Šéf dětského vysílání BBC: O děti na webu nemám strach

Jan Gregor Jan Gregor
1. 9. 2013 14:43
S Joe Godwinem o kvalitní dětské televizi, splněném snu a konci civilizace
Joe Godwin
Joe Godwin | Foto: ČT

Rozhovor - Nenajdete ve světě moc větších odborníků přes dětské vysílání. Joe Godwin je ředitelem dvou dětských kanálů na BBC. Odborníka z nejprestižnější veřejnoprávní televize na světě si pozvala Česká televize pár dnů před spuštěním nového dětského kanálu Déčko, aby se s tvůrci nové stanice podělil o své zkušenosti. A svůj zajímavý pohled nejen na proměnu dětských programů v digitální éře svěřil i čtenářům Aktuálně.cz 

Aktuálně.cz: Když jsem byl malý, existovaly jen dva televizní programy a každý kolem mě sledoval stejné seriály a pořady. Teď je nabídka mnohem širší. Co pro vás tahle fragmentace znamená jako pro šéfa dětských televizních kanálů BBC?

Foto: BBC

Joe Godwin: To je velmi dobrá otázka. Myslím, že tohle roztříštění má kladné i záporné stránky. Pozitivní je možnost volby. Já - a to jsem o dost starší než vy - jsem měl možnost vybírat ze dvou kanálů, možná ze tří. A teď je jen ve Velké Británii dostupných přes třicet programů pro děti, plus musíme vzít v úvahu i hry, herní konzole, chytré mobily a podobně. Negativem je podle mě horší kvalita. A taky to, že když jsem já byl dítětem a chtěl jsem něco vidět v televizi, mohl jsem si být skoro stoprocentně jistý, že si budu o tom pořadu mít s kým ve škole popovídat a sdílet s ním zážitky. A fragmentace způsobuje, že se tohle sdílení vytrácí.

A.cz: Podílí se obrovská konkurence i na sledovanosti?

Zajímavé je - a nevím, jestli je to podobné v České republice -, že i když mají děti ve Velké británii na výběr z takového množství programů, stejně zůstávají nejvíce věrné BBC. Protože děti chtějí vidět stejné děti jako jsou samy. Jasně, hodně dětí se chce dívat třeba na Hannah Montanu, ale vedle toho chce vidět i příběhy o dětech, které žijí ve stejném prostředí jako ony. Já bych se fragmentace nebál, pokud si udržíme důraz na lokálnost a kvalitu. Děti si nakonec vždycky vyberou kvalitu.

A.cz: BBC teď provozuje dva dětské kanály: CBeebies pro úplně malé děti a CBBC pro ty odrostlejší. Jak se vám to osvědčilo? Někdo by totiž mohl namítat, že jde trochu o luxus.

Jasně, že je to trochu luxus, ale kdyby to bylo na mně, chtěl bych mít tři kanály. Jako má třeba Disney. Ono je vůbec těžké definovat u dětí nějakou hranici cílové skupiny. Tenhle tříletý se chová jako sedmiletý, tenhle čtyřletý má stejné zájmy jako desetiletý. Ale ta dělící čára mezi našimi stanicemi by se obecně dala narýsovat do období, kdy děti přecházejí ze školky do školy. A pak je tu přemosťující cílová skupina a tou jsou děti od 4 do 8 let. Ty se chtějí dívat hlavně na animované pohádky a grotesky a na ně právě úspěšně svou speciální stanicí míří Disney. Kdybych měl tři kanály, byl bych šťastný. 

A.cz: Na sklonku roku jste definitivně ukončili vysílací bloky dětských pořadů na BBC One a BBC Two. To vysílání mělo dlouhou tradici. Jaké jste na tento krok měli reakce?

Na to mám dvě odpovědi. Děti to ani nezaznamenaly. Ty jsou už dlouho zvyklé vyhledávat v programu přímo CBBC a CBeebies. Na hlavní kanály BBC se jich dívalo už málo. My jsme děti nenutili do digitálu, my je tam následujeme. Jednu nevýhodu to ale skutečně má. Obě jsou to celonárodní stanice. A je důležité aby lidi, co nemají děti, nebo politici a jiní vlivní lidé měli stále na paměti, že BBC vyrábí dětský program.

A.cz: Vaší jasnou vizí je propojit program dětského vysílání co nejvíce s internetem. Na vašich stránkách je celá řada interaktivních, webových her. Vyvinuli jste dokonce aplikaci CBeebies pro chytré telefony. Jak podle vás digitální éra změnila dětské vnímání světa?

Foto: BBC

Když v době, kdy se narodila moje babička, tedy v roce 1909, spatřili lidé telefon, báli se ho. Až na děti. Děti totiž novým technologiím instinktivně rozumějí. Když se ve čtyřicátých a padesátých letech rozšířila televize, byly slyšet hlasy, které říkaly, že tohle nové médium jen naučí děti klít, způsobí morální rozvrat a konec civilizace. Samozřejmě se to nestalo. Civilizace přežila všechny technické novinky. A když teď vidím děti s iPady s vysokorychlostním internetem, nemám z toho žádné obavy. Společnost prochází podobnými strachy skoro každou generaci. Je to proto, že dětem nerozumíme. Když děti hodíte do bazénu, plavou. V technologii není problém, vždycky jen v obsahu. Když kvalitní program děti učí nové věci, inspiruje je k tomu, aby  tolerovaly různost a byli lepšími občany, pak nezáleží na tom, jestli se k nim dostane skrze televizi nebo mobilní aplikaci. Ať už jde o jeskynní malby nebo rádio, v médiu ten problém není. Takže bych se o děti na internetu nebál.

A.cz: Nemyslel jsem tu otázku nijak alarmisticky. I když schopnosti malých dětí mě děsí. Moje kamarádka má dvouletého syna a ten uměl jen s trochou nadsázky říct dřív „tablet" než „táta" nebo „máma".

Často přemýšlím o tom, proč se lidé bojí technologií. Když do Británie přišla na počátku devatenáctého století železnice, hodně lidí si myslelo, že cestování vlakem ohrožuje zdraví, obzvlášť u žen. V dějinách bylo běžné, že se ženy a děti požívaly jako záminka, proč se něco dělat nemá, často z morálního úhlu pohledu. Tomu se musím smát. Na internet a věci typu tabletů se skutečně hodí analogie s plaveckým bazénem. Neříkáme dětem: nesmíš chodit do vody, protože se utopíš. Místo toho je učíme plavat. A nejsme za ně zodpovědní jen my v televizi, ale také rodiče a škola. Ale učit děti plavat, to je ta správná odpověď. Ale tablet je skutečně pro děti hodně atraktivní hračka. Děti si věci rády osahávají. Když budete poklepávat na obrazovku televize, nic se nestane, ale dotykové tablety jsou v tomto směru geniálně vymyšlené.    

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

A.cz: Vy ale myslíte na svých stránkách i a na rodiče. Na svých webových stránkách máte i „prostor pro dospělé".

Týká se to hlavně Cbeebies. Web tohoto kanálu je skutečně určen nejen malým dětem, ale i jejich rodičům. Ve společnosti je spousta úzkosti ohledně toho, jak správně vychovávat děti. A naše stránky pomáhají tatínkům a maminkám sdílet informace o rodičovství.

A.cz: Teď něco osobního: chtěl jste vždycky pracovat v dětské televizi. Splnil jste si sen nebo je to spíš náhoda?

Byl to opravdu vždycky můj sen. Byl jsem v tomto směru asi poměrně zvláštní dítě. Některé děti chtějí být knězi, některé chtějí být strojvedoucími, ale já jsem od dětství chtěl pracovat v BBC. Dokonce jsem psal do BBC dopisy, v nichž jsem psal své názory na jejich dětské vysílání. Hned po univerzitě jsem se dostal do BBC mezi zprávaře, ale po třech letech se mi podařilo přesunout se do dětského vysílání. Nastoupil jsem do něj v roce 1989 jako elév, takže jsem svou kariéru začínal pěkně od píky.

Foto: BBC

A.cz: CBeebies má své licencované pobočky v mnoha zemích Asie, Jižní Ameriky, v Austrálii, Jižní Africe nebo třeba v Polsku. Jsou v dětském vysílání v globálním měřítku vidět nějaké kulturní rozdíly. Nebo myslíte, že dětský vkus je univerzální?

Ty stanice nejsou identické s britskou verzí. Někdy kvůli programovým právům, někdy kvůli kulturním rozdílům. To, co teď řeknu, je čistě můj názor. Myslím, že děti po celém světě jsou v zásadě stejné a vždycky byly. Když se jedná o jejich zvídavost, jejich vnímání dobra a zla nebo vztah k jiným lidem. Ale pak se liší ekonomickými podmínkami, kulturním prostředím a rodinnými vazbami, v nichž vyrůstají. V Británii je dětská kultura ovlivněná hodně tím, že mluvíme stejným jazykem jako Američané. Vy jste na tom pravděpodobně jinak. Jste malá země s velkým dědictvím dětské animace a pohádek. Už jsme tu v televizi diskutovali o kulturních rozdílech mezi našimi zeměmi, proč bychom některé pořady my nevysílali a naopak. My bychom například asi nevysílali archivní pořady pro děti, protože bychom usoudili, že se na ně nikdo nebude dívat, ale v Česku je to prý jinak.

A.cz: V sobotu odstartoval nový televizní program pro děti Déčko. Co byste poradil jeho tvůrcům a manažerům?

Nejsem v tom nijak zangažovaný, ale mám pocit, že je výborné, že se do toho Česká televize pustila. Věřím, že dobré vypravěčství, za nímž stojí nějaký záměr - ať už je to jen záměr pobavit nebo záměr vzdělat nebo záměr donutit děti, aby vypnuly televizi a šly poznávat svět venku, je hodnotou samo o sobě. Kvalitní televize pro děti je podle mě velmi důležitým projektem. Tvoří společenský kapitál národa pro příští generace. A to je úkol televize veřejné služby a já jsem přesvědčený, že se do budoucna velmi vyplatí.

Podívejte se na fotogalerii z nového seriálu ČT :D Špačkovi v síti času:

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Právě se děje

Další zprávy