Stromy mají čistit vzduch. V rozpálených městech ho ale mohou zhoršit

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Stromy patří mezi nejúčinnější pomocníky měst v době veder. Nová studie ale upozorňuje na méně známou stránku městské zeleně: některé dřeviny uvolňují látky, které mohou za slunečného a teplého počasí přispívat ke vzniku přízemního ozonu. Český odborník přitom upozorňuje, že v našich městech jde zatím spíše o okrajový efekt, který ale nelze úplně přehlížet.

Stromy a další rostliny přirozeně uvolňují takzvané biogenní těkavé organické látky, zkráceně BVOC. Patří mezi ně například isopren. Tyto látky samy o sobě nejsou problémem – jsou běžnou součástí chemie rostlin a jejich okolí.

Potíž může nastat ve městě, kde se potkávají s oxidy dusíku a dalšími látkami z dopravy. Za slunečného počasí pak mohou probíhat chemické reakce, při nichž vzniká přízemní ozon, který dráždí dýchací cesty. Může způsobovat kašel, pálení v krku, tlak na hrudi nebo dušnost a u lidí s astmatem či jinými nemocemi plic jejich potíže zhoršovat.

Právě na tuto souvislost se zaměřili vědci v nové studii publikované v časopise Science Advances. V čínském Pekingu zkombinovali přímá měření emisí z vegetace s modelováním a zjistili, že městská vegetace představovala více než polovinu takzvané organické reaktivity důležité pro tvorbu ozonu. Vliv vegetace byl přitom nejvýraznější během horkých období. Při teplotě 35 stupňů byla reaktivita látek uvolňovaných vegetací zhruba sedmkrát vyšší než při 20 stupních.

V Česku jde o kombinaci stromů a dopravy

Neznamená to ale, že by se města měla stromů zbavovat. „Tento problém se může týkat vybraných ulic v Praze a větších městech, v místech se špatným odvětráním, ve kterých je velmi silná automobilová doprava vedená v ulicích s alejemi a dalšími porosty stromů,“ říká Michael Pondělíček z Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT.

Výsledky z Pekingu ale nelze jednoduše přenést do českých měst. Záleží na konkrétních druzích stromů, intenzitě dopravy, teplotě i proudění vzduchu. V českých městech by podle Pondělíčka šlo spíše o jednotlivá místa než o plošný problém. „Silice zde reagují s výfukovými plyny a za teplých jasných dní vzniká fotochemický smog, případně i ozon,“ popisuje Pondělíček.

Zároveň ale podle něj nejde v českých městech o zásadní zdroj ozonu. „Negativních vlivů z automobilové dopravy je tam zásadně více,“ říká. Přízemní ozon vzniká jako sekundární znečišťující látka při chemických reakcích oxidů dusíku a těkavých organických látek. Ty za slunečného počasí reagují v atmosféře a při vyšších teplotách se tvorba ozonu zpravidla zesiluje.

Čím větší horko, tím výraznější může být efekt

Právě teplota je jedním z důvodů, proč je nový výzkum zajímavý i v souvislosti s měnícím se klimatem. Některé stromy totiž v teple uvolňují více BVOC a zároveň se při vyšších teplotách urychlují chemické reakce vedoucí ke vzniku ozonu.

Studie tak naznačuje, že při plánování městské zeleně může být užitečné zohlednit také to, kolik těchto látek jednotlivé druhy uvolňují. Výzkumníci porovnávali také další světová města a upozornili, že některé druhy běžně vysazované kvůli rychlému růstu nebo odolnosti vůči teplu patří zároveň mezi výraznější producenty těchto látek.

Nejde přitom o úplně novou myšlenku. Vědci už dříve upozorňovali, že při plánování městské zeleně je třeba vedle ochlazování a dalších přínosů zohlednit také emise biogenních VOC a jejich možný vliv na ozon.

Stromy z měst nezmizí

Z výsledků studie podle Pondělíčka rozhodně neplyne, že by města měla se sázením stromů přestat. „Pozitivní efekty zeleně ve městech mají v současnosti několikanásobně větší hodnotu než potenciální okrajový efekt s přízemním ozonem,“ říká.

Stromy v ulicích totiž přinášejí řadu výhod: v horku poskytují stín a ochlazují okolí, pomáhají zadržovat vodu a zlepšují podmínky pro život ve městě. Jejich případný podíl na vzniku ozonu je proto potřeba vnímat v tomto širším kontextu.

Přízemní ozon je přitom v Česku skutečným problémem. Podle Českého hydrometeorologického ústavu byl v roce 2024 jedinou z hodnocených hlavních znečišťujících látek, u které došlo k překročení platného limitu. Za roky 2022 až 2024 byl limit překročen na sedmi z 68 měřicích stanic.

Stromy nejsou problém. Špatná výsadba ano

Strom proto není možné do města jen jednoduše „přidat“. Aby skutečně ochlazoval okolí a přinášel další přínosy, potřebuje prostor pro kořeny, vodu a pravidelnou péči. Ve městech navíc často soupeří o místo se sítěmi, potrubím a další infrastrukturou.

Podle Pondělíčka by proto města měla při výsadbě více přemýšlet nad tím, jaký strom kam umístí. Jiný sortiment může být vhodný pro Prahu, Brno nebo Ostravu, podle místního klimatu, dostupnosti vody, proudění vzduchu i intenzity dopravy. Za méně vhodné považuje například rychle rostoucí vrby, topoly nebo břízy, naopak doporučuje tradiční druhy, jako jsou lípy, javory či jeřáby.

Ani samotné sázení stromů podle něj není všespásné. Strom potřebuje čas, aby dorostl do velikosti, kdy může město výrazněji ochlazovat, a mezitím vyžaduje péči i peníze. „Momentálně jsme ve stádiu, zejména díky mediální propagaci, i kvůli laickým úvahám, že má množství lidí, a zejména představitelů vedení sídel, ve městech pocit, že je zeleň spasí. To bohužel není úplně pravda,“ říká.

To ale neznamená, že by se mělo od výsadby ustupovat. „Pozitivní efekty zeleně ve městech v současnosti mají větší hodnotu než okrajový efekt s přízemním ozonem,“ zdůrazňuje Pondělíček. Smyslem tedy není sázet co nejvíce stromů, ale vybírat takové, které mají pro konkrétní místo nejlepší předpoklady.