Teenagerům škodí světelný smog. Špatně kvůli tomu spí a trpí duševními problémy

Magazín Magazín
14. 7. 2020 9:29
Poctivě zhasínat všechna světla uvnitř místnosti je dlouhodobě jednou ze základních rad, které lékaři dávají lidem, jimž se v noci nedaří usnout. Kvalitu spánku ale může zhoršovat i umělé osvětlení z ulice, což pak zejména u dětí a dospívajících vede k výkyvům nálady a mnohdy až k duševním problémům. S tímto zjištěním přišli v nové studii vědci z amerického Národního ústavu pro duševní zdraví.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Závěry výzkumu, které se objevily v odborném časopise JAMA Psychiatry, naznačují, že teenageři žijící v městských oblastech s vyšší mírou umělého osvětlení naspí v noci méně hodin než jejich vrstevníci v méně osvětlených čtvrtích.

"Přestože je množství světelných paprsků v okolí jen jedním z faktorů, které spánek ovlivňují, jeho snížení představuje účinný způsob, jak poruchám spánku a s nimi souvisejícím potížím předcházet," uvedla pro zpravodajský web stanice CNN spoluautorka studie Kathleen Merikangasová.

Ta společně se svými kolegy sbírala data o psychických problémech a spánkových návycích více než deseti tisíc Američanů ve věku mezi 13 a 18 lety. Informace, které náctiletí poskytli v dotaznících, pak výzkumníci srovnali s průměrnou mírou umělého osvětlení v oblastech, kde zkoumaní bydlí.

Z analýzy vyplynulo, že teenageři, kteří žijí ve více osvětlených čtvrtích, chodí později do postele, méně spí a zároveň častěji trpí výkyvy nálad, úzkostmi, či dokonce bipolární poruchou nebo nějakým typem fobie. Také se ukázalo, že kvalita spánku a míra psychické stability může záviset na socio-ekonomických podmínkách a etnicitě. Děti a dospívající z nízkopříjmových rodin či etnických menšin totiž častěji žijí v chudších oblastech, kde světla z ulice proudí více.

Vědci připomněli, že k vylučování spánkového hormonu melatoninu dochází, až když se setmí, a že při vystavování lidského organismu umělému osvětlení se jeho produkce snižuje, či dokonce zcela zastavuje. I když teenageři i mladší děti podle odborníků potřebují v ideálním případě spát devět hodin, v současné době patří mezi sociální skupiny, které spí nejméně, k čemuž přispívá používání chytrých telefonů a dalších technologií vyzařujících světlo.

Pokud se přitom člověku jeho vnitřní cirkadiánní rytmus, který určuje, kdy má spát a kdy být vzhůru, výrazně naruší nevhodnými spánkovými návyky či spánkovými poruchami, může to mít dlouhodobé negativní dopady na jeho psychické i fyzické zdraví. Vědci už v minulosti zjistili, že nedostatek spánku může zvyšovat krevní tlak, oslabovat imunitní systém, způsobovat tloustnutí nebo zvětšovat riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, demence či rakoviny.

Video: Může vás ketamin zbavit deprese?

Antidepresiva musíte brát dlouhodobě, u ketaminové terapie ale může účinek trvat měsíce i roky, říká investor do první psychedelické kliniky v Česku. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 28 minutami

Guterres si zajistil druhé funkční období v pozici generálního tajemníka OSN

Valné shromáždění OSN zvolilo Antónia Guterrese generálním tajemníkem na další pětileté funkční období. Portugalský politik byl jediným kandidátem a svůj post nakonec obhájil, aniž museli vyslanci 193 členských zemí jednotlivě odevzdávat hlasy. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.

Guterres stojí v čele OSN od 1. ledna 2017 a jeho stávající mandát vyprší na konci letošního roku. Ve funkci generálního tajemníka by nyní mohl zůstat do konce roku 2026, kdy mu bude 77 let.

Rodáka z Lisabonu před vyvrcholením volby doporučila na druhý mandát 15členná Rada bezpečnosti OSN a Guterres už v pátek složil přísahu pro další funkční období. V březnovém dopise o své vizi na další roky jmenoval jako nejnaléhavější výzvy současnosti pandemii covidu-19, klimatické změny, znečištění ovzduší i oceánů, složité a zdánlivě nekonečné války i "prudce rostoucí nerovnosti".

Zdroj: ČTK
Další zprávy