Bílá hora byl hodinový střet, ale popravy pojaly jako divadlo hrůzy, říká historik

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
14. 5. 2018 18:08
"Film Bůh s námi byl o čtyři úrovně výš než třeba Marie Terezie," říká v rozhovoru historik Jaroslav Čechura o snímku, líčícím povstání českých stavů od druhé pražské defenestrace (23. května od ní uplyne 400 let) po bitvu na Bílé hoře. Nepřesnostem se ale film nevyhnul a opomenul i několik důležitých postav.
Vzbouřené české stavy, uprostřed Jindřich Matyáš Thurn.
Vzbouřené české stavy, uprostřed Jindřich Matyáš Thurn. | Foto: Česká televize

Recenze film chválí, autor předlohy Pavel Kosatík se od něj distancuje kvůli řadě změn, kterou výsledná podoba nabrala. Jaký je váš celkový dojem?

Domnívám se, že se jedná o poměrně zdařilý film, který vhodným způsobem evokuje danou dobu. Kdybychom to měli srovnat třeba s nedávným filmem Marie Terezie, tak byl asi o čtyři úrovně výš. Snímek se mi zdál zdařilý i po koncepční stránce, kdy děj vypráví žena a hlavní hrdina je Jindřich Matyáš Thurn, což je trochu posun oproti faktům. Ale to vůbec nevadí, protože jde o evokaci doby, nikoliv o historickou rekonstrukci.

Kdybychom to měli probrat popořádku - film dal spíše na obrazy a text obstarávaly především dopisy Zuzany Alžběty Thurnové manželovi a vůdci povstání Jindřichu Matyáši Thurnovi a také císaři Ferdinandu II. Bylo i tak řečeno vše podstatné, nebo jste tu postrádal zásadní informace?

Na začátku měly být asi více naznačeny příčiny povstání. Takhle je divák hozen do děje, rovnou den před defenestrací, která proběhla 23. května 1618, a chybí tomu předehra. Nicméně že byl film málomluvný, hodnotím velice kladně.

Předehru vlastně obstaral jen úvodní text, jenž vysvětluje, že nový český král Ferdinand II. porušil Majestát Rudolfa II., tedy dekret, jenž českým protestantským stavům zaručil svobodu náboženského vyznání a řadu mocenských výsad.

Ano, to je ale také trochu nepřesné. V té době byl totiž českým králem Matyáš Habsburský, který umírá až v březnu 1619. Tvůrci jeho postavu zcela potlačili a hráli to rovnou na Ferdinanda Štýrského. Ten byl českým sněmem přijat za budoucího českého krále již v roce 1617 a od té doby čekal, až Matyáš zavře oči.

Ovšem české stavy si vyšláply na královské místodržící již v květnu 1618…

Ano, protože symbolem nespokojenosti nebyl král Matyáš, ale královští místodržící. Ti také letěli z okna - Slavata, Martinic a písař Fabricius.

Jak běžná vlastně byla v té době defenestrace? 

To je taková česká kuriozita. Už v té době se hovořilo, že jde o starý český zvyk, uvádějí to i tehdejší prameny. Přitom jediná defenestrace, která tomu předcházela, je ta novoměstská defenestrace v roce 1419, kdy byli vyházeni novoměstští konšelé. Tento akt se považuje za začátek husitských válek, navíc v jeho důsledku zemřel český král Václav IV. Čili žádná tradice vyhazování mocipánů z oken u nás neexistovala. Jednalo se o jakousi tradici bez tradice.

Kdybychom se nyní vrátili k zásadním událostem zobrazeným ve filmu - jak se do čela českých stavů dostal právě Jindřich Matyáš Thurn? 

On byl spíše jen jedním z vůdců českých stavů, než že by byl zcela v čele. Nicméně jednalo se o skvělého organizátora i vojevůdce, schopného rychle naverbovat vojsko - podařilo se mu to už v roce 1609 při boji o Majestát, stejně jako pak v onen rok 1618. Tento nesmírně zkušený vojevůdce působil později třeba jako generál ve švédské armádě. Zemřel v roce 1640 a je pohřbený v Tallinnu, hlavním městě Estonska. Čili jeho vojenská kariéra je obdivuhodná.

Jak se vůdci rebelie podařilo vyváznout z exemplární popravy? Ve filmu je naznačeno, že mu to u Ferdinanda Štýrského vyjednala manželka…

Bylo to spíše tak, že řada šlechticů, když cítila, že bude průšvih, prostě ze země odešla. A on patřil mezi ně. Starý Václav Budovec z Budova měl dům na Staroměstském náměstí, seděl před ním a čekal, až si pro něj přijdou. Bylo mu v tu dobu už sedmdesát let. Jiní to ale řešili jinak a stejně jako Thurn emigrovali. Někteří se i potom usmířili s císařem jako Václav Vilém z Roupova, jinak prezident  stavovského direktoria. O něm ale nepadlo ve filmu jediné slovo!

