Zemřel Jiří Hubač, autor Dobré vody, Sanitky i Fany

Kamil Fila ČTK Kamil Fila, ČTK
27. 9. 2011 17:30
Známému scenáristovi bylo 82 let
Dramatik a scénárista Jiří Hubač ve svém domě v Praze, na archivním snímku z 6. srpna 2009.
Dramatik a scénárista Jiří Hubač ve svém domě v Praze, na archivním snímku z 6. srpna 2009. | Foto: ČTK

Praha - Ve věku 82 let zemřel uznávaný český dramatik a zejména televizní scenárista Jiří Hubač. ČT o úmrtí informoval jeho syn Ivo. Hubač často pracoval se známými režiséry (František Filip, Karel Kachyňa, Martin Hollý, Jaroslav Dudek, Jaromil Jireš, Matěj Mináč, Zdeněk Zelenka) a psal role přímo pro konkrétní herce (Vladimíra Menšíka, Jiřinu Bohdalovou nebo Jiřinu Jiráskovou).

Jeho tvorba vytvářela v televizi jakousi šedou zónu "povoleného humanistického umění pro všechny", v němž se něřeší společenské, ale takřka vždy jen osobní problémy. Zároveň důraz na hlavní postavy dával vzniknout oblíbenému "hereckého koncertu". Nálada Hubačových filmů oscilovala mezi civilně pojatou melancholií a mírnou plebejskou bodrostí; zároveň v ní byla vždy snaha o noblesu, která se stávala hlavním autorovým způsobem boje s dobovými poměry.

V roce 1961 Hubač nastoupil jako dramaturg do Československé televize, kde působil do roku 1974, od té doby byl jako scenárista na volné noze. Od počátku své scenáristické tvorby spolupracoval s Jaroslavem Dietlem (seriál Tři chlapi v chalupě, 1963), jeho vlastní prvotinou byla televizní hra Zítra a pozítří (1963), následně stál jako autor u zrodu televizního seriálu Eliška a její rod (1966).

Foto: Aktuálně.cz

Od konce 60. let Hubač spolupracoval s režisérem Antonínem Moskalykem. Spolu vytvořili oceněné filmy Raport (1968) a Dlouhé podzimní odpoledne (1971), úspěch zaznamenala i inscenace Pozdní léto (1974).

V 70. letech pak navázal spolupráci s Františkem Filipem, jejich první společnou prací byl televizní film Lístek do památníku (1976).  Úspěšné byly dvě jejich spolčené inscenace s tematikou alkoholismu s Vladimírem Menšíkem v hlavní roli - Ikarův pád (1977; ocenění na festivalech v Monte Carlu a v Praze) a Tažní ptáci z roku 1983. (Na tento minicyklus navázal film Hodina klavíru v roce 2007 s Boleslavem Polívkou v hlavní roli.) O rok dříve vznikl film Nezralé maliny (1982) o setkání dávných spolužáků. Populární byly seriály Dobrá voda (1982) a Sanitka (1984).

V 90. letech napsal Hubač několik scénářů k úspěšným filmům,  které přinesly ocenění i hercům. To byly snímky Učitel tance z roku 1994 s Martinem Dejdarem,  Fany (1995) s Jiřinou Bohdalovou a  Jiřinou Jiráskovou, Všichni moji blízcí (1998) s Josefem Abrhámem a Babí léto (2001) s Vlastimilem Brodským. Právě tyto snímky již ve změněných podmínkách 90. a nultých let působily poněkud archaicky a staromilecky.

Foto: Aktuálně.cz

Foto: Aktuálně.cz

K televizním filmům porevoluční doby patří Hřbitov pro cizince (1991) a Zámek v Čechách opět s Jiřinou Jiráskovou (1993) - právě u něj se projevil Hubačův způsob vyrovnávání se s minulostí: proti hrubosti představitelů tehdějšího režimu a jejih byrokratickému myšlení postavil aristokratickou noblesu a zároveň zdravý selský rozum hlavní hrdinky.

Jiří Hubač také zadaptoval do třídílného televizní ho filmu román anglického spisovatele S. Lewise Arrowsmith v roce 1997. Psal rovněž divadelní hry, zdramatizoval romány Král Krysa nebo Komu zvoní hrana. Na žádost Jiřiny Bohdalové a přímo pro ni napsal v roce 1980 divadelní hru Dům na nebesích (v roce 1993 byla zfilmována pod názvem Jedna kočka za druhou, opět s Hubačovým scénářem).  Hrou napsanou přímo pro Jiřinu Bohdalovou byla Generálka (1986), později televizně zpracovaná (Generálka Jeho Veličenstva, 1995).

V Národním divadle byla uvedena jeho hra Stará dobrá kapela (1984), v 90. letech napsal libreto k muzikálu Johanka z Arku. Výjimečně psal Jiří Hubač také prózu (román Neděle s Bardotkou, 1965).

V roce 1999 byl uveden do Dvorany slávy v anketě TýTý. Posledním dokončeným filmem podle scénáře Jiřího Hubače bylo drama Anglická rapsodie (2010) v režii Matěje Mináče.


 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Vláda USA žaluje Texas, změnou volebních obvodů podle ní diskriminuje menšiny

Americké ministerstvo spravedlnosti dnes podalo žalobu na stát Texas, který podle něj překreslením hranic volebních obvodů diskriminuje tamní latinskoamerickou a černošskou populaci. Jedná se o první žalobu, která napadá nové volební hranice po jejich nedávné změně v souvislosti s se sčítáním lidu. Právní experti očekávají, že se podobných sporů povede celá řada.

Podle americké ústavy se přiděluje počet křesel ve Sněmovně reprezentantům jednotlivým státům podle počtu jejich obyvatel. Ten se zjišťuje každých deset let sčítáním lidu. Texas kvůli nárůstu svého obyvatelstva získal loni nárok na dvě křesla navíc, a bude tak mít 38 zástupců v dolní kongresové komoře. V horní komoře, Senátu, je zastoupení států rovné, každý tam má dvě křesla.

Zvýšením nebo snížením počtu obvodů vzniká nutnost znovu nakreslit jejich hranice, což je v USA předmětem dlouholetých politických sporů. Činitelé politických stran totiž mají k dispozici velice přesné voličské mapy, jež jim umožňují zvolit tvar tak, aby v nově vzniklém obvodu získal jejich kandidát rozhodující výhodu. Proces mají často v rukou komise, které ovládá strana, jež je ve státu zrovna u moci.

Podle žaloby pochází téměř veškerý populační přírůstek v Texasu z komunit Hispánců, černochů a Asiatů, nové mapy těmto skupinám obyvatelstva však nezajišťují možnost, aby si spravedlivě zvolili svoje politické zástupce. Tím stát podle ministerstva porušil některá ustanovení zákona o občanských právech z roku 1965.

Další zprávy