Umělecká fikce - rekonstrukce díla Hendrika Hondia z roku 1642, vytvořená formou rytiny podle ztracené kresby Pietera Brueghela staršího. Ilustrační obrázek vytvořený AI. | Foto: Aktuálně.cz / Umělá inteligence / A.I. / Dall E3 a Mid Journey / Prompt engineering a koláž: Dan Poláček

Pouť za zázrakem a odpuštěním

Novou oficiální strategií se stala organizace masových poutí do svatyně svatého Víta v Saverne. Město na vlastní náklady zajistilo vozy, které odvážely zbývající tanečníky právě sem, v naději na zázračné uzdravení. Svatý Vít, který byl dosud vnímán jako původce prokletí, se stal jedinou nadějí.

Tanečníci - mnozí stále zmítáni transem - byli obuti do speciálních červených bot. Červená barva symbolizovala krev, utrpení, ale také božskou moc. Boty byly pokropeny svěcenou vodou a na jejich podrážky i špičky byly namalovány drobné křížky. Nemocní museli v posvěcených botách obcházet oltář zasvěcený svatému Vítovi, zatímco kněží sloužili mši a odříkávali modlitby.

Celá pouť byla zoufalým pokusem usmířit si rozhněvaného světce. Svatyně v Saverne, ukrytá v klidných lesích, byla přesným opakem chaotických a hlučných ulic Štrasburku. Zde, v tichu a atmosféře pokání, se mělo šílenství konečně zastavit.