Výkřik mamma mia!, který doslova znamená "má matka", se dříve v Itálii používal k vyjádření radosti, obav nebo překvapení. Mladá generace Italů, především ve velkých městech, jako je Řím nebo Milán, už ale takto nemluví.
Podobně ve Francii už lze jen těžko zaslechnout dávné zakletí "sacrebleu", které patří do éry, kdy byl výraz "sacré Dieu" považován za rouhačství coby braní Božího jména nadarmo. Slovo Dieu (Bůh) bylo nahrazeno rýmujícím se bleu (modrý). Do historie už patří také decentní nadávka "zut alors" (krucinál), napsal britský deník The Guardian.
Problematičtější, než by se mohlo jevit, je podle jazykovědců také známé francouzské popřání dobré chuti "bon appétit". Mladá generace si vystačí se zkráceným "bon app". Číšník se již nepřivolává slovem garçon! (chlapče), ale jednodušším a uctivějším "monsieur" (pane).
Proslulý popový nápěv z písně Lady Marmelade "voulez-vous coucher avec moi" (chcete se se mnou vyspat), kteří si dosud rádi zaintonují studenti na výměnných pobytech, rovněž lingvisté radí nepoužívat. Francouzským uším to zní divně a zpátečnicky a fráze je spojována s prostitucí.
Loučit se ve Španělsku slovy "hasta la vista" a sdělovat tím, že se těšíte na viděnou, rovněž není doporučováno. Vhodnější alternativou je "hasta luego" (brzy nashledanou) nebo prosté "adiós" (na shledanou).
Anglicky mluvící turisty, jejichž mateřština nerozlišuje tykání a vykání, upozorňují jazykovědci na společenský rozdíl mezi německými du (ty) a Sie (vy). Za týkání vládnímu úředníkovi hrozí v Německu pokuta až 500 eur (zhruba 13 000 Kč), napsal britský list Daily Mail.
