Reklama
Reklama

Syndrom zlomeného srdce se tváří jako infarkt. Vědci našli způsob, jak ho poznat dřív

Mysleli, že má infarkt. Pražská řidička ale po vypjatém konfliktu zemřela na syndrom zlomeného srdce, který se mu v prvních hodinách dokáže nápadně podobat. Lékaři proto oba stavy někdy rozliší až při invazivním vyšetření. Nový diagnostický systém teď slibuje, že zásadní rozdíl odhalí dřív: z krve a několika dalších údajů.

Mature,Woman,Having,Heart,Attack,On,Grey,Background
Syndrom zlomeného srdce může spustit mimořádně silný fyzický nebo psychický stres. Foto: Shutterstock – Pixel-Shot
Reklama

Takotsubo syndrom se v Česku dostal výrazněji do povědomí také kvůli tragickému případu z centra Prahy. V srpnu 2022 se tehdy sedmačtyřicetiletá řidička dostala do konfliktu s cyklistou. Spor, který začal slovní rozepří, přerostl ve fyzickou potyčku.

Ženě se následně udělalo špatně. O dva dny později zemřela v nemocnici. Lékaři jako příčinu smrti určili takotsubo syndrom, známý jako syndrom zlomeného srdce, který může spustit mimořádně silný fyzický nebo psychický stres. 

Pacient často přijde s náhlou bolestí na hrudi, EKG ukáže změny a v krvi stoupnou srdeční biomarkery. Lékaři proto musejí počítat i s infarktem. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že u takotsubo syndromu nenajdou typickou tepennou uzávěru, která brání průtoku krve do srdečního svalu.

Syndrom nejčastěji postihuje ženy po menopauze a často ho předchází silný emoční nebo fyzický stres. Podle nové studie tvoří přibližně jedno až čtyři procenta případů, u kterých lékaři původně předpokládají akutní koronární syndrom. Právě podobnost obou stavů komplikuje rychlou diagnózu.

Reklama
Reklama

Mezinárodní výzkumný tým nyní vytvořil nový systém BioTAK, který kombinuje biologické pohlaví s několika krevními biomarkery, látkami v krvi, které odrážejí stav srdce a cév. Systém má lékařům pomoci odhadnout pravděpodobnost takotsubo syndromu ještě před invazivní koronární angiografií, při které zavedou katetr až k srdečním tepnám. 

Téměř 90procentní úspěšnost, má to ale háček

Vědci pracovali s daty 3615 pacientů s akutním koronárním syndromem nebo takotsubo syndromem. První skupinu 1823 lidí použili k vytvoření skóre, dalších 1792 pacientů pak posloužilo k nezávislému ověření výsledků. 

Do konečné pětice faktorů zahrnuli pohlaví a čtyři biomarkery spojené s různými pochody v kardiovaskulárním systému: NT-proBNP, který odráží zatížení srdečního svalu, LDL cholesterol a dva méně známé proteiny související mimo jiné s regulací stresové reakce, stažením cév a stabilitou aterosklerotických plátů.

Systém BioTAK si vedl dobře i při nezávislém ověření. Ještě před invazivním vyšetřením dokázal u téměř 90 procent pacientů určit, zda je pravděpodobnost takotsubo syndromu nízká, nebo naopak vysoká.

Reklama
Reklama

„Naše studie ukazuje, že jednoduchá kombinace krevních biomarkerů a biologického pohlaví dokáže tyto pacienty identifikovat s pozoruhodnou přesností ještě před srdeční katetrizací,“ uvedl spoluautor Florian A. Wenzl z Oxfordské univerzity.

Výzkum zároveň přináší další stopy k pochopení samotného syndromu. Dva biomarkery poukazují na význam spojení mezi mozkem a srdcem a podporují představu, že takotsubo vzniká jinými mechanismy než klasický infarkt související s aterosklerózou.

„Biomarkery zároveň nabízejí vhled do biologických procesů, které odlišují takotsubo syndrom od klasického infarktu,“ doplnil spoluautor Victor Schweiger z Univerzitní nemocnice v Curychu.

Jeden ze dvou zmiňovaných proteinů navíc ovlivňuje neuropeptidy spojené se stresem, úzkostí, cévním napětím a autonomním nervovým systémem. Druhý pak souvisí se stabilitou aterosklerotických plátů. Právě jejich kombinace podle vědců ukazuje, že takotsubo nese jiný biologický podpis než běžný infarkt.

Reklama
Reklama

BioTAK však nemá automaticky nahradit katetrizaci. „Pokud je srdeční katetrizace z medicínského hlediska nutná, náš systém ji nenahrazuje,“ zdůraznil Christian Templin z Univerzitní medicíny Greifswald. Podle něj by ale nový nástroj mohl pomoci lépe rozhodovat o dalších vyšetřeních a u vybraných pacientů omezit zbytečné invazivní zákroky.

Další studie teď musí ověřit, zda BioTAK zlepší diagnostiku a péči i v běžném provozu urgentních příjmů a kardiologických oddělení.

VIDEO: Čím je lékařská studie kvalitnější, tím je pro homeopatii nepříznivější, tvrdí farmaceut

Zdroj: European Heart Journal, PubMed, University of Zurich, Seznam Zprávy


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama