Legionáři
Rusko chce omezit právo českých občanů, varuje Řehka před scénářem Moskvy
V den čtvrtého výročí zahájení drastického ruského tažení proti Ukrajině zazněla na pražském ministerstvu obrany jasná slova. Spojenecké zpravodajské služby se prý shodují, že konstelace pro start další války Vladimira Putina v Evropě přijde během tří až šesti let. „Agresivní politika Ruska v dohledné době bude přímá a nejvíce konkrétní hrozba pro občany České republiky,“ říká generál Karel Řehka.
Obsazovali ruská města, ničili Rudou armádu. Česko teď oprášilo jejich slávu
Byť pro většinu světa první světová válka skončila před 107 roky - 11. listopadu 1918 - desítek tisíc příslušníků československých legií v Rusku se to netýkalo. Jejich cestu domů zkomplikovali především bolševici. Legionáři se tak dostávali do Československa za svými rodinami s velkým zpožděním, ti poslední až na konci roku 1920. Právě jejich cestu teď připomíná historický vlak Konečně doma.
Zkušení na frontě umírají, říká velitel Gruzínské legie. Češi by měli dávat pozor
Velitel Gruzínské legie Mamuka Mamulašvili bojoval v Abcházii i v Čečensku, dohromady bojuje už 32 let. Ukrajinský boj za nezávislost podporuje od Majdanu. Slovenský premiér Robert Fico ho letos obvinil z podílu na osnování státního převratu na Slovensku. Co ho zastaví, proč bojuje nebo jaký je jeho vzkaz Čechům, o tom mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
"Po*raný generál." Účtování s hrdiny Pražského povstání začalo hned v květnu 1945
Co nezvládli nacisté, dokázala rudá totalita. Hned když 10. května 1945 přistálo v pražských Kbelích letadlo s exilovou vládou, zvaná též jako Košická, vedenou sociálním demokratem Zdeňkem Fierlingerem a Klementem Gottwaldem, lídři Pražského povstání vnímali, že jejich osobnosti i hrdinské činy z konce války nebudou pro Československo žádoucí. Přečtěte si jejich smutné a mnohdy i tragické příběhy.
Rusko chce zakázat českou hru o legiích. Jen nás tím zviditelní, říká vývojář
Oktjabrský soud obdržel správní žalobu od petrohradské prokuratury, která požaduje zákaz distribuce videohry z dílny brněnského studia Ashborne Games. Videohra Last Train Home, v níž ožívá mnohdy opomíjený příběh československých legionářů, má podle Kremlu "špinit tradiční ruské hodnoty" a ohrožovat vývoj dětí. "Nás to ovlivní naprosto minimálně. Vidíme v tom příležitost," říká vývojář Petr Kolář.
Mladí Čechoslováci chtěli na Západ, Francie je poslala do Vietnamu válčit s komunisty
Jde o téměř neznámou kapitolu dějin. K největšímu vojenskému nasazení Čechoslováků od druhé světové války došlo na málo očekávatelném místě - v jihovýchodní Asii. Devět let tam bojovali Francouzi s vietnamským komunistickým hnutím. Do války se na straně Francie zapojilo i přes 1600 Čechů a Slováků, na tři sta jich padlo. Šlo o mladíky, kteří tak chtěli po komunistickém převratu utéct na Západ.
Za nezávislé Československo platili vlastní krví. Příběh legionářů ožívá ve videohře
Českoslovenští legionáři se před více než sto lety rozhodli přidat na stranu Dohody a bojovat proti císaři. S uzavřením takzvaného brestlitevského míru se však vojáci, kteří předtím bojovali také za cara, na ruském území doslova ze dne na den stali nevítanými hosty. Po letech bojů je čekala dlouhá cesta domů, která trvala i roky. Příběh legionářů ožívá v nově vydané videohře Last Train Home.
Před 80 lety vznikla obrněná brigáda, bojovala v Normandii. V Ralsku si ji připomenou
Během druhé světové války vznikla ve Velké Británii obrněná brigáda československých legionářů. Stalo se tak 1. září 1943. Vznikla z původně protiletadlového pluku Čechoslováků a velel jí zkušený veterán první světové války Alois Liška. Legionářská obec si nyní připomene 80 let od vzniku brigády. Během vzpomínkové akce představí například ukázky z výcviku jednotky či cvičný boj.
Na jeho plakátech se čeští lvi sápou po říšské orlici. Muzeum připomíná Preissiga
Vytvořil jedno z prvních moderních písem, posunul se od secese k abstraktní malbě a vlasteneckými plakáty povzbuzoval Čechoslováky za obou světových válek, než byl ve věku 70 let zavražděn nacisty. Muzeum československých legií, které v pražské Sokolské ulici provozuje Československá obec legionářská, otevřelo výstavu o Vojtěchu Preissigovi. Typograf, výtvarník a odbojář žil v letech 1873 až 1944.
Ani nacisti zde neodhalili zazděné cennosti. Spletité muzeum dosahuje světové úrovně
Po čtyřech letech oprav se 28. října 2022 pro veřejnost otevřelo Armádní muzeum na Žižkově. Tisíce exponátů - zbraní, stejnokrojů či výstroje - ve speciálně nasvícených vitrínách doplňují například repliky zákopů či nákladního vagonu, jimiž se přesouvali čs. legionáři po Rusku. Nicméně muzeum je zároveň architektonickým dílem mimořádné kvality. I jeho nynější modernizace získala prestižní ocenění.
