Těla dětí leží v pískovně dodnes. Po 81 letech ožívá krvavé poválečné tajemství Vroutku

Takhle vypadali zavraždění Gabriela, Manfred, Ferdinand a Bernhard Polákovi. Kvůli obavám o bezpečnost v Praze odjeli na konci války k rodičům na venkov.

Tři zavražděné děti, tři bílé kříže na místě jejich posledního spočinutí v masovém hrobě vedle fotbalového hřiště

Smrtí Františka Zelenky (vlevo) to všechno začalo. Jestli se jednalo o vraždu z nenávisti, pomstu nebo o nešťastnou náhodu, už se nikdy nezjistí.

Novinový článek z novin odsunutých obyvatel Podbořanska Heimatbrief Saazerland z r. 1980 vzpomínající na tragickou událost z 19. června 1945.

Zápis Státní bezpečnosti o „porevolučních událostech ve Vroutku“ z 25. srpna 1947. Spis byl až do roku 1994 veden jako tajný.

Náčrtek umístění hrobu rodin Polákových a Hertlových ve Vroutku vedle fotbalového hřiště ze složky StB.

Shrnutí zápisu o vraždě Františka Zelenky a následném „příkladném potrestání“ z archivu StB z listopadu 1947.

Výňatek z kroniky železniční stanice Vroutek z roku 1945, kterou tehdy psal Quido Pavlíček typickým poválečným jazykem.

Infotabuli o vraždě tří dětí i tom, co jí předcházelo, letos na místo jejich popravy a hrobu v jednom umístil spolek Budíček, jehož je David Šebesta členem.

V červnu 2024 David Šebesta k hrobu umístil aspoň zalaminovaný papír se vzpomínkou na zavražděnou rodinu. Na místě vydržel celé dva roky, občas se u něj objevila i kytička.

Na konci května 2026 byly nad hrobem vztyčeny tři křížky za tři malé chlapce, kteří se stali oběťmi nenávisti vůči Němcům. „Už teď začíná být vidět vyšlapaná tráva, jak se tam chodí lidé dívat,“ těší se David Šebesta, který památeční místo jako splacení historického dluhu inicioval.

Spisovatel a ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět o vroutecké vraždě Němců chystá další díl pořadu Kruté století.

Dům rodiny Hertlových na Karlovarské ulici čp. 123 na dobové fotografii focené z kostela sv. Jakuba.

Dům rodiny Hertlových na Karlovarské ulici čp. 123 na dobové fotografii.