Tang mohli lidé v regálech obchodů poprvé nalézt v roce 1957. Reklamy prášek propagovaly jako snídaňový nápoj plný vitaminu C, který se dá skladovat lépe než čerstvá pomerančová šťáva a má dokonce více vitaminů. I když je reklamní slogan pravdivý, instantní nápoj obsahuje kromě prospěšných vitaminů také cukry a umělá sladidla zvýrazňující chuť. Dokonce se v něm nachází i oxid titaničitý, jehož používání v potravinách v létě roku 2022 zakázal Evropský úřad pro bezpečnost potravin.
Prvních pár let po svém vzniku instantní nápoj nikoho příliš neoslnil. Proslavil ho až astronaut John Glenn, třetí Američan ve vesmíru a první, který se dostal na oběžnou dráhu Země. Díky tomu, že se prášek dobře skladoval, si ho s sebou Glenn přibalil do vesmírné lodi Mercury. Nápoj je spojený i s vesmírným programem Gemini - druhou misí NASA, která vyslala lidskou posádku do vesmíru.
Společnost General Foods, která prášek tehdy vyráběla, popularitu vesmíru využila jako reklamní strategii a začala Tang prodávat jako nápoj pro astronauty, ale i pro "obyčejné" lidi. "Tang byl vybrán pro astronauty vesmírné mise Gemini," hlásá tedy jedna z amerických reklam z 60. let. Od té doby si instantní nápoj získal nejen Američany. V devadesátých letech zažil boom i v České republice, je jen málo lidí starších 25 let, kteří nápoj neznají.
Značku Tang nyní vlastní americká potravinářská společnost Mondelēz International, která prášek dodává asi do třiceti zemí světa v několika příchutích. Nejvíce se prodává v Brazílii, Argentině a na Filipínách. V USA ho lidé hojně využívají nejen jako nápoj, ale dokonce z něj i vaří. Někteří ho přidávají ke kuřeti, vyrábějí z něj zmrzlinu, čaj, nebo dokonce i nepečený krémový koláč.