Bezduší roboti, kovbojové či obyčejní kluci? Skrytý svět českých speciálních sil
Mají za sebou desítky bojových operací v těch nejdrsnějších klimatických podmínkách. Kromě bojů s islamisty byli ale stejně dobří v pomoci tamním lidem dodávkami potravin či poskytnutím léčby. Velmi si jich cení i američtí velitelé speciálních sil. A přesto čeští speciálové zůstávají pro veřejnost přísně uzavřeným světem. Mlčení prolomil až nyní jeden z nich. Petr Matouš.
Čeští vojáci na Ukrajině: Se smrtí počítáme. Vůle nám nechybí, válka může trvat roky
Jak vypadá běžný den českých vojáků na frontě a proč se rozhodli odejít do boje? Marek Wiesner z iniciativy Mise Ukrajina společně s tamními českými legionáři v rozhovoru popisuje situaci na Ukrajině. Wiesner je s vojáky v úzkém kontaktu, na některé otázky tak redakce má zprostředkovanou odpověď přímo od členů české jednotky. “Bojují i za naši zemi, protože věří, že Rus půjde dál," říká Wiesner.
Zákopy, ranění i vítězné Hurá! Bitva u Zborova ukázala odhodlání Čechoslováků
Dne 2. července 1917, dosáhli českoslovenští legionáři vítězství v bitvě u Zborova. Ač byla bitva jen epizodou na bojištích první světové války, její výsledek v důsledku napomohl i vzniku samostatného československého státu. Grafiku k výročí bitvy připravila redakce Aktuálně.cz ve spolupráci s Čs. obcí legionářskou.
Květiny, vojenský tábor a poprvé i německý velvyslanec. Pieta za parašutisty v Praze
Seskok armádních parašutistů, bohoslužba i tradiční pietní akt u chrámu svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici připomněly československé výsadkáře, kteří v těchto místech po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha před 80 lety zemřeli po boji s nacistickou přesilou. Tradiční piety se poprvé zúčastnil i německý velvyslanec v České republice.
Foto: Když děti střílí na tyrana. V centru Prahy stojí "legionářský" vojenský tábor
Na Karlově náměstí v Praze rozbili tábor českoslovenští legionáři. Pro děti zejména ze základních škol tu předvádějí výstroj a výzbroj z druhé světové války. Důvodem je 80. výročí posledního boje československých parašutistů proti nacistické přesile v kryptě kostela v Resslově ulici. Legionáři budou na Karlově náměstí i o víkendu a doplní tak chystaný vzpomínkový program u nedalekého kostela.
Nemohu nechat syna samotného, stěží hýbe rukama. Osudy Ukrajinců z Hotelu Legie
Natalia hledá v Česku pomoc pro nemocného syna. Anna spolu se třemi dětmi utekla před válkou s jedním kufrem. Malé Kristýně schází domov, ale snaží se naučit česky. I po dvou měsících zůstává pražský Hotel Legie útočištěm pro ukrajinské uprchlíky. Nyní pod jednou střechou žije zhruba osmdesát válečných utečenců. Reportérka Aktuálně.cz nahlédla do jejich nového domova i životních příběhů.
"Ostatní se bojí toho zlého strýčka, vy Češi ne." Vděční uprchlíci děkují za pomoc
V Česku našlo podle ministerstva vnitra útočiště už přes 100 tisíc ukrajinských uprchlíků. Zhruba 160 jich ubytovala Československá obec legionářská, ve svém pražském hotelu jim zajišťuje jídlo i zábavu. Jsou mezi nimi také volyňští Češi. "Vzbudili nás, že je tu bombardování. Nakrmili jste nás, oblékli, dali nám střechu nad hlavou. Cítíme se jako doma," reagují na solidaritu Čechů s Ukrajinci.
Budova v centru Prahy "založila" vlastní styl. Čím je Legiobanka výjimečná?
Budova bývalé Banky československých legií, nazývaná také jako Legiobanka, se nachází v centru Prahy v ulici Na Poříčí. Dodnes je nejvýznamnější pražskou stavbou ve stylu takzvaného národního dekorativismu. Jejím autorem byl slavný český architekt Josef Gočár.
Český legionář se zamiloval a zůstal v Rusku. Po zatčení ho už rodina nikdy neviděla
Československých legionářů bylo v Rusku přes 60 tisíc. Až dva tisíce z nich se ale rozhodly nevrátit se do původní vlasti. Mnozí založili v Rusku i rodiny. Zanedlouho však dostihl i je Velký teror: vykonstruovaná obvinění, mučení, odsun do gulagu či likvidace. O tragických osudech většiny z těchto legionářů nic nevíme.
Když přišla StB, nebyla jsem polekaná, ale rozzlobená, napsala žena Kutlvašra
Před 128 lety, 27. ledna 1895, se narodil legendární velitel Pražského povstání generál Karel Kutlvašr. Životní útrapy, zatčení komunistickou StB i okamžiky jeho propuštění z nespravedlivého žaláře svěřila Kutlvašrova žena Jelizaveta svému deníku. "Dva esenbáci Karlíčka odvedli. U nás zůstali čtyři muži a udělali prohlídku. Nebyla jsem polekaná, ale šíleně rozzlobená," vzpomínala na osudný den.