reklama
 
 

Historička: V protektorátu šlo o život, v TV jen o milion

Aktualizováno 15. 6. 2015 21:09
Rozhovor s historičkou Marií Černou z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR o reality show České televize i o tom, jak se dá lidem přiblížit protektorát.

Praha - Z doby protektorátu zná veřejnost často jen příběh výsadkářů, kteří spáchali atentát na Heydricha. Co ale v té době prožívali obyčejní lidé? Jakým nástrahám a omezením museli čelit? Napravit tuto mezeru v povědomí společnosti se snažila reality show České televize Dovolená v protektorátu.

Režisérce pořadu Zoře Cejnkové kritici vyčítali kromě samotného názvu pořadu i fakt, že bagatelizuje válku a utrpení tehdejších lidí. "Název Dovolená v protektorátu je klasická literární nadsázka, pochopitelně protimluv," vysvětlila Cejnková a dodala, že spíš než o reality show šlo o vzdělávací pořad, který divákovi ukazuje historii stravitelnější formou.

Historička Marie Černá z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR oceňuje snahu tvůrců, kteří si podle ní dali práci, aby dodrželi dobové reálie. "Řada věcí, které rodina prožívá, je tu reálných. Reálná sice nejsou protektorátní nařízení, potravinové lístky ani prodavač, ale omezený přísun potravin pro rodinu reálný je. Stejně jako kráva, kterou musejí podojit, nebo došky, které musejí vyřezat."

Černá mimo jiné spolupracovala na počítačové simulaci Československo 38-89, jež prostřednictvím interaktivní hry přibližuje novodobé československé dějiny rovněž z pohledu obyčejné rodiny.

Jak však dodává, některé pocity v reality show doopravdy navodit nelze. Třeba hrozbu fyzického násilí, věznění či strachu o holý život. Zdá se jí také nepatřičné, když rodina reaguje, jako by jí šlo o život, a přitom jí jde jen o milion korun.

Aktuálně.cz: Jak byste jako historička zhodnotila práci s historickými fakty a reáliemi v reality show Dovolená v protektorátu?

Marie Černá: Z toho, co jsem viděla, se mi zdá, že si autoři pořadu skutečně dali práci, aby zapracovali množství dobových reálií a detailů a že se snaží s nimi nakládat korektně, to znamená, že otevřeně přiznávají, pokud si je přizpůsobují pro svoje potřeby.

A.cz: A co jednání členů rodiny? Přibližuje se životu dobové rodiny, nebo je příliš ovlivněno tím, že vše je jen jako?

Vlastně tu není vše jen jako. Řada věcí, které rodina prožívá, je tu reálných. Reálná sice nejsou protektorátní nařízení, potravinové lístky ani prodavač, ale omezený přísun potravin pro rodinu reálný je. Stejně jako kráva, kterou musejí podojit, nebo došky, které musejí vyřezat. S řadou věcí se tedy musí, tak jako v jiné reality show, skutečně potýkat, musejí improvizovat a podobně.

A.cz: Rodina kromě toho ví, že vše bude trvat jen dva měsíce, zatímco tehdy se lidem honilo hlavou: Kdy tahle hrozná válka skončí?

I diváci vědí, že to bude trvat jen určitou dobu. Jsou v tomto směru pod reálným tlakem a třeba i zažívají nějakou nepohodu a diváci mohou sledovat, jak se s tím vyrovnávají, případně v teple svých domovů dumat o tom, jak by se s podobnými situacemi vyrovnávali oni sami. V tomto smyslu jde skutečně o reality show, kde určité činy mají svoje určité následky: když projí moc rychle zásoby, budou mít po zbytek týdne hlad, nesplní určitý úkol, nedostanou peníze na nákup jídla a také jim z mincovny nepřistane na jejich konto určitý obnos.

A.cz: Co říkáte interakci rodiny s herci, kteří mají jasné režijní pokyny?

