


Každý rybář je zná. Historky o třímetrových sumcích, kteří utrhli vlasec, nebo zaručené rady, že bez úplňku nemá cenu vyrážet k vodě. Jenže co je pravda a co jen rybářská latina? Jan Bartoň z Moravského rybářského svazu a předseda jeho pobočného spolku Brno 2, který chytá ryby už téměř 40 let, má jasno. Některé zažité pravdy podle něj vůbec neplatí. Jaké to jsou?

Největší rybářský mýtus? Jednoznačně velikost ryb. „Rybáři mají ve velikosti ulovených ryb tendenci přehánět. Když jim ryba utrhne vlasec, najednou z ní bývá dvoumetrový, nebo dokonce třímetrový sumec. Přitom mohl mít klidně jen metr. Jen na něj zrovna neměli vhodné náčiní,“ říká Bartoň.
Podobné legendy pak mezi rybáři žijí dlouhé roky. Pravda ale často vyjde najevo až při výlovu rybníka, když se v něm žádný vodní obr nenajde.
Jedna z nejrozšířenějších představ říká, že sumce nemá cenu přes den vůbec zkoušet. Jenže realita je jiná. „Sumec rozhodně neloví jen za tmy. Běžně se chytá i v poledne,“ vysvětluje rybář. Ano, za tmy mají sumci výhodu, protože je kořist hůře vidí. To ale neznamená, že přes den neloví a že se neumí dobře maskovat.
Navíc sumec se při lovu nespoléhá na zrak. Má velmi malé oči a orientuje se hlavně pomocí citlivých vousků a vibrací ve vodě.
Měsíční fáze řeší rybáři od nepaměti. Bartoň připouští, že ryby mohou na fáze měsíce reagovat, jenže podle něj neexistuje žádné pravidlo, které by říkalo, že za úplňku ryby neberou nebo naopak berou lépe. „Nějaká spojitost tam může být. Nikdy se ji ale nepodařilo prokázat v tom smyslu, že by štika nebrala za úplňku a podobně. Spíš to souvisí s tlakem,“ vysvětluje.
Právě tlak podle něj často rozhoduje o tom, jestli budou ryby aktivní. „Ve chvíli, kdy je vysoký tlak, se ryba chová jinak, než když je nízký tlak,“ dodává.
Překvapivý fakt, který mnoho lidí nezná, je skutečnost, že totiž na rozdíl od většiny živočichů ryby nepřestávají růst. Pokud mají dost prostoru, dostatek potravy a vhodné podmínky, zvětšují se prakticky celý život. I proto mohou na velkých přehradách nebo jezerech dorůst do skutečně rekordních rozměrů.
„Typickým úkazem mohou být Mušovská jezera, kde narostli kapři do rekordních velikostí až čtyřiceti kilo,“ dodává Bartoň.
Často se říká, že největší ryby čekají v nejhlubší vodě. Ani to ale neplatí.
Ryby totiž velmi často vyjíždějí za potravou do mělčin, kde je více kyslíku i přirozené potravy. „S hloubkou to nemá nic společného, spíš s rozlohou vody jako takové. Ryba má radši, když je voda teplá. Až na výjimky, jako jsou například štika a candát,“ popisuje Bartoň.
Mnozí rybáři se snaží nahodit co nejdál. Podle odborníka je to ale zbytečné. „Ryba vyhledává spíš mělčí partie, a to z toho důvodu, že v nich může najít víc potravy,“ popisuje Bartoň.
Třeba na přehradách jsou to podle něj typicky koryta bývalých vodních toků, ve kterých se ryby pohybují. „Z těch koryt většinou vyjíždí na hrany a na těch se drží, protože tam mají potravu,“ doplňuje. Rozhodující proto není délka náhozu, ale především znalost revíru.
Ne všechny rybářské poučky jsou ale mýty. Pokud chce rybář ulovit skutečně velkého sumce nebo jiného dravce, měl by použít větší nástrahu.
„Lidé si často myslí, že metrový sumec nespolkne velkou rybu. Opak je pravdou. Bez problémů dokáže sežrat i půlmetrového kapra,“ říká Bartoň. Na malou nástrahu naopak mnohem častěji zabere menší ryba. „Když dáte malou rybu, je pravděpodobnější, že chytnete nějaké miminko, kterému můžete ublížit neopatrnou manipulací,“ uvádí Bartoň.
Na závěr přichází mýtus, kterému věří snad každý začátečník. Nasypat do vody co nejvíc krmení se však nemusí vyplatit. Ryby se mohou jednoduše nasytit a o nástrahu ztratit zájem. Navíc nadměrné vnadění zhoršuje kvalitu vody.
„Někdy přitom stačí pár kuliček krmení. Ryba pak potravu aktivně hledá a šance na záběr bývá větší,“ uzavírá Jan Bartoň.
Zdroj: autorský text






Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů směřuje podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) ke snížení schodku v návrhu rozpočtu pro příští rok a k dalším úsporám v následném závěrečném účtu. Koalice má podle něho předběžnou dohodu na některých opatřeních ve zdravotnictví a ve školství. Poslanec SPD Jan Hrnčíř předtím novinářům řekl, že jednání jsou konstruktivní a budou pokračovat.



Česká justice se vrací k jedné z největších privatizačních bolestí konce 90. let. Ani téměř po třiceti letech pachuť kolem prodeje Mostecké uhelné společnosti nezmizela. Dříve odsouzený uhlobaron Antonio Koláček teď prý chce přijít s důkazy, které pohled na privatizaci změní. A jej osvobodí.



Na území národního parku Šumava uniká do půdy plyn jedovatý plyn fosgen, sdělil iROZHLASU poslanec Filip Turek (za Motoristy). Původně tvrdil, že jde o yperit. Potvrdil informaci Českého rozhlasu, že látky unikají v oblasti Dobré Vody u Prášil na Klatovsku. O úniku toxických látek, které jsou pozůstatky po československé armádě, informoval ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).



V současnosti nepanují podmínky pro věcný dialog s USA o strategické stabilitě, uvedlo v pondělí podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tvrdí, že rozmístění amerických raketových systémů v Evropě včetně Norska by mohlo zničit všechny zbývající podmínky pro takové jednání.



Nový severokorejský ministr obrany Kim Song-ki v pondělí ostře odsoudil dvě vojenská cvičení Spojených států se spojenci a pohrozil případnou reakcí. Napsala to agentura Jonhap s odkazem na Kimovo prohlášení, které je první od jeho jmenování do funkce 29. srpna. KLDR označuje cvičení spojenců ve své blízkosti za agresivní a provokativní jednání a považuje je za nácvik invaze.