Reklama
Reklama

Stavěli je templáři, přežily staletí. Pod moravskou vesnicí leží zapomenutý svět

Na povrchu tichá moravská obec a zvlněné vinice, pár metrů pod zemí labyrint chodeb starý bezmála osm set let. Čejkovické templářské sklepy nejsou zaprášeným muzeem – v jejich chladném šeru dodnes zraje víno v obřích sudech a potkává se tu středověká legenda s moderním designem.

Reklama

Na návrší nad Čejkovicemi, za zámkem a historickými sýpkami, kde cesta končí, se návštěvníkům otevírá výhled na krajinu, která je už po staletí spojená s vínem. Pod pásy vinic se ale ukrývá něco, co z povrchu není téměř vidět. Stačí sejít pod zem.

V hloubce se rozplétá síť křivolakých chodeb. Kamenné a cihlové klenby mizí ve tmě, ze stěn vystupují potrubí a podél cest stojí mohutné dubové sudy. Vzduch je chladnější než venku a prostor působí, jako by se tu zastavil čas.

Související

Právě tady se nachází čejkovické templářské sklepy. Z přibližně 650 metrů podzemních chodeb je dnes veřejnosti přístupných asi 400 metrů. Jejich skutečný historický rozsah přitom mohl být ještě větší. A především: nejde o muzeum, ve kterém by se jen připomínala minulost. Víno se tu vyrábí a zraje dodnes.

Osm století pod zemí

První písemné zmínky o působení templářů v Čejkovicích pocházejí z první poloviny 13. století. Řád zde vybudoval tvrz a rozsáhlé vinné sklepy. S templáři se začala psát nová kapitola vinařství v této části Moravy. Od té doby se vlastníci a správci zdejšího panství několikrát vystřídali. Po zániku templářského řádu přešly čejkovické majetky postupně mimo jiné k pánům z Lipé, Vítkovcům, jezuitům a později Habsburkům. Sklepy ale zůstaly.

Reklama
Reklama

Jejich chodby po staletí sloužily stejnému účelu: uchovávání vína. Měnili se lidé, kteří se o ně starali, měnily se režimy i technologie, ale podzemní prostor zůstával součástí místního vinařství. Právě kontinuita je na čejkovických sklepech možná to nejzajímavější.

Největší sud má přes dvacet tisíc litrů

Historii sklepů připomínají také desítky dubových sudů. Některé pojmou přibližně dva tisíce litrů, jiné až pět tisíc. A pak je tu jeden skutečný obr. V historických sklepech se nachází sud o objemu 20 250 litrů, donedávna největší používaný sud v České republice.

Ne všechny sudy se přitom do sklepa dostaly jako hotový výrobek. Ty největší bylo nutné přivézt rozložené a sestavit je až na místě. Bednáři při tom používají tradiční bezhřebíkovou technologii. Na čelech sudů se objevují motivy připomínající jednotlivé etapy historie vinařského družstva. Jeden z nejcennějších pochází z roku 1946, tedy z prvního desetiletí existence družstva. Na jeho řezbářsky pojatém víku je svatý Václav a také jména lidí spojených se vznikem družstva.

Sud vyrobil Eduard Pecka, jeden ze zakladatelů původního družstva. Jeho potomkem je dnešní bednář Eduard Bařina, který je už pátým mistrem v této rodinné linii.

Reklama
Reklama

Pamatují templáře i socialismus

Čejkovické podzemí má jednu zvláštní vlastnost. Čím déle se člověk prochází chodbami, tím méně působí jako jednotný historický celek. Jednotlivé vrstvy se tu potkávají. Templářskou minulost připomínají motivy kříže, ale stejně důležité jsou pozdější stopy církevní správy, šlechtického vlastnictví nebo období, kdy vinařství fungovalo jako státní podnik.

V roce 1936 tu vzniklo vinařsko-ovocnářské družstvo. Místní pěstitelé se spojili, aby společně zpracovávali úrodu a hledali odbyt pro své hrozny. Po znárodnění výroba vína pokračovala, jen se změnil její charakter. Důraz byl především na množství, víno zrálo také v železných tancích a vyrábělo se ve velkých objemech. Na tradici původního družstva dnes navazují Templářské sklepy Čejkovice, které sdružují přibližně 340 členů.

Stojí za návštěvu

Klenuté chodby z kamene a cihel osvětluje tlumené ambientní světlo. Současný design tu není navržen tak, aby historické prostředí překryl, ale aby ho nechal vyniknout. Autorem nové koncepce je designér Petr Novague.

Do sklepů vložil současnou vrstvu v podobě mobiliáře, expozic a orientačních prvků. Používá přitom dřevo, kov nebo pískovec, tedy materiály, které se s robustním podzemním prostorem nepřou. Výrazným motivem je templářský kříž. Objevuje se například v podobě pískovcového monolitu v závěrečném degustačním prostoru nebo na velkém otočném logu, které návštěvníka orientuje v místě, kde se chodby kříží.

Reklama
Reklama

Archiv, který má vlastní stráž

Jedna z částí podzemí ukrývá historický archiv vín. Lahve tu střeží socha svatého Urbana, patrona vinařů. Nedaleko vznikla také expozice Rosae et Lux, věnovaná růžovým vínům. Vedle lahví připomíná historii vinařství prostřednictvím fotografií, dokumentů a původních etiket.

Vysoká vlhkost vyžaduje nepřetržitou péči a citlivé předměty musí být chráněny ve vitrínách vyrobených přímo pro zdejší podmínky. O kvalitu vzduchu se starají generátory ozonu. Na povrchu Čejkovic dnes člověk vidí především vinařskou krajinu. Řádky révy, střechy domů a běžný život obce. Pod zemí je ale její historie mnohem hmatatelnější.

Templářské sklepy připomínají dobu, kdy zde působil řád rytířů, stejně jako historii jezuitů, šlechtických rodů, Habsburků, prvorepublikových vinařů i období státního podniku. V jejich chodbách se potkávají staré sudy s novými lahvemi, tradiční bednářské řemeslo se současným designem a archivní vína s produkcí dnešního vinařství.

Zdroj: linka.news


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama