Teenagerům škodí světelný smog. Špatně kvůli tomu spí a trpí duševními problémy

Magazín Magazín
14. 7. 2020 9:29
Poctivě zhasínat všechna světla uvnitř místnosti je dlouhodobě jednou ze základních rad, které lékaři dávají lidem, jimž se v noci nedaří usnout. Kvalitu spánku ale může zhoršovat i umělé osvětlení z ulice, což pak zejména u dětí a dospívajících vede k výkyvům nálady a mnohdy až k duševním problémům. S tímto zjištěním přišli v nové studii vědci z amerického Národního ústavu pro duševní zdraví.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Závěry výzkumu, které se objevily v odborném časopise JAMA Psychiatry, naznačují, že teenageři žijící v městských oblastech s vyšší mírou umělého osvětlení naspí v noci méně hodin než jejich vrstevníci v méně osvětlených čtvrtích.

"Přestože je množství světelných paprsků v okolí jen jedním z faktorů, které spánek ovlivňují, jeho snížení představuje účinný způsob, jak poruchám spánku a s nimi souvisejícím potížím předcházet," uvedla pro zpravodajský web stanice CNN spoluautorka studie Kathleen Merikangasová.

Ta společně se svými kolegy sbírala data o psychických problémech a spánkových návycích více než deseti tisíc Američanů ve věku mezi 13 a 18 lety. Informace, které náctiletí poskytli v dotaznících, pak výzkumníci srovnali s průměrnou mírou umělého osvětlení v oblastech, kde zkoumaní bydlí.

Z analýzy vyplynulo, že teenageři, kteří žijí ve více osvětlených čtvrtích, chodí později do postele, méně spí a zároveň častěji trpí výkyvy nálad, úzkostmi, či dokonce bipolární poruchou nebo nějakým typem fobie. Také se ukázalo, že kvalita spánku a míra psychické stability může záviset na socio-ekonomických podmínkách a etnicitě. Děti a dospívající z nízkopříjmových rodin či etnických menšin totiž častěji žijí v chudších oblastech, kde světla z ulice proudí více.

Vědci připomněli, že k vylučování spánkového hormonu melatoninu dochází, až když se setmí, a že při vystavování lidského organismu umělému osvětlení se jeho produkce snižuje, či dokonce zcela zastavuje. I když teenageři i mladší děti podle odborníků potřebují v ideálním případě spát devět hodin, v současné době patří mezi sociální skupiny, které spí nejméně, k čemuž přispívá používání chytrých telefonů a dalších technologií vyzařujících světlo.

Pokud se přitom člověku jeho vnitřní cirkadiánní rytmus, který určuje, kdy má spát a kdy být vzhůru, výrazně naruší nevhodnými spánkovými návyky či spánkovými poruchami, může to mít dlouhodobé negativní dopady na jeho psychické i fyzické zdraví. Vědci už v minulosti zjistili, že nedostatek spánku může zvyšovat krevní tlak, oslabovat imunitní systém, způsobovat tloustnutí nebo zvětšovat riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, demence či rakoviny.

Video: Může vás ketamin zbavit deprese?

Antidepresiva musíte brát dlouhodobě, u ketaminové terapie ale může účinek trvat měsíce i roky, říká investor do první psychedelické kliniky v Česku. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 55 minutami

Ekonomika EU i eurozóny vzrostla nejrychleji od roku 1995

Ekonomika Evropské unie se ve třetím čtvrtletí částečně zotavila z koronavirového propadu, hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 12,1 procenta. V prvním rychlém odhadu to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Podobně v zemích eurozóny ekonomika vzrostla o 12,7 procenta. Je to nejvýraznější vzestup od roku 1995, kdy se tento údaj začal sledovat.

Ve druhém čtvrtletí se ekonomika EU propadla kvůli koronaviru o 11,4 procenta. V eurozóně se HDP snížil o 11,8 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy