Česko-slovenské talentmánie jsou spíš omyl než zásah

Helena Zikmundová
5. 11. 2010 12:05
Když nefunguje pohnutka Ono tam nic lepšího není
Česko Slovensko má talent - Jaroslav Slávik a Brejk Denz Bradrz
Česko Slovensko má talent - Jaroslav Slávik a Brejk Denz Bradrz | Foto: Jiří Herman/www.hermina.cz

Praha - V zámoří to znovu žije X Faktorem a tanečními soutěžemi, i když reality TV je celkově spíš na ústupu. U nás ovšem na ustupování ještě není pravý čas - zatím jsme si neodbyli hlavně poslední vývojové stádium, které definitivně dává prostor všem divným, bláznivým a asociálním. A tak tu máme federální souboj dvou pořadů, čtyř televizí (a dvou nejmenovaných supermarketů v rolích sponzorů).

Superstar byla pro mladé zpěváky, X Faktor už dal šanci více věkovým kategoriím a stávající soutěže talentů otvírají dveře výstředním performerům bez rozdílu věku, pohlaví, uměleckého puzení a duševní (ne)vyrovnanosti. Zahraniční producenti a dramaturgové si totiž uvědomili nebezpečnou nudnost omezujících kritérií a zjistili, že je fajn pustit rovnou před porotu i ty méně příčetné soutěžící.

Talentmania - Pavol Habera, Alena Šeredová a Zdeněk Troška
Talentmania - Pavol Habera, Alena Šeredová a Zdeněk Troška | Foto: Archiv TV Nova

Zbytek už zařídí samospádný proces, jehož složky tvoří škodolibost, soucit a pýcha na hrdiny z lidu kombinovaná s neutuchajícím zájmem o obskurnosti - tedy hlavní prvky dnešní popkultury akcelerované vlivem internetu.

V jistém smyslu jsou pak tyto „talentové soutěže" i přiznáním, že diváci jsou nakonec obchodně vzato opravdu důležitější než arogantní nebo blahosklonní suveréni za porotcovským pultíkem. I ten nejobávanější kritik nakonec skáče podle toho, kolik lidí si zapne televizi.

Absence pudu sebezáchovy 

Stejně jako Superstar nicméně mají i tato klání udržovat aspoň iluzi, že hledají to nejlepší z daných oborů. Přitom samozřejmě existují lepší tanečníci, operní pěvci, iluzionisté a nejspíš i cvičení psi. Kdyby byli soutěžící opravdu takové zázraky, s největší pravděpodobností už by se dávno do televize dostali - zvlášť při poměru zábavných pořadů k počtu obyvatel Česka.

A tak tu máme přehlídku lehké nadprůměrnosti říznutou občas absencí pudu sebezáchovy. Čím unikátnější talent účastníka, tím větší známky podivínství obvykle vykazuje - jako například brněnský borec v Talentmanii, který kompenzuje téměř absolutní prkennost projevu tím, že se dokáže prosoukat squashovou raketou.

Česko Slovensko má talent - Jan Kraus
Česko Slovensko má talent - Jan Kraus | Foto: Jiří Herman/www.hermina.cz

V porovnání s většími národy a trhy se u nás navíc projevuje to, že množina talentů je prostě omezená, což občas nutí porotu rozplynout se nad někým, kdo zpívá blbě, ale jinak než všichni ostatní. Výsledek je pak smířlivější a podobný tradiční české disciplíně: tak trochu kolektivnímu obdivování toho, jaký jsme my Češi (a Slováci) talentovaný národ.

Zhruba uprostřed výběru, po semifinálových kolech, je snad možné porovnávat: která produkce projevila víc talentu?

Talentmánie mají talent

Koncept Got Talent se poprvé rozběhl v Americe a stojí za ním Brit Simon Cowell, dnes v podstatě symbol televizních reality klání typu Superstar. Je to ovšem mezi jeho ostatními kousky trochu zvláštní případ: za prvé místo sebe do americké poroty nasadil svého kamaráda, protivného britského bulvárního novináře Pierse Morgana (ten, který má nyní nahradit Larryho Kinga na CNN). A za druhé bylo America's Got Talent nečekaně estrádně uvolněné - především díky tomu, že v porotě zasedal i David Hasselhoff, který se nejednou dostavil v mírné opici.

V Británii už se do toho vložil Cowell osobně a vznikla show generující z oněch lehce nadprůměrných překvapivě hvězdné fenomény, jakými se stali Paul Potts a především Susan Boyleová. Nemají víc talentu než dřív, jen se jim dostalo potřebného marketingově emočního popíchnutí.

