním přechodu studené fronty k nám bude proudit chladný a vlhký vzduch od severozápadu,“ říká meteoroložka Dagmar Honsová. „Obávám se ale, že nejvíce budeme trpět ztrátou modré oblohy. Obloha bude šedivá a srážek bude také dost,“ dodává.
Po mimořádně teplém začátku října tak může ochlazení působit dramatičtěji, než jaké skutečně bude. Další vývoj zatím příjemnějšímu podzimu dveře nezavírá.
Říjen přitom podle současných sezonních modelů zůstane teplotně nadprůměrný. To neznamená, že bude celý teplý – i v nadprůměrně teplém měsíci mohou přijít studené vpády. Právě jeden z nich dorazí nyní.
„Sezonní výhledy ukazují odchylky a mají dobrou spolehlivost. To ale neznamená, že i v měsíci, který jako celek vyjde teplotně nadprůměrný, nemůže přijít několik vpádů studeného vzduchu,“ vysvětluje Honsová.
Návrat slunečného počasí proto není vyloučený, současné modely ho ale zatím konkrétně neukazují. Pokud by se teplejší a slunečné počasí vrátilo kolem poloviny měsíce, mluví se o takzvaném tereziánském babím létě. Na začátku listopadu se zase používá označení „babí léto všech svatých“. Podstatou je vždy několik slunečných a převážně suchých dnů, často s ranními mlhami. Teploty už samozřejmě nebývají tak vysoké jako na začátku podzimu.
Dosavadní teploty byly podle Honsové až o sedm stupňů nad běžnými hodnotami pro začátek října. Ještě před ochlazením mohou padat další rekordy.
V nížinách se podle současného výhledu zimní počasí nechystá. Mezi 10. a 20. říjnem mají být ranní teploty většinou mezi dvěma a osmi stupni, přes den 12 až 17 stupňů. V poslední třetině měsíce se mají denní maxima pohybovat nejčastěji mezi 11 až 15 stupni.
Ranní mrazy už se mohou objevit, především při vyjasnění. V mrazových kotlinách na horách jsou teploty pod nulou podle Honsové běžné, v nížinách se ale klasické ranní mrazy ve dvou metrech nejčastěji objevují až ve druhé polovině října.
Ochlazení přinese také srážky. Na přechodu čtvrteční studené fronty by podle Honsové mělo spadnout kolem deseti milimetrů, ojediněle až 20 milimetrů. Pro půdu to bude vítaná změna. Po několika teplých a suchých dnech se totiž Česko podle meteoroložky znovu dostalo do půdního sucha. Déšť ho může alespoň částečně zmírnit.
Horší je situace s vodou v řekách a dalších povrchových či podzemních zdrojích. „Hydrologické sucho stále přetrvává,“ říká Honsová. Ani další výhled zatím neslibuje výraznější obrat. „Chtělo by to nějakou hlubokou tlakovou níži, která přináší vydatné srážky do centrálního Středomoří. Jinak to z výhledů vypadá spíše na sušší charakter října,“ dodává.
Na letošním počasí ji ale nezaujaly jen teploty. Po suchém létě se po deštivějších obdobích příroda podle ní velmi rychle vzpamatovala. „Jednoznačně mě překvapilo, jak se příroda nastartovala a vzpamatovala ze sucha, které nás provázelo o prázdninách. Divím se, že nezaschlo podhoubí, a tak hojně nyní rostou houby,“ popisuje.
Neobvyklé jsou podle ní i některé projevy vegetace. Znovu kvetou například šeříky, kaštany nebo třešně. Jednotlivé teplé a studené epizody přitom podle Honsové samy o sobě neříkají, jaké počasí přijde o několik týdnů později. „Jednotlivé závislosti a souvislosti mezi týdny nebo měsíci v počasí neexistují,“ upozorňuje.
Na první výrazné sněžení je podle současných modelů ještě brzy. Statistiky ukazují, že první vločky se v Česku nejčastěji objevují až v poslední listopadové dekádě.
Čtvrteční fronta tak sice ukončí sérii téměř letních dnů, ne nutně však příjemný podzim. I když se slunce ještě vrátí, jeho síla už bude jiná než v létě. „Začněte doplňovat vitamin D, ze slunečních paprsků už ho tělo načerpat nedokáže, slunce je příliš nízko. Poznáte to jednoduše: jakmile je váš stín delší než vaše tělo, ze slunce už vitamin D nezískáte,“ radí Honsová. Zda z dalších teplých dnů bude plnohodnotné babí léto, ukážou až příští předpovědi.
Zdroj: autorský článek







Čtení na chvíle, kdy chcete zvolnit. Vždy v úterý: životní styl, zajímavosti a příběhy lidí – slavných i těch, o kterých jste ještě neslyšeli.

Buďte v obraze dřív, než začne den. Každé ráno vám pošleme nejdůležitější zprávy a původní články, které stojí za přečtení.



Při dronovém náletu zemřeli čtyři zaměstnanci průmyslové zóny na jihu Volgogradu, oznámily v pátek ráno podle agentury TASS úřady ve Volgogradské oblasti. Další dva utrpěli zranění.



Evropské země se připojí k dalšímu jednání o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině, řekl ve čtvrtek podle agentury Interfax americký zmocněnec Steve Witkoff po schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal, že to považuje za velmi důležitou událost.



Pardubická pobočka krajského soudu v Hradci Králové prohlásila zvolení Zdeňka Kociána (SNK Evropští demokraté) zastupitelem Slatiňan na Chrudimsku za neplatné. Po přepočítání hlasů v jednom z volebních okrsků ho v zastupitelstvu nahradí Martin Douša z kandidátky Lidovců a nezávislých.



Jednatřicetiletý muž, který pracoval v petrohradském obchodním řetězci Lenta, je podezřelý z nastražení bomby pod automobilem ruského armádního plukovníka. Podle informací ruského serveru Fontanka měl důstojníka nejméně měsíc sledovat, poté k jeho vozu připevnit výbušninu a krátce po explozi uprchnout ze země. Policie po něm pátrá.



Začínali u kroužkových zbrojí a nadšení pro Pána prstenů. Dnes vyrábějí vlastní meče, zkoušejí spát ve sněhu při minus osmnácti stupních a studují, jak se před více než tisíci lety oblékali, bojovali a žili lidé na severu Evropy. Bratři ze skupiny Marobud patří k českým reenactorům, kteří se snaží přiblížit vikinskou dobu co nejvěrněji. Sami přiznávají, že o tehdejším světě znají sotva zlomek.