Štěstí vám život neprodlouží. Na zdraví nemá žádný vliv, vyvracejí vědci mýtus

Petra Jansová Petra Jansová
13. 12. 2015 10:05
Britští psychologové bourají mýty o štěstí. Představa, že neštěstí a stres negativně ovlivňují lidské zdraví, je podle nich mylná, a dřívější studie na toto téma proto považují za matoucí. Neštěstí není příčinou nemoci, ale jejím následkem.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

New York – Dobrou zprávu pro všechny mrzouty přinesla nová psychologická studie zveřejněná v medicínském časopise The Lancet. Vyvrátila všeobecně rozšířený názor, že štěstí má vliv na zdraví, informoval The New York Times.

„Není v pořádku věřit v něco, co vlastně není pravda. Beztak už existuje dostatek poplašných zpráv o zdraví,“ vysvětlil jeden ze členů výzkumného týmu, oxfordský profesor lékařské statistiky a epidemiologie Richard Peto, proč se svými kolegy zkoumali zrovna toto téma.

Analyzovali zhruba 500 tisíc zdravotních dotazníků pocházejících z britského národního programu Million Women Study a statistickým rozborem dospěli k závěru, že neštěstí ani stres nijak nesouvisejí se zvýšeným rizikem úmrtí.

Výzkumný tým dále upozornil na to, že program Million Women Study sleduje pouze zdraví britských žen ve věku 50 až 59 let, uvedená tvrzení proto nelze stoprocentně aplikovat i na muže.

Předchozí studie týkající se podobného tématu označili výzkumní pracovníci za matoucí, zaměňovaly podle nich příčiny s následky a tvrdily, že pocit neštěstí způsobuje nemoci. Ve skutečnosti je to ale přesně naopak. Neštěstí je podle nich vedlejším produktem onemocnění a přímo neovlivňuje zdravotní stav pacientů, může lidi ale dovést k sebevraždě, alkoholismu nebo jinému životu nebezpečnému chování.

Výsledky studie zpochybňuje řada odborníků. Výzkum postavený na sebehodnocení účastníků není podle kritiků spolehlivý, přestože je provedený na obrovském vzorku. Podle magazínu The Lancet jde dokonce o dosud největší skupinu lidí, která se kdy účastnila studie o štěstí.

Jedním z nejhlasitějších kritiků je profesor psychologie Baruch Fischhoff, podle kterého je výzkum emocí mnohem složitější a nelze ho laicky rozdělit pouze na dvě kategorie, štěstí a neštěstí.

Jestliže budeme jakoukoli činnost provozovat neustále rychleji, výš a silněji, tak jednou dosáhneme vrcholu, my jsme ho už dosáhli, a pokud si to neuvědomíme, tak spadneme, říká lékař Jan Hnízdil. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy