Stromy v Americe umírají mnohem rychleji než dřív

Zuzana Kleknerová Zuzana Kleknerová, zuk
25. 1. 2009 20:12
Lesy v USA podléhají vedrům a suchu
Teploty stoupají. A na západě USA ve velkém odumírají stromy.
Teploty stoupají. A na západě USA ve velkém odumírají stromy. | Foto: Reuters

Washington - Ze západního pobřeží Spojených států mizí stromy. Odumírají ve velkém, dvakrát rychleji než dřív.

Jejich úbytek ale nemají na svědomí kyselé deště, které Evropu strašily hlavně v sedmdesátých a osmdesátých letech uplynulého století.

Dokonce ani škůdci typu kůrovce, postrachu lesů na Šumavě.

Podle obsáhlé studie, zveřejněné v časopise Science, stromy zabíjí přílišné teplo a sucho.

Souvislosti: Tibetské ledovce tají moc rychle. Vyschnou i veletoky

Stejně jako jinde ve světě, i na západě USA průměrné teploty neustále rostou. A stromy v Kalifornii, Coloradu, Arizoně, ale i Britské Kolumbii, která je součástí Kanady, se s tím nedokážou vyrovnat.

"Průměrná teplota na západě Spojených států vzrostla v posledních desetiletích o 0,6 stupně Celsia," vysvětlil novinářům jeden z autorů zprávy, Phillip van Mantgem z Geologické služby Spojených států (USGS).

V Krušných horách ožírá stromy zvěř. Ty ve Spojených státech ale umírají hlavně kvůli globálnímu oteplování.
V Krušných horách ožírá stromy zvěř. Ty ve Spojených státech ale umírají hlavně kvůli globálnímu oteplování. | Foto: Aktuálně.cz, Ondřej Besperát

"Lesy ztrácejí stromy rychleji, než stačí narůst nové," citoval ho National Geographic.

Malý nárůst s velkými následky

"V uplynulých dvou desetiletích se množství starých stromů, které odumřely, zvýšilo na dvojnásobek," řekl van Mantgem.

Nárůst teploty o 0,6 stupně se na první pohled nezdá být nijak zásadní. Zdání však klame.

"Stačí to na to, aby se ztenčila sněhová pokrývka, aby došlo k dřívějšímu tání sněhu a aby se prodloužila letní sucha," píší vědci v časopisu Science.

Nadměrné teplo navíc nahrává hmyzu a nejrůznějším chorobám, jimž vyschlé stormy jen obtížně dokáží vzdorovat.

Američtí a kanadští experti se zaměřili na dřeviny starší než 200 let v celkem 76 lesních porostech. Data, která vyhodnocovali, sbírali půl století.

Nebývale rychlé odumírání se podle nich týká jak jehličnanů, tak stromů listnatých, a to ve všech nadmořských výškách.

Dřeviny, některé i stovky let staré, se neumí vyrovnat s přílišným suchem a teplem.
Dřeviny, některé i stovky let staré, se neumí vyrovnat s přílišným suchem a teplem. | Foto: Ondřej Besperát

Strašák i pro Evropu

Řídnutí lesních porostů na západě USA ale nestraší jen Američany.

Podle biologa Jerryho Franklina ze Seattlu by mělo zajímat i obyvatele celé Severní Ameriky, Evropy a částečně i Číny a Ruska. Zveřejněná analýza je totiž komplexní zprávou o stavu lesů - a o nebezpečí, které jim hrozí - v mírném pásmu jako takovém.

Umírání statných stromů přitom může mít dalekosáhlé následky: lesy budou absorbovat méně CO2, do atmosféry se dostane více skleníkových plynů a teploty ještě více porostou.

Souvislosti: V Česku vzniknou pralesy velké jako 630 Václaváků

 

Právě se děje

před 46 minutami

V Chorvatsku jsou i čtvrt století po válce desítky tisíc nevybuchlých min

V Chorvatsku jsou 24 let po skončení válečného konfliktu stále místa o celkové ploše 355 čtverečních kilometrů, kde hrozí miny. V těchto oblastech se nachází více než 30 tisíc min a také velké množství další nevybuchlé munice. Podle agentury HINA to řekl ministr životního prostředí Tomislav Ćorić.

Ministr tato čísla uvedl v souvislosti s podpisem dohody, která dokládá, jak značné finanční prostředky je potřeba vynaložit na likvidaci takového nebezpečného pozůstatku války. Na základě uvedeného dokumentu by měla být vynaložena v přepočtu téměř miliarda korun na projekt odminování a ochranu lesů jen v regionu Licko-senjské a Zadarské župy.

Projekt se týká odminování 1676 hektarů lesů a půdy v prostoru Přírodního parku Velebit a Národního parku Paklenica. Jeho realizace by měla být završena do června 2023.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Chrascina má bronz z MS vrchařů, Havlíčková byla druhou juniorkou

Dvě medaile přinesl české výpravě dnešní program mistrovství světa v běhu do vrchu. Marek Chrascina získal na krátké trati bronz mezi muži, hned za ním skončil Jan Janů. Barbora Havlíčková se v Argentině stala juniorskou vicemistryní světa. V sobotu budou o úspěch bojovat závodníci a závodnice v horském maratonu.

Devatenáctiletá běžkyně na lyžích Havlíčková ve svém doplňkovém sportu na šampionátu v Argentině nestačila jen na Angelu Matteviovou z Itálie a přidala další cenný kov k evropskému juniorskému zlatu z červencového šampionátu v Zermattu.

Havlíčková běžela závod jen z lyžařské přípravy, přesto uspěla na zhruba sedm a půl kilometru dlouhé trati. "Musím říct, že jsem to absolutně nečekala. Když jsme přiletěli do Argentiny, vůbec jsem se tady nedokázala srovnat s časovým posunem, fakt se mi běhalo hrozně mizerně. Taťka mě pořád uklidňoval, že je lepší, když se mi běhá před závodem mizerně a pak při něm dobře, než naopak. A měl pravdu," pochvalovala si v tisové zprávě.

Juniorská trať byla těsně před závodem upravena. Zmizel z ní jeden nebezpečný přeběh přes řeku, přesto byla velmi náročná. "V den závodu celý den pršelo, hrozně se zvedla hladina vody, takže se běželo na bahně. Do kopce to klouzalo, ještě horší pak byl seběh. Místy to bylo hodně prudké, takže člověk neběžel, ale regulérně jel. Během závodu jsme s holkama musely přeběhnout řeku, z které se během deště stal veletok," popisovala Havlíčková.

S italskou rivalkou si prohodily pořadí z kontinentálního mistrovství, kde rovněž obsadily první a druhé místo. Ve Švýcarsku vyhrála s náskokem 51 sekund česká reprezentantka, tentokrát byla o 44 sekund rychlejší Matteviová. Na stříbrné pozici byla ale Havlíčková bezpečně.

Úspěch mladých českých závodnic podtrhla čtvrtým místem Alena Matějáková, kterou dělilo jen pět sekund od bronzové Francouzky Jade Rodriguezové. Další dvě Češky Anežka Ševčíková a Gabriela Veigertová skončily na začátku třetí desítky. Mezi juniory byl Benjamin Vrbovský patnáctý.

Zdroj: ČTK
Další zprávy