








Výbuchy v samém centru, hořící domy a poškozené památky. Město na dalekém západě Ukrajiny se stalo jedním z cílů patrně největšího ruského dronového útoku od začátku války. Sebevražedné drony Šáhid zasáhly i místa, která byla dosud považována za relativně bezpečná.



Během 24 hodin vyslalo Rusko na Ukrajinu rekordních 948 dronů. Noční útoky po celé zemi následovala i neobvyklá denní vlna náletů. Přestože se ukrajinské protivzdušné obraně podařilo většinu útočných dronů zneškodnit, zemřelo při náletech sedm lidí a nejméně 50 dalších bylo zraněno.



Před čtyřmi lety bylo na Ukrajině většinou lehce nad nulou. Teploty sice padaly i pod ni, ale zima nebyla tak krutá jako ta letošní. Mnozí západní, a dokonce i ukrajinští představitelé v té době ještě nevěřili, že Rusové zaútočí a že rozpoutají válku velkého rozsahu. Jenže 24. února začala invaze, která mezitím zasáhla většinu země. A někteří Ukrajinci jsou po celou tu dobu v ruském zajetí.



Červenobílé pásky označují na Konovalcově ulici ve Lvově místo, kam nemají lidé vstupovat. Za nimi ve dvoře nakládá bagr na nákladní vůz sutiny, zatímco na ulici se zastavují lidé, křižují se a chvíli mlčky postojí.



Ruští agresoři spustili začátkem září další vlnu vražedných útoků na obyvatele Ukrajiny. Lidé umírali v Poltavě, Sumách, Kryvém Rihu a na dalších místech zkoušené země. Podle některých pozorovatelů se zdá, jako by se ruský prezident Vladimir Putin rozhodl bojovat s civilisty, protože si je vědom, že na bojišti konečného vítězství nedosáhne.



Ruská střela s plochou dráhou letu dopadla ve středu ráno ve Lvově na dům v Konovalcově ulici. Pětičlenná rodina - manželé a jejich tři dcery - se zrovna chystala k odchodu.



Pětatřicetiletý voják Oleh na recepci lvovské nemocnice prožívá poslední hodiny před nástupem na frontu. Loučí se se svou manželkou Marijou a v armádních maskáčích s vyšitou ukrajinskou vlajkou pevně svírá její ruku. Dlouhou dobu ji neuvidí.



Ruské bombardování zničilo na Ukrajině cenné historické budovy, kostely a také muzea. Naposledy 1. ledna zasáhla ruská raketa ve Lvově muzeum Romana Šuchevyče, velitele Ukrajinské povstalecké armády ze čtyřicátých let minulého století. Podívejte se na pět muzeí, která Rusové od začátku napadení Ukrajiny předloni v únoru zasáhli a poškodili.



Ruské intenzivní bombardování ukrajinských měst v posledních dnech začalo 29. prosince. Krátce po čtvrté hodině ráno přilétly ruské drony také nad Lvov. Rusové jich na město ležící blízko polské hranice vyslali čtrnáct. Osm z nich sestřelila protivzdušná obrana. V sedm hodin ráno dopadly do stejných míst dvě ruské rakety.



Každý, kdo dnes podporuje Kreml, schvaluje genocidní režim. Nastal čas postavit takové chování mimo zákon.



Tisíce Ukrajinců, kteří uprchli před válkou do Evropy, se vracejí do své vlasti. Zatím ale zůstávají na západě země, kam se přemísťují i lidé z východní a jižní části Ukrajiny. Největší západoukrajinské město Lvov tak čelí výzvě, jak všem zajistit bydlení. "Město není koncipováno na statisíce uprchlíků," upozorňuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz český generální konzul ve Lvově David Nový.



Výhradně o tom, jak pomáhat Ukrajině, tuto sobotu na karlovarském festivalu mluvil čtyřiapadesátiletý Liev Schreiber. Americký herec známý z akčního snímku X-Men Origins: Wolverine nebo seriálu Ray Donovan má ukrajinské kořeny, zemi nedávno navštívil a na její podporu založil neziskovou organizaci. "Ukrajina vyhraje, protože má na své straně pravdu," řekl ve Varech.



Obyvatelé Donbasu prchající do Lvova popsali reportérům drsné podmínky v těžce ostřelovaném regionu. Většina z oslovených s útěkem váhala a nechtěla opustit svá rodná města. Nakonec je ale vyhnalo sílící bombardování a neustálý strach. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa z nádraží ve Lvově na západě Ukrajiny.



Za měsíc od začátku ruské invaze přispěli Češi ve finančních sbírkách na pomoc Ukrajině přes dvě miliardy korun. I díky penězům od dárců mohou záchranáři z Medical Service Davepo na Ukrajinu vozit zdravotnickou výbavu. Kromě toho se jim daří evakuovat ukrajinské děti i školit místní. "Učíme je bojovou první pomoc, stav ukrajinského zdravotnictví je neudržitelný," říká šéf společnosti David Veselý.



„Na lvovském nádraží jsem viděl loučení rodin na vlastní oči. A není jednoduché se na to dívat. Matky s dětmi jdou vstříc naprosto nejisté budoucnosti a muži tu zůstávají a jdou bojovat na frontu,” líčí ze západu Ukrajiny Petr Štefan z Člověka v tísni. „První uprchlíci si říkali, že to bude na dva tři dny, s postupujícím časem jsou ale příchozí připraveni na všechny možné situace,” dodává.



V Česku našlo podle ministerstva vnitra útočiště už přes 100 tisíc ukrajinských uprchlíků. Zhruba 160 jich ubytovala Československá obec legionářská, ve svém pražském hotelu jim zajišťuje jídlo i zábavu. Jsou mezi nimi také volyňští Češi. "Vzbudili nás, že je tu bombardování. Nakrmili jste nás, oblékli, dali nám střechu nad hlavou. Cítíme se jako doma," reagují na solidaritu Čechů s Ukrajinci.



Ředitel největšího ukrajinského muzea spěchá po chodbách a kontroluje, zda zaměstnanci správně balí a ukrývají národní kulturní dědictví pro případ, že ruská okupační vojska dojdou až sem.



Hlavní přestupní stanicí pro uprchlíky na cestě za bezpečím se stal západoukrajinský Lvov. Přestože se městem několikrát denně rozezní poplach a jeho ulicemi prochází desítky ozbrojených vojáků, obyvatelé nepropadají panice, říká pro Aktuálně.cz dvacetiletý fotoreportér a novinář Ray Baseley. Podle něj si lidé na hrozící nebezpečí už zvykli a na ruský útok se intenzivně připravují.



Už více než milion Ukrajinců uprchlo podle odhadů OSN do zemí Evropské unie kvůli ruské invazi a bombardování svých měst. Většina z nich proudí skrze metropoli západní Ukrajiny - Lvov. Symbolem velké uprchlické vlny se stalo jeho vlakové nádraží, které je nyní svědkem lidského utrpení, ale taky malých zázraků. Jedním z nich je devítiletá Jaroslava Žuňová.



Desetitisíce lidí prchají z ukrajinských měst před ruským útokem. Pro mnoho z nich je přestupní stanicí Lvov na západě země. Davy Ukrajinců zde čekají, korzují, spí, žijí. Doufají, že se dostanou dál, do bezpečí. Většina z nich jsou ženy, často s malými dětmi. Přeplněné vlakové nádraží ve Lvově a jeho mrazivé okolí zachytil fotoreportér Aktuálně.cz.