


Někdo odchází z letního večera bez jediného štípance, zatímco jiný je během pár minut doslova posetý komářími kousanci. Dlouhá léta kolovaly teorie o krevních skupinách nebo barvě vlasů, nová vědecká zjištění ale ukazují mnohem složitější obraz. Výzkumníci nyní odhalují, jaké signály komáři sledují a proč některé lidi považují za neodolatelný cíl.

Komáři patří k nejnepříjemnějším průvodcům léta a mnozí lidé mají pocit, že si je vybírají častěji než ostatní. Podle vědců nejde o pouhou domněnku. „Není to mylná představa, komáři skutečně přitahují některé lidi více než jiné,“ uvedl pro agenturu AFP entomolog Frederic Simard z francouzského Institutu pro výzkum a rozvoj.
Výběr oběti je podle odborníků výsledkem kombinace několika signálů. Komáři reagují především na oxid uhličitý, který vydechujeme, tělesné teplo, vlhkost a také na specifické chemické látky uvolňované z pokožky. Štípou přitom výhradně samičky, které tyto podněty zachycují pomocí velmi citlivých receptorů.
„Už více než sto let víme, že komáry přitahuje oxid uhličitý, který vydechujeme. Je to první signál, který spouští jejich chování, když jsou vzdáleni desítky metrů,“ vysvětluje švédský vědec Rickard Ignell. Jakmile se přiblíží zhruba na deset metrů, začínají podle něj vnímat také lidský pach. V kombinaci s oxidem uhličitým se atraktivita potenciální oběti dále zvyšuje. Na kratší vzdálenost pak hraje roli i tělesná teplota a vlhkost pokožky.
Naopak některé populární teorie vědecké důkazy nepodporují. Podle Simarda například neexistují přesvědčivé důkazy, že by komáři upřednostňovali určité krevní skupiny. „Tato představa nemá vědecký základ,“ říká. Podobně se nepotvrdila ani souvislost s barvou očí, vlasů nebo odstínem pokožky.
Klíčovou roli naopak hraje tělesný pach. Vědci upozorňují, že lidské tělo uvolňuje stovky různých aromatických látek vznikajících mimo jiné činností kožního mikrobiomu. Právě jejich kombinace může rozhodovat o tom, zda bude člověk pro komára atraktivní.
Rickard Ignell a jeho kolegové proto ve své nedávné studii zkoumali chování komárů druhu Aedes aegypti, který přenáší například žlutou zimnici nebo horečku dengue. V laboratorních podmínkách sledovali preference komárů vůči 42 ženám. Výzkumníci identifikovali 27 pachových látek, které komáři dokážou rozpoznat a využívají je při výběru hostitele.
Největší pozornost vzbudila sloučenina označovaná jako oktenol, někdy nazývaná také „houbový alkohol“. Vzniká při rozkladu kožního mazu a ženy, které sloučeninu produkovaly ve vyšší míře, byly pro komáry výrazně přitažlivější. Mezi často vyhledávanými účastnicemi studie byly také těhotné ženy ve druhém trimestru. „Překvapilo nás, že i malé zvýšení množství této látky mělo znatelný efekt,“ uvedl Ignell.
Dalším faktorem může být konzumace alkoholu. Několik studií naznačilo, že zejména pivo pro komáry zvyšuje přitažlivost člověka. Důvodem je kombinace vyšší tělesné teploty, větší produkce vydechovaného oxidu uhličitého a změn v tělesném pachu.
V experimentu provedeném v Burkina Fasu dobrovolníci v některých dnech pili pivo a v jiných pouze vodu. Komáři rodu Anopheles, kteří mohou přenášet malárii, následně častěji reagovali na pach lidí po konzumaci piva. Podobný výsledek přinesla i nizozemská studie z roku 2023 zahrnující 465 dobrovolníků. Lidé, kteří během předchozích 24 hodin pili pivo, byli pro komáry přibližně 1,35krát atraktivnější.
Výzkum přichází v době, kdy se kvůli klimatickým změnám rozšiřuje výskyt řady druhů komárů do nových oblastí. Například komár tygrovaný, který může přenášet virus chikungunya, se objevuje stále severněji. Loni byly případy této nákazy poprvé zaznamenány i v severovýchodní Francii. „Toto riziko se týká stále většího počtu lidí,“ upozorňuje Simard.
Jak se tedy před komáry chránit? Odborníci doporučují volnější oblečení zakrývající co největší část těla, používání repelentů a moskytiér. Simard přidává ještě jednu radu: „Snažte se jíst lehčí jídla a nepřehánějte to s alkoholem.“ Právě drobné změny v každodenních návycích totiž mohou rozhodnout o tom, zda se stanete pro komáry snadnou kořistí.
Zdroj: AFP, ScienceAlert, Time Magazine












Ukrajinské drony opět zaútočily na ilskou rafinérii na jihu evropského Ruska. V podniku vypukl požár, nálet si vyžádal pět raněných, informoval krizový štáb Krasnodarského kraje. Rafinerie ve městě Ilskij je jedním z největších petrochemických závodů na jihu Ruska, zvládne zpracovat přibližně 6,6 milionu tun ropy ročně.



Dron v sobotu vnikl z Rumunska do bulharského vzdušného prostoru a explodoval poblíž plynovodu. Oznámil to podle tiskových agentur bulharský premiér Rumen Radev. Dron podle něj nesl velké množství výbušnin, píše agentura DPA.



Lionela Messiho zasáhla těžká ztráta. V rodném Rosariu zemřel jeho otec Jorge, muž, který ho provázel prakticky celou kariérou.



Nabídka ke zcela výjimečné návštěvě, i když vede hodně daleko od domova, se neodmítá. A tak 10. srpna 1926, tedy před sto lety, se fotbalisté pražské Sparty na pozvání Sparty Chicago vydali přes oceán do Ameriky. Nejprve vlakem do Barcelony a potom parníkem Columbus do newyorského přístavu.



Tohle německý ministr obrany Boris Pistorius prozradit nechtěl, ale při návštěvě zbrojovky KNDS se prořekl: samohybné houfnice RCH-155 už bojují na Ukrajině. Jde o jednoznačně nejmodernější západní dělo. Dokáže jet rychlostí přes 100 km/h a jako první houfnice své kategorie vede přesnou palbu i za jízdy, čímž omezuje dobu, kdy ji může zaměřit nepřítel. A vystřelí až devět ran za minutu.