Glosa: Vánoce na ČT se zasekly ve 20. století. Dokud pohádky lidi baví, není vůle nic měnit

Martin Svoboda Martin Svoboda
11. 11. 2015 9:17
Česká televize přinese na Vánoce tři nové pohádky a odvysílá i Tři oříšky pro Popelku. „Z obchodního hlediska nepochybně skvělá taktika, ale nenáleží spíš komerčním stanicím? Má médium veřejnoprávní služby prostě naplňovat základní tužby diváků?“ zamýšlí se nad vánoční programovou skladbou České televize Martin Svoboda.
Tři oříšky pro Popelku
Tři oříšky pro Popelku | Foto: Česká televize

GlosaČeská televize představila svůj vánoční program, v němž opakuje pětadvacet let starý koncept a je na to zjevně pyšná. Všichni přítomní na tiskové konferenci od ředitele Petra Dvořáka po programového ředitele Milana Fridricha snad ani nemohli víckrát zopakovat, jak moc se těší na tři nové pohádky a na... nic. Na tři nové pohádky. Zbytek tvorby není v jejich stínu ani pořádně vidět.

Říká se, že co není rozbité, se nemá spravovat. Při pohledu na peoplemetry tahle teze nepochybně svazuje ruce i všem kritikům přístupu veřejnoprávní stanice ke svátkům. Vánoční pohádky mívají rekordní sledovanosti, a to s výrazným náskokem. Lidé sice poznamenávají, že nejsou, co bývaly (což nicméně tvrdí vždy o všem), přesto je nakonec vždy zapnou.

Jiří Mádl
Jiří Mádl | Foto: Pavla Černá / Česká televize

Jediné nebezpečí se skrývá v maratonu nostalgie u konkurence – i tady však ČT letos trumfuje. Petr Dvořák mohl vítězoslavně oznámit, že Tři oříšky pro Popelku získal pro sebe a žádná televize je nemůže nasadit na Štědrý den a ukousnout tak z pověstného koláče sledovanosti. Z obchodního hlediska nepochybně skvělá taktika.

Pohádka je mrtvá

Jenže je tahle rovnice tak jednoduchá? Lze pořad, když má sledovanost, automaticky ospravedlňovat a obhajovat jako nenapadnutelný? Nepatří tahle taktika spíš komerčním stanicím? Má médium veřejnoprávní služby prostě naplňovat základní tužby diváků?

Objevuje se každý rok, ale nejde to nepřipomenout: Pohádky jsou mrtvý žánr nekorelující s dnešní dobou. Zobrazují bipolární, černobílé konflikty a uzavírají hrdiny do škatulek, schémat, vzorců očekávaného (a dost banálního) chování. Česká pohádka v pojetí Němcové nebo ještě Drdy hrála svou důležitou roli v době, do níž patřila – v době, kdy byl život méně zaplněn informacemi, společnost byla pevně třídně rozdělena a stačilo ratolesti naučit, že v noci se nesmí chodit do lesa a ve dne za školu.

Bolek Polívka
Bolek Polívka | Foto: Zuzana Pachová / Česká televize

Je prokázáno, že už relativně malé děti jsou dnes schopné vnímat konflikty mnohem komplexnější než dřív a díky pulzující popkultuře dokážou přijímat komplikované příběhy s nejednoznačnými postavami a vyzněními. Stačí se podívat na zahraniční animované seriály nebo celovečerní filmy – informace se v nich mnohdy valí rychlostí, jakou stěží stíhá dospělý. Není důvod divákům schopným usledovat celovečerní film dění zjednodušovat do schémat „princezen, co potřebují zachránit“ nebo „černokněžníků, které je třeba porazit“.

Uzamknout je ve vlastním dětství

Existuje určitá touha „ochránit děti“, uchovat jejich nevinnost a prodloužit jim dobu naivní radosti z nepoznané reality – nebo alespoň takové argumenty slýcháme na podporu konceptu českých pohádek. Jde o zásadní nepochopení toho, k čemu vůbec pohádky mají sloužit, tedy k předání správných vzorců chování. Možná i proto už dnes tuto úlohu nedokážou plnit, spíš jí naopak stojí v cestě.

Snaha uzamknout děti v jejich nevědomosti a v jejich „nezkaženém světě“ (jenž je jen naší sobeckou projekcí, protože jejich nezkažený svět musí být stejný, jaký byl ten náš), ať už reprízováním třicet let starých filmů, nebo jejich imitováním, není nic, na co bychom měli být pyšní jako na záviděníhodný český unikát.

Jistě není třeba pouštět na Štědrý den násilné akční filmy, horory nebo psychologická dramata, není ale důvod nenabídnout komplexnější vidění světa, než mohou ze své podstaty nabídnout české pohádky. Pořad by pak mohla vnímat celá rodina, nejen prcci předškolního věku, což by přeci bylo skvělé.

Matika nestačí

Jiří Strach a snad stále ještě i Karel Janák jsou nepochybně filmaři s určitým citem pro řemeslo a přinejmenším u Stracha můžeme předpokládat, že svou pohádku nepojme jako rutinní televizní inscenaci. Mantinely toho, co může, jsou ale moc úzké. Jeho princezna možná bude mít ráda matematiku, čímž bude narušen status pasivních hlupaček na záchranu, těžko se však vyhne naplnění klišé a vykreslení mrtvého světa, v němž nic nežije a vše funguje na úrovni proklamace – jen tím, že to bylo řečeno.

Pohádky jsou nejvýraznější vánoční ozvláštnění České televize. Tři varianty téhož. Krom nich tu z původní tvorby máme snad jen romantickou komedii Správnej dres s Jiřím Mádlem. Pak následují především reprízy, stejně jako u konkurence

Jenže i dílo brilantního režiséra Billyho Wildera Někdo to rád horké se okouká, co teprve všechny ty další notoricky známé tituly a vůbec celý koncept vánočního vysílání, který zamrzl před desítkami let. Nicméně nad tím jde jen prázdně tlachat, protože dokud diváci na pohádky tak rádi koukají, nebude vůle něco měnit.

Korunní princ | Video: YouTube/Česká televize
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Brémy podlehly Frankfurtu 0:3, Pavlenka inkasoval po 342 minutách

Fotbalisté Brém v dohrávce 24. kola německé ligy podlehli Frankfurtu 0:3 a zůstali na předposledním místě tabulky. Brankář Jiří Pavlenka byl v bundeslize překonán po 342 minutách, celý zápas za domácí Werder odehrál i krajní obránce Theodor Gebre Selassie.

Brémy prohrály poprvé po třech ligových zápasech a ztrácí dva body na šestnáctý Düsseldorf, který drží barážovou pozici. Eintracht zvítězil podruhé za sebou a poskočil na 11. příčku.

Domácí si v úvodním poločase vytvořili víc nebezpečných šancí než soupeř, ale brankář Trapp zneškodnil dalekonosnou ránu Klaasena nebo Selkeho pokus z úhlu.

Druhé dějství jasně patřilo Frankfurtu. V 61. minutě si na Kostičův centr naskočil Silva a přesnou hlavičkou překonal Pavlenku. Reprezentační gólman podruhé inkasoval v 81. minutě z rohu od nepokrytého Ilsankera a hostující náhradník ještě v poslední minutě uzavřel skóre hlavou.

Hráči Werderu potvrdili pozici nejhoršího domácího týmu německé ligy, v aktuální sezoně na Weserstadionu ze 14 utkání získali pouhých šest bodů a vyhráli jen v září nad Augsburgem (3:2).

před 5 hodinami

V případě Maddie McCannové, jež zmizela před třinácti lety, je podezřelý Němec

Němečtí vyšetřovatelé podezřívají z vraždy britské dívky Maddie McCannové, která zmizela před 13 lety při rodinné dovolené v Portugalsku, 43letého muže z Německa. Vyšetřování otevřelo státní zastupitelství v Braunschweigu, informoval dnes Spolkový kriminální úřad. Podezřelý, který byl už v minulosti podle agentury DPA vícekrát trestán kvůli sexuálním deliktům i na dětech, si v současnosti odpykává víceletý trest ve vězení.

Tehdy tříletá Madeleine McCannová zmizela v květnu 2007 z apartmánu v turistickém komplexu v Praia da Luz u jihoportugalského města Lagos v regionu Algarve. Její rodiče byli tehdy na večeři v blízké restauraci. O osud dívenky se zajímala média na celém světě. 

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Anderson, Ozon, McQueen. Festival v Cannes zveřejnil výběr filmů pro letošní ročník

Nové filmy amerického režiséra Wese Andersona, francouzského Françoise Ozona či britského Steva McQueena jsou součástí oficiálního výběru 56 snímků pro letošní ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Filmový svátek se letos v květnu nekonal kvůli koronavirové pandemii, pro snímky je ale zařazení na jeho program prestižním oceněním, uvedla agentura AFP. Žádný český film se do výběru neprobojoval.

Na seznamu oficiálního výběru se nachází Andersonův film The French Dispatch (Francouzská spojka), Ozonův Eté 85 (Léto 85), britský filmař Steve McQueen má ve výběru snímky hned dva - Lovers Rock (Skála milenců) a Mangrove (Mangrovník).

Žádný český film v letošním oficiálním výběru festivalu nefiguruje. Ze zemí střední a východní Evropy zde mají své zástupce pouze Litva (film Soumrak režiséra Šarunase Bartase) a Bulharsko (snímek Únor od režiséra Kamena Kaleva).

Zdroj: ČTK
Další zprávy