Ne všichni faráři a farářky jsou takoví, jak si je představujeme. Právě ty, co se těmto stereotypům nějakým způsobem vymykají, vyzpovídal Aleš Palán ve své nové knize. Někteří mohou působit jako podivíni či exoti, ale jedno mají přes všechnu svébytnost společné. Opravdovou hloubku.
Doma jsou na periferii. Někdy je to okraj města, jindy vesnice, vždy jde ale o okraj společenský. Tuláci, poustevníci, dobrovolní samotáři. Pro produktivní společnost zdánlivě nepotřební lidé. Spisovatele Aleše Palána ale fascinují a překvapivě hodně čtenářů jeho knih o těchto "budižkničemech" také. Ostatně jak říká jeden z nich: "Prásknout dveřmi a utéct pryč chtěl někdy každý."
Od jara do podzimu dokáže v divočině žít každý. Jedno z hesel, která několikrát zazní v tříhodinové inscenaci Raději zešílet v divočině, vzbuzuje různé pocity: chuť zažít dobrodružství, respekt a nakonec vděčnost. Projekt brněnského divadla Husa na provázku inspirovaný stejnojmenným bestsellerem Aleše Palána měl v pátek pražskou premiéru.
Novinář a spisovatel Aleš Palán v neděli na pražském veletrhu Svět knihy hovořil o svém letošním titulu Nevidím ani tmu. Přináší rozhovory se ženami, kterým ztěžují život zdravotní a sociální hendikepy. Podle Palána mohou tyto příběhy pomoci i dalším lidem v náročných situacích. Zmínil také téma knihy, kterou připravuje.
Spisovatel Aleš Palán ve své nové knize Nevidím ani tmu změnil směr. Poté co zachytil svéráznou náturu lidí žijících mimo civilizaci, tentokrát vyzpovídal ženy, které před nepřízní osudu neutíkají, ale staví se k ní čelem. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o tom, proč není dobré vyhlížet konec pandemie, proč společnost potřebuje sérum radosti a proč lidé touží po samotě, i když si s ní neví rady.
Aleš Palán je autor s vyhraněným vkusem. Díky jeho srdečnému zájmu se dostává pozornosti lidem s nekonvenčním stylem života, kteří se cítí být vyloučení společností a často také žijí v osamění. Jeho publikace o „šumavských samotářích“ Raději zešílet v divočině z roku 2018 se stala bestsellerem a zvítězila v anketě Lidových novin Kniha roku.
Biochemik s nepřehlédnutelným nosem a milým jménem Jan Konvalinka, jinak prorektor Karlovy univerzity, byl v pomalu končícím roce jakýmsi průvodcem koronavirovou epidemií. Jen na Českém rozhlase Plus vystoupil od dubna v pořadu moderátorky Barbory Tachecí zhruba padesátkrát. Velkou mediální hvězdou se ale nestal, protože neříká šokující věci a občas přizná, že na něco nezná odpověď.
Je to přímo osudové. Spisovatel Jiří Kratochvil se procházel v lese, když mu o nohu zavadila liška lovící zajíce. „Zvedla hlavičku a bleskově mě pozdravila,“ vzpomíná. Rodák z Brna, tedy kraje lišky Bystroušky, ten pohled opětoval románem nazvaným Liška v dámu. Místo setkání překřtil na "liščí stezku" a teď tam chodí pro nápady.
Reklama na sociálních sítích zabrala. Inzerát s prodejem vesnické usedlosti Petrkov byl „venku“ už pár týdnů, ale teprve včera se telefon realitního makléře netrhl. „Nejdřív byli tak dva tři zájemci denně, ale teď je to úplný masakr,“ říká Kamil Benc z realitní kanceláře M&M reality holding, a. s.
Když byl spisovatel Jan Němec nominován na cenu Magnesia Litera poprvé, neuspěl, a tak o tom napsal. „Dějiny světla nakonec Literu nedostaly, ale byly odškodněné jinými cenami,“ konstatuje ve svém novém díle nazvaném Možnosti milostného románu. Dnes za něj Němec získal nominaci v dalším ročníku, a tak se kruh uzavírá.
Čtyři mladí lidé, kteří toho roku ještě nebyli na světě, připravili jedinečnou knihu o událostech ze 17. listopadu 1989 nazvanou Ten den. Vyzpovídali více než dvě stovky účastníků dění na Národní třídě, v jehož důsledku se konečně také v Československu začala rozpadat totalitní komunistická moc.
Aleš Palán loni zaujal bestsellerem Raději zešílet v divočině a tento čtvrtek vydává novinku Jako v nebi, jenže jinak - Nová setkání se samotáři z Čech a Moravy, ve které odhaluje životní příběhy solitérů žijících mimo civilizaci. Rok a půl jezdil do odlehlých oblastí Jizerských hor nebo Beskyd. Kniha ožila fotografiemi Johany Pošové. Přečtěte si ukázku z knihy a podívejte se na fotky samotářů.
Rekordních 20 novinek naráz se na pultech knihkupectví objeví 17. října u příležitosti Velkého knižního čtvrtka. Budou mezi nimi vzpomínky účastníků sametové revoluce 17. listopadu 1989, novinky Michala Ajvaze a Vojtěcha Matochy či další próza Eleny Ferrante.