Jde o jakousi hru na protektorátní moc, která je personifikovaná postavami převlečenými za protektorátní četníky, gestapo, učitele, starostu... Tady se rozehrává jednoznačná hra na "jako", u níž víme, že nemůže mít takové následky, jako kdyby to bylo doopravdy. Noční přepad je nepříjemný, stejně jako nepořádek, který za sebou postavy hrající gestapo nechaly, ale nikoho to na životech neohrožuje.

O to více je matoucí a vlastně i nemístné, že rodina se tváří, jako by byla reálně fatálně ohrožena. Jestli je to dílem scénáře, pozdějšího střihu, nebo spontánního prožitku aktérů, není zřejmé. V tom je vlastně idea, že aktéři budou v rámci reality show nuceni jednat a rozhodovat se tváří v tváři hrané protektorátní zvůli a tím nějak protektorát přibližovat, pofidérní. Důsledky jejich volby nikdy nebudou realistické, pouze herní. A ani ty nejsou v Dovolené, z toho, co jsem viděla, zřejmé. Tady jsou jednoznačné meze zvoleného žánru.

A.cz: Můžete uvést příklad?

Něco na vlastní kůži takto zažít lze, třeba různé ústrky, nepříjemnosti, fyzické strádání, hlad, ale něco ne. Hrozbu z fyzického násilí a smrti, zastrašování, neustálý tlak a strach, který lidi v protektorátu provázel, bude v reality show možné vždycky jen kašírovat. A i když se do těch hrozeb rodina vžije, pro diváka to vždycky zůstane kašírkou a může si říkat, že rodina koneckonců hraje o milion, ne o život. Lze ovšem ocenit, že tvůrci nechtěli protektorát omezit jen na to nepohodlí a nedostatek a přispívat tak pohledu, že Čechům se za války zas tak moc nedělo. Nicméně jimi zvolené prostředky prostě nemůžou náležitě fungovat.

A.cz: Jak již bylo řečeno v úvodu, období protektorátu chce veřejnosti přiblížit také první díl počítačové simulace Československo 38-89, na níž jste se coby historička podílela. V čem je její přístup k protektorátu odlišný, tedy samozřejmě kromě formátu – počítačová simulace vs. televizní pořad?

Naše simulace má poměrně přesně vymezený žánr, účel a cílovou skupinu. Jde o tzv. serious games, jde tedy o to, herní formou, kterou umožňují počítače, se seznámit s nějakým tématem nebo třeba dobou. Cílí hlavně na mladé lidi, především na středoškoláky. Mimo jiné chce také být výukovou pomůckou, zatraktivnit vyučování soudobé historie. Je tu také zásadní rozdíl v "konzumaci", je tu rozdíl mezi hrát a dívat se. V případě počítačové simulace jsou uživatelé aktivně vtahováni do hry, pátrají sami po tom, co se v minulosti stalo. Záleží na nich, co vypátrají, co se dozvědí. V Dovolené hraje vlastně jenom jedna rodina, ona jde s kůží na trh, a proto má být také na konci odměněna, ostatní se dívají, jak hraje.

A.cz: Čím to podle vás je, že se najednou začalo o době protektorátu tolik mluvit, a proč právě nyní vznikly dva takto výrazné projekty k tomuto údobí?

Simulace Československo 38-89 není zaměřena výhradně na protektorát, má širší záběr – obecně na soudobé dějiny. Protektorát je jedním z období a témat, které jsme zpracovávali. Bezesporu velmi významným a těžko pominutelným. Co se týče jiných projektů, asi to bude také letošním 70. výročím konce války. Výročí jsou vždycky příležitostí, jak určité momenty intenzivněji připomínat, a je logické, že veřejnoprávní médium, jako je Česká televize, v tomto bude sehrávat důležitou roli.

autor: Zuzana Hronová | 15. 6. 2015 9:32

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama