Dvacet jedna tisíc hřiven (17 a půl tisíce korun) předala desetiletá hráčka dámy Valerija Ježovová nadaci, která dlouhodobě finančně pomáhá ukrajinské armádě. Dívka je ve své kategorii světovou šampionkou, peníze získala hraním dámy v ulicích Kyjeva. Šéf nadace, známý bavič a herec Sergej Pritula, při předání peněz neudržel slzy.
Kyjev před pár týdny uvedl, že Ukrajina by k ukončení války potřebovala od Západu na tisíce obrněných vozidel či houfnic a stovky tanků. Problém dalších dodávek ale podle analytika Jana Ludvíka tkví v tom, že západním státům začínají docházet ve skladech zásoby a výroba nových zbraní by znamenala velké finanční výdaje. "A k tomu bychom museli být připraveni se uskromnit," uvádí pro Aktuálně.cz.
Udatnost je něco, co ztrácíme. Co jsme mnoho let nepotřebovali, ale potřebovat budeme. Zatím bychom se měli udatně bránit především před sebou samými.
V Praze na Letné můžete vidět podivnou výstavu, ruské tanky, protiletadlové systémy a minomety, které byly ukrajinskými vojáky ukořistěny a které decimovaly jejich vlast.
Ukrajinská zdravotnice Julija "Tajra" Pajevská zdokumentovala hrůzy, které se na začátku války odehrávaly v Mariupolu. Záběry propašovali v březnu novináři agentury AP v dámském tamponu, den na to Tajru zajali Rusové. Po propuštění zdravotnice stejné agentuře poskytla rozhovor.
Severní Korea údajně dokončila před pár týdny přípravy na další jaderný test. Země v minulosti za jaderné zkoušky čelila přísným mezinárodním sankcím. Nyní je ale takový postup kvůli válce na Ukrajině podle amerického analytika Davida Fieldse nepravděpodobný. "Je dost možné, že mezinárodní napětí vytváří prostředí, v němž by KLDR za sedmý jaderný test nezaplatila tak vysokou cenu," podotýká.
Pokud Kremlu nepomůže ani masivní nasazení záložáků, které požene na jatka, prohraje i doma, nejen ve světě. A s ním prohraje celá jeho vraždící, hodnoty převracející parta.
Ve skladišti na jihovýchodě Ukrajiny je obilí naloženo do nákladních vozů, ty jej odváží na anektovaný poloostrov Krym, odkud klíčová potravina na lodích putuje ke spojencům Ruska na Blízkém východě. Takto podle zjištění deníku The Wall Street Journal vypadá skoro 2500 kilometrů dlouhá "pašerácká cesta" používaná Rusy ke krádeži ukrajinského obilí. Systém funguje nejméně dva měsíce.
Ruské síly získaly minulou neděli pod svou kontrolu ukrajinský Lysyčansk. Boj o město v Luhanské oblasti byl pro Ukrajince podle britského analytika Samuela Cranny-Evanse "neuvěřitelně zničující" a utrpěli při něm velké ztráty. "Frontová linie se tím teď ale upevnila. Pro Ukrajince je nicméně velmi těžké ji udržet a neustoupit, aby mohli začít zpomalovat ruský postup," vysvětluje expert.
Státy Evropské unie mají společné centrum, Brusel, společnou hranici, vlajku a angličtinu coby dorozumívací prostředek. Nemají ale společné hrdiny, jejichž příběhy by se vyprávěly a držely Evropany pospolu. Tvrdí to alespoň nizozemský historik a politolog Luuk van Middelaar, jeden z nejvyhledávanějších znalců evropské politiky současnosti.
Při válce na Ukrajině umírají v ruských řadách nejčastěji mladí muži z chudých částí země, uvádí analýza nezávislého serveru Mediazona. Jejich jednání může podle novináře Ondřeje Soukupa ovlivňovat právě to, že se v některých oblastech Ukrajiny poprvé setkali s vyspělou civilizací. "Nechci je omlouvat, to rozhodně ne, ale myslím si, že je to opravdu střet kultur," uvádí Soukup pro Aktuálně.cz.
Válka na Ukrajině rozdělila společnost. Lidé podporující protichůdné strany se přestali stýkat a komunikovat. Ruská invaze rozštěpila i jednotlivé rodiny, a to dokonce i na Ukrajině. Příkladem je Vika a její bratr Jakov. Vika žije na Ukrajině a vystupuje proti válce. Jakov žije v Rusku a tvrdí, že Kyjev ovládají nacisté.
Mezi Ruskem a Ukrajinou proběhla doposud největší výměna zajatců od počátku invaze. Země si v minulém týdnu vyměnily 144 bojovníků. Mezi nimi bylo i 43 členů pluku Azov, které ruská strana označuje za nacisty a v minulosti jim hrozila popravou. "S postupem času bude k výměnám zajatců dál docházet. Obě strany to potřebují, aby doplnily stav svých armád," komentuje analytik Michal Lebduška.
Lidská mysl je jako ostří nože, otupuje a musí se denně brousit. Brusiči u nás však selhávají.
Ruští piloti řeší svízelnou situaci. Řada z nich se kvůli blokádě ruského vzdušného prostoru ocitla bez práce, tamní úřad pro civilní letectví jim ale současně brání v tom, aby začali létat pro zahraniční aerolinky. Odmítá jim totiž potvrdit platnost pilotní licence. V úterý o tom informoval server The Moscow Times s odkazem na ruský list Kommersant.
Když odjel německý kancléř Olaf Scholz na návštěvu Ukrajiny, řekl jsem si "no konečně", říká německý novinář českého původu Martin Nejezchleba. Popisuje, v čem ho šéf německé vlády zklamal, a vysvětluje, proč spolkové republice tak trvá, dodat válčící Ukrajině tolik požadované těžké zbraně. Redaktor německého listu Die Zeit byl v polovině června hostem podcastu Středoevropanka.
Pokud bychom chtěli shrnout třídenní summit NATO co nejstručněji, tak řekněme: "Vladimir Putin chtěl méně NATO, ale teď ho dostává mnohem více," hodnotí závěry klíčového summitu Severoatlantické aliance v Madridu, který ve středu končí, reportér Aktuálně.cz Daniel Anýž.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nechal zveřejnit záběr, na kterém ruská raketa dopadá na obchodní centrum v Kremenčuku. Velení ukrajinského letectva po zásahu, při kterém zemřely dvě desítky lidí, prohlásilo, že raketu Ch-22 odpálil ruský bombardér Tu-22 M3 nad Kurskou oblastí. Podle odborníků má tato střela nelichotivou přezdívku.
Ukrajinci se konečně dočkali a již několik dní používají proti ruským agresorům americké salvové raketomety HIMARS. Naproti tomu jejich protivník už od začátku invaze zasypává Ukrajinu střelami ze salvových raketometů Grad a Uragan. Z videí, které obě strany zveřejňují, je pak patrný rozdílný účinek, kterého tyto zbraně dosahují.