Česko Slovensko má talent - Lucie Bílá a Jan Kraus
Česko Slovensko má talent - Lucie Bílá a Jan Kraus | Foto: Jiří Herman/www.hermina.cz

Středoevropský region zatím pro franšízu Got Talent znamenal jeden velký úspěch - včetně výborně sledované čistě slovenské soutěže Slovensko má talent z roku 2008. Opci na mezinárodní (potažmo federální) verzi nakonec získaly televize Prima a JOJ, a zajistily si tak proti Nově a Markíze výhodu zavedenějšího formátu. Což, jak napovídá sledovanost, nemusí být vždycky rozhodující: novácká Talentmania si průběžně drží lepší sledovanost než Česko Slovensko má talent (viz třeba zde).

Kdo má lepšího Simona?

Role v porotě jsou dané od počátků někdejšího Pop Idolu neboli Superstar. Je třeba nesmlouvavého drsňáka s ledovým pohledem, jednoho pokud možno trochu výstředně vypadajícího klauna a jedné jehovisticky pozitivní ženy, která bude dávat palce nahoru i za to, že si soutěžící vzal růžové ponožky. Toto rozvržení lze rozšiřovat, ale není radno je měnit - Česká Superstar byla nudnější mimo jiné právě tím, že v ní nikdy nebyl žádný pořádný Simon Cowell.

Slovenská strana už tehdy našla celkem odpovídajícího chladného kritika v Palovi Haberovi, který nyní soudcuje Talentmanii. Osmdesátková hvězda se úspěšně recyklovala jako remcal schopný vzbudit respekt a nenechá se jen tak dojmout, takže přináší aspoň zlomek mrazivé autority, kterou obstarává právě Cowell.  O tom, jestli vždycky rozumějí všemu, co komentují, se nepochybuje - svrchovanost je součástí jejich role.

Foto: Aktuálně.cz

O něco méně je tohle sebevědomí vidět v případě Jara Slávika, který má stejnou katovskou úlohu v pořadu Česko Slovensko má talent. Příkré soudy tak částečně leží na ramenou Jana Krause; ten se ovšem projevuje mnohem vstřícněji, než jsou na něj diváci zvyklí, a hlavně mnohem méně.

Kraus tu bojuje s nutností přizpůsobit se zaměstnavateli i formátu a tady je prostě nekrausovský; vylézá z něj jenom smířlivý a zaměnitelný bonmotář a vlastně se ztrácí opodstatnění jeho účasti. Má v tom paradoxně nevýhodu oproti Zdeňku Troškovi v Talentmánii, jehož oposlouchané buranské historky a vtipy jsou v každém pořadu stejně neškodné a zároveň téměř všude stejně mimo.

Pokud jde o sluníčkovou ženskou porotkyni, Česko Slovensko má talent jasně našlo ideál v Lucii Bílé. Slovenka Adéla Banášová v konkurenčním pořadu je trochu moc zdravě cynická na to, aby ze sebe dostala to pravé sálavé nadšení. Alena Šeredová, která už porotu opustila, zase nezvládala být ve vší té přívětivosti dostatečně zábavná. Nebo dát dohromady dvě smysluplné věty za sebou.

Moderátoři: Leoš kontra hezouni

Talentmania vlastně Banášovou připravila o prostor pro její hlavní talent: pohotově glosovat, co se před kamerou děje. Namísto toho soutěži moderátorsky vládne Leoš Mareš, kterému dochází dech a občas by zoufale potřeboval záchranu právě v podobě partnera nebo partnerky.

Česko Slovensko má talent využívá britského modelu dvou moderátorů: Jakub Prachař a Martin Rausch víceméně naplňují přístup rozjívených zvědavých kluků, jako to v originále dělá populární dvojice Ant a Dec.

Česko Slovensko má talent - Martin Pyco Rausch, Jakub Prachař a Liana Oláhová
Česko Slovensko má talent - Martin Pyco Rausch, Jakub Prachař a Liana Oláhová | Foto: Jiří Herman/www.hermina.cz

Prachař s Rauschem jsou ovšem výrazně pohlednější než britské protějšky, takže víc přitáhnou mladé divačky a těm starším zapadnou do kategorie „hezkých slušně oblečených chlapců". Výhody pracovního partnerství využívají prakticky v každém díle: když mladší Prachař ujede, zkušenější Rausch udrží konverzaci se soutěžícími nebo porotou ve správných kolejích.

Poslední, i když trochu menší a opomíjenou slovenskou moderátorskou výhodu má ovšem na své straně Nova a Talentmania - reporty „z pole" obstarává Bruno Ciberej, komentátor vtipnější a přirozenější, než je v českém kraji zvykem.

Divadelní casting a třetí odvar

Soutěže Got Talent (zatím) úspěšně působí dojmem něčeho alespoň trochu nového a kompaktního, co stojí zmlsanému divákovi za pozornost. Na sledovanosti se to u nás příliš neodráží, protože většina českého publika nemá důvod takové drobnosti odlišit, nicméně za pořadem je znát kalkul zahraničních producentů, kteří své věci rozumějí.

Rozdíly se na první pohled projevují už v prostoru, kde se soutěž odehrává: porota má blíž k publiku, udržuje se atmosféra divadelního castingu a osobní příběhy soutěžících se dají lépe propojit s jejich výkonem na jevišti. Talentmania naproti tomu vypadá jako zmatenější odvar Superstar, nebo ještě spíš X Faktoru. A Leoš Mareš za to může jen částečně.

Talentmania - Pavol Habera, Alena Šeredová a Zdeněk Troška
Talentmania - Pavol Habera, Alena Šeredová a Zdeněk Troška | Foto: Archiv TV Nova

Pravidla dávají od začátku menší smysl, všechno se ještě rozmělňuje podružnostmi, jako je konkurs na Marešovu spolumoderátorku nebo absurdní Tipmania, ve které lachtan Meloun z pražské ZOO losuje tip na postupujícího. Jak bude produkce vyrábět humor, jestli Meloun naposledy zaplácá ploutvemi a odebere se na věčnost jako nedávno chobotničák Paul? - viz zde

Kdo bude soudit soudce?

Skoro se tu nabízí srovnání s dobou, kdy to Prima natírala licencovanému nováckému Big Brotheru svými lépe postavenými Vyvolenými. Tentokrát se ovšem lepší profesionální zvládnutost projevuje na sledovanosti až se zpožděním.

Obě velké komerční televize mají za sebou v reality žánru pár omylů, ale odhadnout reakci českého publika je - zdá se - čím dál těžší a nevyzpytatelnější. Platí to zvlášť tehdy, pokud je prakticky totožná skupina diváků nucena vybírat mezi dvěma show, které jsou si přes všechny popsané rozdíly pořád příliš podobné.

Susan Boyle
Susan Boyle | Foto: Reuters

Zatímco běžně by stačilo přijít v daném čase s poutavějším formátem než konkurence - což se půvabně projevilo 24. října, kdy obě soutěže převálcovala Jiřinka Bohdalová na ČT1 - komerční stanice vytvořily situaci, kdy záleží na každém detailu.

Stačí, aby divákům nešel pod nos výběr soutěžících na daný večer, nebo aby Zdeněk Troška rozepnul další knoflíček u košile a poodhalil svůj chlupatý hrudník typu Burt Reynolds - a máme tu důvod přepnout jinam. Odpadá tak nejčastější pohnutka ke sledování čehokoli: „Ono tam nic lepšího není."

Jak se navíc ukazuje, zaměnitelné talentové soutěže jsou méně atraktivní než jiné pořady: seriál s Bohdalovou Ach ty vraždy jim bude se vší pravděpodobností ukrajovat sledovanost i nadále, ale možná i formátově příbuzná a dokonale bezkonfliktní Star Dance, která opět začala na ČT. Z přímých konkurentů větší stabilitu nejspíš zase prokáže Talentmania, pocit prošvihnuté možnosti už ale sotva zmizí.

 

Jak se jim daří?

Tučné časy reality TV už asi proběhly i u nás - alespoň podle vývoje průměrné sledovanosti

Vyvolení I (Prima, 2005) - 1,47 mil.
Big Brother I (Nova, 2005) - 0,943 mil.
Česko hledá superstar I  (Nova, 2004) - 2,7 mil.
Česko hledá superstar III (Nova, 2006) - 2 mil.
X Factor (Nova, 2008) - 1,66 mil.
Ano, šéfe! (Prima, 2009) - 0,9 mil.
Čápi s mákem (Prima, 2010) - 0,82 mil.
Na nože! (Prima, 2010) - 0,65 mil.
StarDance IV (ČT, 2010, po prvním dílu) - 1,32 mil. 

 

Právě se děje

Další zprávy