Tajný ukazatel dlouhověkosti? Zapomenutý orgán může předpovídat rakovinu i délku života

Když se mluví o zdravém stárnutí, většina pozornosti směřuje k srdci, mozku nebo genetice. Jen málokdo by tipoval, že odpověď na otázku, proč někteří lidé stárnou pomaleji než jiní, se může skrývat v nenápadném orgánu uloženém za hrudní kostí.

Řeč je o brzlíku – součásti imunitního systému, kterou lékaři po desetiletí považovali za důležitou především v dětství. Nové studie vědců z Lékařské fakulty Harvardovy univerzity však naznačují, že tento „zapomenutý orgán“ může hrát zásadní roli po celý život. Výsledky publikované ve dvou studiích v časopise Nature ukazují, že lidé se zdravějším brzlíkem žijí déle, mají nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění i některých druhů rakoviny a lépe reagují na moderní imunoterapii.

Související

Rakovina nemusí být konečná. Úmrtnost v Česku klesá rychleji než jinde, říká onkolog

„Brzlík byl po desetiletí přehlížen a možná představuje chybějící dílek skládačky vysvětlující, proč lidé stárnou rozdílně a proč u některých pacientů selhává léčba rakoviny,“ dodal autor studií Hugo Aerts. Podle něj si zdraví brzlíku zaslouží mnohem větší pozornost. „Naše zjištění naznačují, že zdraví brzlíku může otevřít nové cesty k pochopení toho, jak chránit imunitní systém během stárnutí,“ dodal.

Orgán, který měl být dávno „v důchodu“

Brzlík je klíčovým tréninkovým centrem pro T-lymfocyty – buňky, které pomáhají organismu rozpoznávat infekce, nádorové bujení i další hrozby. Protože se však po pubertě postupně zmenšuje a jeho aktivita klesá, převládal mezi odborníky názor, že v dospělosti už nehraje významnou roli.

Právě tento předpoklad nyní dostává vážné trhliny. Výzkumníci analyzovali data více než 27 tisíc dospělých účastníků rozsáhlých zdravotních studií. Pomocí umělé inteligence hodnotili běžné CT snímky a z velikosti, tvaru a složení brzlíku vytvořili takzvané skóre jeho zdravotního stavu.

A dospěli k překvapivě jednoznačným výsledkům: lidé s nejzdravějším brzlíkem měli přibližně o 50 procent nižší riziko předčasného úmrtí. Riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění u nich bylo nižší o 63 procent a pravděpodobnost vzniku rakoviny plic klesla o 36 procent. Tyto souvislosti přetrvávaly i po zohlednění věku a dalších zdravotních faktorů.

Související

Hematolog: Rakovina je organizovaný zločin. Ta nejhorší zabije i za pár týdnů

Imunitní věk důležitější než ten kalendářní

Autoři studie se domnívají, že zdravý brzlík pomáhá udržovat rozmanitost T-lymfocytů. Díky tomu je imunitní systém schopen lépe reagovat na nové hrozby, ať už jde o infekce, nebo vznikající nádorové buňky. Naopak zhoršující se stav brzlíku může znamenat oslabení imunitní odolnosti. Studie navíc ukázaly, že s horším zdravím tohoto orgánu souvisejí faktory, které jsou dobře známé i z jiných oblastí medicíny – chronický zánět, kouření, obezita či metabolický syndrom.

Jinými slovy: stav brzlíku může představovat jakési okno do skutečného biologického věku imunitního systému.

Ještě zajímavější výsledky přinesla druhá studie zaměřená na pacienty s rakovinou. V rámci ní vědci analyzovali více než 1200 nemocných léčených imunoterapií – metodou, která aktivuje vlastní obranyschopnost organismu proti nádoru. Ukázalo se, že pacienti se zdravějším brzlíkem měli o 37 procent nižší riziko postupu onemocnění a o 44 procent nižší riziko úmrtí.

Tyto rozdíly přetrvávaly i po zohlednění typu nádoru, charakteristik pacientů a způsobu léčby. Další analýzy navíc potvrdily, že vyšší skóre zdraví brzlíku souvisí s pokračující tvorbou nových T-lymfocytů, větší rozmanitostí imunitních buněk a silnější aktivací obranných mechanismů.

Související

Ta nejhorší rakovina. Lékař vysvětluje, proč právě na nádor plic umírá nejvíc Čechů

Vědci upozorňují, že jde zatím o první krok. Metoda hodnocení brzlíku pomocí umělé inteligence ještě není připravena pro běžnou klinickou praxi a výsledky bude potřeba potvrdit v dalších studiích. Zatím také není jasné, zda lze zdraví brzlíku aktivně zlepšit změnou životního stylu. „Lepší porozumění zdraví brzlíku a jeho sledování by mohlo lékařům v budoucnu pomoci přesněji hodnotit riziko onemocnění a lépe rozhodovat o léčbě,“ dodal Aerts.

VIDEO: Nám už pacienti vynadat nemůžou, protože jim buď nestačí dech, nebo jsou v umělém spánku, říká lékař František Duška

Zdroj: Harvard Medical School, Nature, Science Daily