Výzkumníci z Gallupova ústavu v loňském roce pořídili 151 tisíc rozhovorů s dospělými obyvateli více než 140 zemí po celém světě, aby se zeptali na jejich emoce. Ty měří už od roku 2006. Přestože autoři studie zaznamenali lehký pokles stresu, pocity smutku, zloby a strachu podle nich naopak nepřestávají růst.
Války, politické krize a humanitární katastrofy, jimž zeměkoule v uplynulých 12 měsících čelila, se na základě rozhovorů nejzáporněji otiskly do emocí obyvatel Čadu. Středoafrickému státu tak v současnosti náleží nechvalný titul nejnegativnější země světa. Hned za ním se umístily Niger, Sierra Leone a Irák.
Ekonomika Čadu je založená na vývozu ropy a už od roku 2014 čelí hluboké recesi. Navzdory nerostnému bohatství se jeho obyvatelé potýkají s velmi nízkou životní úrovní, která sužuje také populaci dalších středoafrických národů.
Americká televizní stanice CNN s odkazem na studii uvedla, že šest z celkových 15 milionů obyvatel Čadu žije v extrémní chudobě. Doplnila také, že 72 procent z nich se v minulém roce alespoň jednou dostalo do situace, kdy nemělo dost peněz na jídlo.
Po celém světě pak čtyři z deseti lidí, kteří se výzkumu Gallupova ústavu v roce 2018 zúčastnili, tvrdili, že měli v nedávné době hodně starostí, a každý třetí v tomto období pociťoval fyzickou bolest. Čtvrtina zkoumaných se pak podle výzkumné zprávy přihlásila ke smutku a 22 procent z nich ke vzteku.
Výzkumníci ovšem u zpovídaných zachytili také pozitivní emoce. Sedm z deseti lidí napříč zeměmi prohlásilo, že v poslední době zažívalo potěšení nebo odpočatost. Pocit uctivého zacházení ze strany druhých potom mělo 87 procent účastníků výzkumu.
Titul nejpozitivněji smýšlející země na světě obhájila Paraguay. V závěsu za ní skončily některé další státy z pomezí Střední a Jižní Ameriky jako Panama, Guatemala, Mexiko, El Salvador a Honduras. Tyto země přitom rovněž bojují s vysokou mírou chudoby a kriminality.
"Obyvatelé Latinské Ameriky se sice nemohou chlubit kdovíjakou životní úrovní, ale přesto se smějí a radují více než kdokoli jiný na světě. Vysoká skóre pozitivních emocí, která jsme u nich naměřili, odráží kulturní tradice regionů postavené na optimistickém přístupu k životu," citovala CNN Jona Cliftona z týmu Gallupova ústavu.
Češi se v mezinárodním srovnání jeví jako spíše pozitivně uvažující národ, přestože přední příčky žebříčků neobsadili ani u kladných, ani u záporných emocí. Vztek loni podle souhrnu Gallupova ústavu pociťovalo 13 procent českých respondentů, smutek 14 procent a strach 25 procent. S radostí se naopak svěřilo 68 procent českého vzorku a s odpočatostí 65 procent.