Proč to třeba neudělal i ve filmu hodně zobrazovaný Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic? Ten po Bílé Hoře odešel na svůj hrad Pecka, takže bylo jen otázkou času, kdy si pro něj přijdou.

To je náš dnešní pohled. Ale já jsem přesvědčen o tom, že ti čelní mužové nepředpokládali, že by to takto mohlo skončit. V roce 1547 se odehrál první stavovský odboj. Skončil tak, že stavové byli poraženi. Popravili čtyři lidi - dva rytíře a dva měšťany, z panského stavu nikoho.Oni ještě 9. listopadu 1620 po bitvě na Bílé Hoře byli velmi sebevědomí a téměř si diktovali podmínky, za kterých budou ochotní kapitulovat, jako by ani nebyli poraženi. Neuměli si představit, že by nastalo něco jiného, než na co byli zvyklí. Jenže habsburská strana toho využila k tomu, jak pořádně naložit s neklidnými českými zeměmi.

Film vyobrazuje, jak čeští stavové válčí a docházejí jim peníze, jimi vybraný král Fridrich Falcký si místo pomoci hraje s rodinou. Místo účasti v bitvě na Bílé hoře zase přijímá anglické velvyslance. Je to věrné zobrazení, nebo to musíme brát s uměleckou licencí?

Ano, to bylo zcela přesné. Já jsem o Fridrichu Falckém kdysi napsal knihu a tam rovněž popisuji, že byl nedospělý, hravý, že v situaci, kdy se bojovalo na Bílé hoře, on obědval s anglickými vyslanci. I když ten herec ho ztvárnil až trochu retardovaně, ale to bych raději nerozebíral.

Král Fridrich Falcký se oddává hře v míčky.
Král Fridrich Falcký se oddává hře v míčky. | Foto: Česká televize

Proč právě bitva na Bílé hoře je dodnes vnímána až ikonicky jako zlomová, osudová česká porážka? 

Protože se jednalo o předzvěst budoucích změn. Veškerá líčení českých dějin se pak lámou do doby předbělohorské a pobělohorské. Jde o významný předěl, ačkoliv to zřejmě ani pořádná bitva nebyla. Jednalo se o hodinovou srážku s poměrně malým počtem mrtvých. Přesto se Bílá hora bere jako fatální obrat v českých dějinách. Mimo jiné měla na svědomí, že Češi byli pod nadvládou Habsburků ještě další tři století.

Dalším známým momentem, který film ukazuje, je tzv. poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí. Tento pojem zná každý malý školák, ačkoliv je v podstatě chybný, neboť ti pánové byli jen tři, jak film správně ukazuje - Jáchym Ondřej Šlik, Václav Budovec z Budova a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Ostatní popravení byli rytíři nebo měšťané.

Ano, to se táhne již od školních učebnic po historické knihy. Původně se mělo dokonce jednat o popravu 28 mužů, ale jeden spáchal sebevraždu. Panského stavu skutečně byli jen tři zmiňovaní.

Detaily popravy zobrazené ve filmu leckoho možná šokují - utínání hlav, rukou, jazyka, čtvrcení zaživa. Byla to tehdy běžná praxe, nebo se jednalo o skutečně výjimečné a exemplární potrestání?

Jednalo se o exemplární potrestání, hromadně sledovanou akci, důležité bylo to divadlo hrůzy. Ale úplně výjimečné tyto tresty nebyly. Ještě v roce 1680, kdy povstali čeští sedláci, byli po porážce také někteří čtvrceni.

Hlavy na staroměstských věžích pak vydržely dalších deset let. Proč nikdo s tímto barbarstvím nic neudělal? Nebo to byla součást exemplárního trestu - aby občané měli na vědomí, co by je čekalo, kdyby se chtěli obrátit proti panovníkovi?

Ano, během tzv. saského vpádu roku 1631 byly hlavy ze staroměstské mostecké věže a z dalších míst sejmuty a uchovány v týnském kostele. Saské povstání bylo za půl roku potlačeno a ty lebky jsou od té doby nezvěstné. Jednalo se o exemplární trest se vším všudy.

Je tedy podle vás dobře, že byl film Bůh s námi natočen a tímto způsobem?

Ano, myslím, že je to dobře a že je to užitečné, protože se hodně ztrácí povědomí o těchto časech dávno minulých. Vyjma leda nějakých notoricky známých událostí a samozřejmě doby karlovské, která naopak byla až nechutně mediálně vytěžena. Po 50. letech, kdy byla doba středověku ústředním tématem filmů, začala být opomíjena a točilo se leda o 20. století. Dneska se bere jako historický film, když je to téma třeba padesát let staré. Proto je dobře, že tvůrci pokročili do minulosti o celá staletí.

Video: Podívejte se na trailer filmu Bůh s námi

Bůh s námi je odvážný projekt. Nepřipomíná mnohé tuzemské historické filmy. | Video: Česká televize
 

Právě se děje

před 6 minutami

Vítězkou ceny hudební kritiky Apollo se stala sedmnáctiletá písničkářka Amelie Siba. Ocenění získala za své loňské album nazvané Dye My Hair.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 28 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy